-4.7 C
Czech
Neděle 18. ledna 2026
ZprávyFinsko se oficiálně stalo 31. členskou zemí NATO

Finsko se oficiálně stalo 31. členskou zemí NATO

Finsko se dnes stalo 31. členem Severoatlantické aliance, o vstup požádalo před necelým rokem v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. Americký ministr zahraniční Antony Blinken dnes převzal v Bruselu přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro skandinávskou zemi oficiálně skončil přijímací proces. Před centrálou aliance poté zavlála modrobílá finská vlajka, shodou okolností v den 74. výročí vzniku NATO. Blinken zároveň vyzval Turecko a Maďarsko, aby bez odkladů ratifikovaly rozšíření aliance také o Švédsko, které o vstup požádalo společně s Finskem.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga finské členství posílí obranyschopnost aliance a zvýší bezpečnost země, které má s Ruskem přes 1300 kilometrů společné hranice. „Vysílá jasnou zprávu, že každý národ má právo si zvolit svou vlastní cestu,“ řekl při ceremoniálu finského přijetí Stoltenberg. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj dosáhl invazí na Ukrajinu pravého opaku toho, co zamýšlel. Chtěl zabránit rozšiřování aliance, právě to se však v důsledku stalo, upozornil generální tajemník aliance.

Po desítky let neutrální severské země Finsko a Švédsko požádaly o členství před necelým rokem v obavách z ruské rozpínavosti. Zatímco finský vstup ratifikovalo všech 30 dosavadních členů, Stockholm zatím nemá souhlas Turecka a Maďarska.

„Vyzýváme Turecko a Maďarsko, aby bezodkladně ratifikovaly přístupové protokoly Švédska, abychom mohli Švédsko co nejrychleji uvítat v Severoatlantické alianci,“ apeloval dnes Blinken na Ankaru a Budapešť. Stockholm se zatím tureckého souhlasu nedočkal kvůli dodatečným tureckým požadavkům ohledně švédského přístupu k údajným kurdským teroristům na švédském území.

Švédský ministr zahraničí Tobias Billström dnes řekl, že jeho země již vyhověla požadavkům vyplývajícím z loňské původní dohody a nyní čeká, jak bude Turecko postupovat dále.

Aliance se naposledy rozšiřovala před třemi lety, kdy do ní vstoupila Severní Makedonie. Stolteberg dnes připomněl, že přijetí Finska bylo nejrychlejším rozšířením aliance od konce studené války a trvalo výrazně kratší dobu, než rozšiřování o postkomunistické země z bývalého východního bloku.

Reklama

Doporučujeme

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.

Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje guvernéra Walze a starostu Freye

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle stanice guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Představitelé administrativy prezident Donalda Trumpa označili tři střely do hlavy za nutnou sebeobranu.

Trump zvažuje nařídit strop u úroků na kreditních kartách exekutivním příkazem

Bílý dům zvažuje vydání exekutivního příkazu, který by zastropoval úrokové sazby na kreditních kartách na deset procent. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Bílý dům představil tým pro obnovu Gazy

Bílý dům oznámil složení týmu, který má dohlížet na další kroky v Pásmu Gazy po uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem. Americká administrativa zároveň počítá s tím, že část procesu převezme palestinský technokratický výbor, který se už sešel v Káhiře.

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, chystá jednání se spojenci

Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje online jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako ramsteinská skupina.

Fico se při návštěvě USA podle Bratislavy sejde s americkým prezidentem Trumpem

Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval ČTK úřad slovenské vlády. Ficova pracovní cesta do USA byla původně oznámena jen v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice. Slovenská opozice opět kritizovala, že vláda si připravuje půdu k tomu, aby mnohamiliardovou zakázku na výstavbu nové jaderné elektrárny na Slovensku zadala americké firmě Westinghouse bez vypsání mezinárodní soutěže. Fico v reakci slovně na opozici zaútočil.

Afghánec, který loni v Mnichově najel autem do lidí a dva zabil, jde před soud

V Mnichově začal soudní proces s pětadvacetiletým mužem obviněným z loňského útoku, při němž najel automobilem do davu lidí a zabil dvě osoby. Podle obžaloby šlo o úmyslný čin motivovaný náboženským extremismem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama