Říká se, že geneticky upravené plodiny by mohly být potravinami budoucnosti. Příkladem může být bezlepková pšenice nebo geneticky upravená odrůda rýže, tzv. zlatá rýže, která by mohla zabránit oslepnutí dětí z nedostatku vitaminu A v rozvojových zemích. Genetická úprava plodin a hospodářských zvířat by mohla být v Anglii brzy povolena. Vláda na toto téma zahájila ve čtvrtek diskuzi. Informoval o tom Guardian.
Prostřednictvím úpravy genů by bylo možné vytvořit plodiny, které by měly lepší nutriční vlastnosti, či hospodářská zvířata, která by byla odolná vůči klíčovým chorobám a snížila by se tak spotřeba antibiotik. Současná přísná pravidla týkající se geneticky modifikovaných organismů pocházejí z EU a téměř znemožňují genetickou úpravu plodin a hospodářských zvířat. Britští ministři uvedli, že změna pravidel přinese spotřebitelům a zemědělcům široké výhody. Mezi ně patří zdravější potraviny, lepší životní podmínky pro zvířata a co nejnižší negativní dopady zemědělství na životní prostředí.
Některé organizace ovšem vyjádřily nad uvolněním pravidel obavy. Dle nich by to mohlo vést ke zhoršení kvality životních podmínek zvířat a mohlo by dojít k upřednostnění rychlejšího růstu zvířat nad jejich zdravím.
Co jsou to geneticky modifikované organismy?
Klima se mění a světová populace roste. Požadavky na produkci se tak zvyšují. Jedním z řešení mohou být i genetické modifikace organismů. Díky nim se tak podaří rychle dosáhnout požadovaných změn, které byly dříve možné pouze za pomoci zdlouhavého selektivního šlechtění rostlin a zvířat. Úpravy genů jsou možné díky nástrojům jako je Crispr/Cas9, který umožňuje vědcům cílit na části DNA a odstraňovat je nebo měnit. Tento nástroj se stal mezi vědci velmi populárním a byla za něj v loňském roce udělena Nobelova cena za chemii. Vpravování DNA z jednoho druhu do druhého bude však nadále podléhat téměř úplnému zákazu.
„Genová editace má schopnost využít genetické zdroje, které poskytla matka příroda, za účelem řešení výzev naší doby. Patří sem šlechtění plodin, které dosahují lepších výsledků, snížení nákladů pro zemědělce a dopadů na životní prostředí a pomoc nám všem v přizpůsobení se výzvám změny klimatu,“ říká pro Guardian George Eustice, státní tajemník pro životní prostředí, potraviny a venkovské záležitosti.
V některých zemích mají takto upravené potraviny licenci na prodej. V Japonsku smí například prodávat rajčata, která mohou pomoci snížit krevní tlak.
Nemusí však přinášet pouze výhody…
Peter Stevenson, který se zapojil do kampaně skupiny Compassion in World Farming, však uvedl pro Guardian, že úpravy genů by mohly být pro zvířata škodlivé. Poukázal na genetickou selekci brojlerových kuřat u nichž rychlý růst vedl k abnormalitám nohou a u nosnic způsobilo upřednostnění vysoké produkce vajec osteoporózu. Slepice tak byly náchylné ke zlomeninám kostí.
Chov zvířat odolných vůči chorobám by navíc dle Stevensona povzbudil farmáře k intenzivnějším chovům. Došlo by tak k přeplnění farem a snížení dobrých životních podmínek.
Vládní konzultace na toto téma potrvá 10 týdnů a to do 17. března.
Diskuzi uvítali někteří vědci ale i Národní svaz zemědělců (NFU). Viceprezident NFU Tom Bradshaw uvedl: „Nové přesné techniky šlechtění, jako je editace genů, mají potenciál nabídnout obrovské výhody pro britské zemědělství a životní prostředí.” Jsou dle něj naprosto zásadní v pomoci dosáhnout ambicí v oblasti změny klimatu.
Profesor Gideon Henderson uvedl, že povolení v Anglii by nemělo ovlivnit obchod se zemědělskými produkty s EU, což je největší trh pro britské farmáře. „Existují způsoby, jak mohou být geneticky upravené plodiny označeny, aby mohly být zacíleny na trhy, kde můžeme prodávat,“ uvedl.
