ZprávyGenocida byla krvavá lekce, řekl Kagame; svět se podle Pavla zčásti poučil

Genocida byla krvavá lekce, řekl Kagame; svět se podle Pavla zčásti poučil

Lidstvo hledá poučení z vlastních chyb jen těžko, ze rwandské genocidy si však svět alespoň zčásti lekci vzal. Prohlásil to český prezident Petr Pavel, který se dnes spolu s dalšími státníky v Kigali zúčastnil vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800.000 lidí. Podle rwandského prezidenta Paula Kagameho se ale svět z hrůzných událostí nepoučil. Jeho země ušla dlouhou cestu, ale na krvavé události nesmí nikdy zapomenout, dodal.

Při genocidě, která vypukla přesně před 30. lety, a trvala 100 dní, zmasakrovali hutuští extremisté na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout z domovů a na 1,6 milionu se uchýlilo do zahraničí. Zabito bylo podle odhadů na 20 procent obyvatel země a asi 70 procent rwandských Tutsiů.

„Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během ceremoniálu Kagame, který v době genocidy vedl tutsijskou Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR), jež masové vraždění ukončila. Jeho země se podle něj za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout. Jedním s poučení pro Rwandu podle něj je, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, která tehdy nepřišla. Podobné vraždění může nastat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist, uvedl Kagame.

„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident Pavel.

Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.

Řada západních politiků přiznává, že jejich země i OSN v době tragického krveprolití selhaly, když masakru nedokázaly zabránit. Česko bylo jednou z několika zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu, což dnes Kagame připomněl. Tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda se dnes dočkal potlesku arény v Kigali, v níž se ceremoniál konal.

„Škála těch zvěrstev byla absolutně mimo chápání,“ popsal Kovanda jeden z důvodů, proč podle něj odmítali západní politici označení genocida a nechtěli do dění v zemi zasahovat. Zároveň „měli jiné zájmy, než sledovat, co je za tou katastrofou,“ řekl český diplomat, jehož rwandská vláda před časem ocenila nejvyšším státním vyznamenáním.

Někteří představitelé měli podle něj přátelské vztahy s tehdejší hutuskou vládou, která byla za masakry odpovědná. Konkrétně jmenoval Kovanda Francii, která měla v zemi významný vliv. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přiznal, že Paříž mohla vraždění zastavit, ale neměla k tomu vůli.

Dnešního ceremoniálu se vedle Pavla zúčastnili i další současní či tehdejší státníci včetně izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, řady lídrů afrických zemí či exprezidentů USA a Francie Billa Clintona a Nicolase Sarkozyho.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama