Reklama
11.4 C
Czech
Pondělí 6. dubna 2026
ZprávyGenocida byla krvavá lekce, řekl Kagame; svět se podle Pavla zčásti poučil

Genocida byla krvavá lekce, řekl Kagame; svět se podle Pavla zčásti poučil

Lidstvo hledá poučení z vlastních chyb jen těžko, ze rwandské genocidy si však svět alespoň zčásti lekci vzal. Prohlásil to český prezident Petr Pavel, který se dnes spolu s dalšími státníky v Kigali zúčastnil vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800.000 lidí. Podle rwandského prezidenta Paula Kagameho se ale svět z hrůzných událostí nepoučil. Jeho země ušla dlouhou cestu, ale na krvavé události nesmí nikdy zapomenout, dodal.

Při genocidě, která vypukla přesně před 30. lety, a trvala 100 dní, zmasakrovali hutuští extremisté na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout z domovů a na 1,6 milionu se uchýlilo do zahraničí. Zabito bylo podle odhadů na 20 procent obyvatel země a asi 70 procent rwandských Tutsiů.

„Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během ceremoniálu Kagame, který v době genocidy vedl tutsijskou Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR), jež masové vraždění ukončila. Jeho země se podle něj za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout. Jedním s poučení pro Rwandu podle něj je, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, která tehdy nepřišla. Podobné vraždění může nastat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist, uvedl Kagame.

„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident Pavel.

Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.

Řada západních politiků přiznává, že jejich země i OSN v době tragického krveprolití selhaly, když masakru nedokázaly zabránit. Česko bylo jednou z několika zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu, což dnes Kagame připomněl. Tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda se dnes dočkal potlesku arény v Kigali, v níž se ceremoniál konal.

„Škála těch zvěrstev byla absolutně mimo chápání,“ popsal Kovanda jeden z důvodů, proč podle něj odmítali západní politici označení genocida a nechtěli do dění v zemi zasahovat. Zároveň „měli jiné zájmy, než sledovat, co je za tou katastrofou,“ řekl český diplomat, jehož rwandská vláda před časem ocenila nejvyšším státním vyznamenáním.

Někteří představitelé měli podle něj přátelské vztahy s tehdejší hutuskou vládou, která byla za masakry odpovědná. Konkrétně jmenoval Kovanda Francii, která měla v zemi významný vliv. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přiznal, že Paříž mohla vraždění zastavit, ale neměla k tomu vůli.

Dnešního ceremoniálu se vedle Pavla zúčastnili i další současní či tehdejší státníci včetně izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, řady lídrů afrických zemí či exprezidentů USA a Francie Billa Clintona a Nicolase Sarkozyho.

Reklama

Doporučujeme

Muže z New Yorku obvinili z vraždy batolete. Zastřelil ho v kočárku, zřejmě omylem

Newyorská policie obvinila jednadvacetiletého Amuriho Greena z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž 1. dubna zemřela sedmiměsíční Kaori Patterson-Moore. Dítě zasáhla kulka, když sedělo v kočárku.

Obrana bude stát víc. Česko řeší, kde na to vezme

Česká debata o výdajích na obranu už dávno není jen bezpečnostní téma. Stále víc jde i o rozpočet, priority státu a o to, co všechno lze ještě schovat pod kolonku obrana. Právě to je teď podstatou sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem.

Údery od noci hlásí Kuvajt, SAE a Bahrajn, zasažena ropná zařízení

Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP. Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné.

Britská marmeláda bude muset kvůli dohodě s EU o potravinách upravit název

Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.

Rusové informují o ukrajinských útocích na ropná zařízení v Baltu i jinde

Trosky sestřeleného nepřátelského dronu poškodily jeden z úseků ropovodu u ruského přístavu Primorsk, oznámil dnes gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko. Ukrajina, která se už pátým rokem brání ruské invazi, podle médií v nedávné době několikrát útočila na ruské přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři, které jsou důležité pro vývoz ruské ropy.

Trump dal Íránu další ultimátum, bez dohody prý přijde peklo

Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo. Uvedl to ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i americký prezident Donald Trump. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zničily americký letoun, který se záchranné akce účastnil. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu.

Izrael útočil v Libanonu, kde zničil další most přes řeku Lítání

Izraelská armáda v noci na dnešek zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Izraelská armáda dnes odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Tyr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Posádka mise Artemis II překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem

Posádka lodi Orion překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem. S odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to dnes ráno napsala agentura AFP. Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972. NASA mezitím zveřejnil první snímky Země, které pořídili členové této výpravy.

Papež na Velký pátek nesl kříž u Kolosea, mluvil se Zelenským a Herzogem

Papež Lev XIV. na Velký pátek absolvoval u Kolosea obvyklou křížovou cestu. Na rozdíl od svých předchůdců nesl hlavní symbol křesťanství po celou cestu, uvedly agentury. Doprovázející texty připomněly utrpení ve světě i odpovědnost lidí vůči svým bližním a před bohem. Papež dnes jednal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelskou hlavou státu Jicchakem Herzogem, uvedl Vatikán.

V Perském zálivu se zřítil druhý letoun USA, pilot byl zachráněn

V Perském zálivu se dnes zřítil druhý americký bojový letoun, jeho pilot byl zachráněn, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na dva americké zdroje. Íránská státní média začala následně tvrdit, že stroj sestřelila íránská protivzdušná obrana.

Írán pokračuje v popravách lidí spojovaných s opozicí

Írán v sobotu popravil dva muže, které spojoval s opoziční organizací Lidoví modžáhedové Íránu. Tamní média uvedla, že byli odsouzeni kvůli vazbám na tuto skupinu a kvůli ozbrojeným útokům. Popravy přišly jen několik dní po dalších podobných případech.

Íránský útok na ambasádu USA byl vážnější, než se uvádělo

Íránský dronový útok na americkou ambasádu v Saúdské Arábii způsobil výrazně větší škody, než se původně uvádělo. Úder zasáhl i zabezpečené části komplexu a vyvolal rozsáhlý požár. Incident tak ukazuje, že Teherán dokáže zasáhnout i silně chráněné cíle.

Kuba kvůli tlaku Spojených států propustí přes 2000 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila, že propustí 2 010 vězňů. Jde o největší podobný krok za poslední roky, který přichází v době rostoucího tlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama