ZprávyGenocida byla krvavá lekce, řekl Kagame; svět se podle Pavla zčásti poučil

Genocida byla krvavá lekce, řekl Kagame; svět se podle Pavla zčásti poučil

Lidstvo hledá poučení z vlastních chyb jen těžko, ze rwandské genocidy si však svět alespoň zčásti lekci vzal. Prohlásil to český prezident Petr Pavel, který se dnes spolu s dalšími státníky v Kigali zúčastnil vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800.000 lidí. Podle rwandského prezidenta Paula Kagameho se ale svět z hrůzných událostí nepoučil. Jeho země ušla dlouhou cestu, ale na krvavé události nesmí nikdy zapomenout, dodal.

Při genocidě, která vypukla přesně před 30. lety, a trvala 100 dní, zmasakrovali hutuští extremisté na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout z domovů a na 1,6 milionu se uchýlilo do zahraničí. Zabito bylo podle odhadů na 20 procent obyvatel země a asi 70 procent rwandských Tutsiů.

„Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během ceremoniálu Kagame, který v době genocidy vedl tutsijskou Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR), jež masové vraždění ukončila. Jeho země se podle něj za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout. Jedním s poučení pro Rwandu podle něj je, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, která tehdy nepřišla. Podobné vraždění může nastat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist, uvedl Kagame.

„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident Pavel.

Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.

Řada západních politiků přiznává, že jejich země i OSN v době tragického krveprolití selhaly, když masakru nedokázaly zabránit. Česko bylo jednou z několika zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu, což dnes Kagame připomněl. Tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda se dnes dočkal potlesku arény v Kigali, v níž se ceremoniál konal.

„Škála těch zvěrstev byla absolutně mimo chápání,“ popsal Kovanda jeden z důvodů, proč podle něj odmítali západní politici označení genocida a nechtěli do dění v zemi zasahovat. Zároveň „měli jiné zájmy, než sledovat, co je za tou katastrofou,“ řekl český diplomat, jehož rwandská vláda před časem ocenila nejvyšším státním vyznamenáním.

Někteří představitelé měli podle něj přátelské vztahy s tehdejší hutuskou vládou, která byla za masakry odpovědná. Konkrétně jmenoval Kovanda Francii, která měla v zemi významný vliv. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přiznal, že Paříž mohla vraždění zastavit, ale neměla k tomu vůli.

Dnešního ceremoniálu se vedle Pavla zúčastnili i další současní či tehdejší státníci včetně izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, řady lídrů afrických zemí či exprezidentů USA a Francie Billa Clintona a Nicolase Sarkozyho.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama