ZprávyFinsko se v úterý stane oficiálně 31. členem NATO

Finsko se v úterý stane oficiálně 31. členem NATO

Finsko se oficiálně stane 31. členem NATO v úterý. Oznámil to dnes úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Informaci podle agentury Reuters v Bruselu potvrdil také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším a bezpečnější bude i Švédsko, které zatím na přijetí do aliance čeká. Podle Stoltenberga rozšíření posílí také samotnou Severoatlantickou alianci. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že Moskva zvýší vojenskou přítomnost na západě a severozápadě Ruska.

Cestu Finska do NATO minulý týden definitivně otevřela ratifikace jeho členství v tureckém parlamentu. Turecko bylo poslední zemí, která přistoupení severské země k alianci schválila. Turecko a ani Maďarsko zatím neratifikovaly přičlenění Švédska, které loni podalo přihlášku do NATO současně s Finskem v reakci na ruský vpád na Ukrajinu.

„Tady v sídle NATO poprvé vyvěsíme finskou vlajku. Bude to dobrý den pro bezpečnost Finska, pro bezpečnost severských zemí a pro NATO jako celek,“ řekl dnes Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Švédsko bude v důsledku toho také bezpečnější,“ dodal.

Pro bezpečnost aliance bude podle jejího šéfa finské členství přínosem zejména díky tomu, že finská armáda je početná a moderně vybavená, navíc plánuje další nákupy vyspělé techniky včetně amerických bojových letounů F-35. Finsko je jednou z mála evropských zemí, která nesnižovala výdaje na obranu, řekl Stoltenberg.

Finský vstup do NATO bude podle něj také zásadním vzkazem ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Jeho cílem při ruské invazi na Ukrajinu bylo zabránit jakémukoli rozšiřování aliance a oslabení její přítomnosti ve východní části Evropy.

„Dostává se mu pravý opak. Dostává větší přítomnost NATO ve východní části aliance a dostává dva nové členy aliance, Finsko a Švédsko,“ prohlásil Stoltenberg na Putinovu adresu.

První reakcí na ohlášený úterní finský vstup bylo vyjádření náměstka ministra zahraničí Gruška. Ten podle agentury RIA Novosti uvedl, že Rusko navýší své vojenské kapacity na západě a severozápadě země.

Formální dokončení finského přijetí v úterý zajistí předání ratifikačních listin Tureckem v bruselské centrále NATO. Poté podepíše a odevzdá svůj souhlas se vstupem finský zástupce, načež se Finsko stane plnoprávným členem aliance.

Stoltenberg, který hovořil před úterní a středeční schůzkou ministrů zahraničí NATO v Bruselu, řekl, že Turecko v úterý oficiální listiny předá šéfovi americké diplomacie Antonymu Blinkenovi. Stoltenberg pak vybídne Finsko, aby učinilo totéž. Ceremonie oficiálního přijetí země se zúčastní finský prezident Sauli Niinistö, ministr obrany Antti Kaikkonen a ministr zahraničí Pekka Haavisto.

„Je to pro nás historická chvíle. Pro Finsko je nejdůležitějším cílem na schůzce zdůraznit podporu NATO Ukrajině, protože Rusko pokračuje ve své ilegální agresi,“ uvedl v dnešním prohlášení Haavisto. „Chceme podporovat stabilitu a bezpečnost napříč euroatlantickým regionem,“ dodal ministr.

Švédsko si na přijetí bude muset počkat kvůli požadavkům Turecka a Maďarska, které zatím jeho vstup neratifikovaly. Stoltenberg však o jeho vstupu do NATO nepochybuje a prohlásil, že jej podporují všechny členské země. Vstupem Finska se navíc dále zvýší švédská bezpečnost, neboť obě země jsou vojensky velmi propojené, řekl šéf aliance.

„Neměli bychom získat dojem, že Švédsko zůstalo osamocené. Švédsko už je do značné míry v NATO, je integrováno do jeho vojenských struktur. Spojenci jsou připraveni jednat,“ prohlásil s odkazem na bilaterální dohody Stockholmu s řadou aliančních zemí, které mu slíbily pomoc v případě napadení.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama