Francouzská opozice se dnes neúspěšně pokusila vyslovit nedůvěru kabinetu Gabriela Attala, který usedl do premiérského křesla před necelým měsícem. Návrh podpořilo 124 poslanců, ovšem pro svržení vlády bylo potřeba 289 hlasů. Attal v úvodním projevu odsoudil snahu opozice a její „permanentní blokádu“ všech vládních snah o reformy. Předsedové všech parlamentních opozičních stran zase nešetřili kritikou na Attalovu adresu.
Vyslovení nedůvěry nakonec nepodpořila pravicová opozice a návrh měl tak podle médií od začátku minimální šance na úspěch.
France : la motion de censure déposée par la gauche contre le gouvernement de Gabriel Attal rejetée
— Anadolu Français (@aa_french) February 5, 2024
– Avec uniquement 124 voix favorables, alors que la majorité requise est de 289 voixhttps://t.co/rogNVVJbc8 pic.twitter.com/ya0OfYgj8L
Hlasování společně vyvolaly levicové opoziční strany. Představitelé stran Nepodrobená Francie (LFI), zelených, socialistů a komunistů ho předložili minulé úterý před Attalovou prezentací vládního programu. Vadilo jim, že premiér spolu s představením svých priorit nepožádal poslance o důvěru. Taková žádost nového kabinetu je sice obvyklá, ale není vyžadovaná ústavou, píše BFM TV.
K návrhu se odmítly připojit pravicové strany, které nicméně rovněž v některých bodech s vládní politikou nesouhlasí. Podle Marine Le Penové z Národního sdružení (RN) se ti, kteří návrh podali, sami zdiskreditovali, když o hlasování požádali ještě před prezentací vládního programu. Pokud by se poslanci za RN rozhodli hlasovat proti vládě, mohla by padnout. Tento krok by ale krajně nepravděpodobný, shodovala se média.
„Francouzi ve volbách vybrali nejsilnější stranu, která sice nemá v Národním shromáždění většinu, ale čekají od každého z nás dialog, naslouchání a konstruktivní řešení. A jaká byla vaše reakce? Preventivní hlasování o nedůvěře,“ řekl Attal před hlasováním a odsoudil „permanentní blokádu“ ze strany opozice.
Attal není prvním premiérem, který čelí hlasování o nedůvěře. Jeho předchůdkyně Élisabeth Borneová během necelých 20 měsíců v čele vlády ustála 31 pokusů o svržení vlády. Nejblíže k vyslovení nedůvěry byl její kabinet v březnu 2023, v době vášnivých debat a veřejných nepokojů spojených s penzijní reformou. Opozici tehdy chybělo jen devět z 289 potřebných hlasů, píše AFP.
