ZprávyFinsko a Švédsko mohou už brzy vstoupit do NATO. Kvůli ruské agresi...

Finsko a Švédsko mohou už brzy vstoupit do NATO. Kvůli ruské agresi na Ukrajině

Finsko a Švédsko by mohly brzy vstoupit do NATO. Důvodem je invaze Ruska na Ukrajinu. Informuje o tom CNN.

Vstup obou skandinávských států do Aliance by Moskvu pravděpodobně rozzuřil. Podle oficiálních představitelů by takový krok ještě více zdůraznil strategickou chybu Ruska při invazi na Ukrajinu.

Představitelé NATO sdělili televizi CNN, že diskuse o vstupu Švédska a Finska do bloku se od ruské invaze staly mimořádně vážnými. Vysocí představitelé amerického ministerstva zahraničí uvedli, že tato záležitost se objevila tento týden na zasedání ministrů zahraničí NATO, kterého se zúčastnili ministři zahraničí ze Stockholmu a Helsinek.

Úředníci uvedli, že diskuse zdůrazňují, do jaké míry invaze Vladimira Putina posloužila pouze k oživení a sjednocení aliance NATO. To je přesný opak Putinových cílů, které si před začátkem války vytkl. Ruský prezident požadoval, aby se NATO přestalo rozšiřovat na východ a přijímat nové členy, a obvinil blok z ohrožení ruské bezpečnosti. Místo toho NATO zvýšilo svou podporu Ukrajině a připravuje se na přijetí nových členů.

Veřejné mínění v obou zemích o vstupu do obranné aliance se výrazně změnilo v souvislosti s pokračující ruskou válkou na Ukrajině. Jeden z bývalých finských premiérů řekl CNN, že krok ke vstupu „byl v podstatě hotovou věcí 24. února, kdy Rusko provedlo invazi“.

Když se podíváte na veřejné mínění ve Finsku a Švédsku a na to, jak se jejich názory za posledních šest týdnů dramaticky změnily, tak je to další příklad toho, jak to bylo strategické selhání,“ řekl tento týden jeden z vysokých úředníků amerického ministerstva zahraničí.

Finská premiérka: Jednání skončí v létě

Finská premiérka Sanna Marin v pátek uvedla, že parlament její země bude o možném členství v NATO jednat v příštích týdnech. Dodala, že doufá, že tyto diskuse skončí „před polovinou léta“.

Myslím, že povedeme velmi opatrné diskuse, ale zároveň si v tomto procesu nebudeme brát více času, než je nutné. Situace je samozřejmě velmi vážná,“ řekla.

Švédská premiérka Magdalena Andersson možnost členství nevyloučila v rozhovoru pro televizi SVT na konci března. Švédsko provádí analýzu bezpečnostní politiky, která má být dokončena do konce května. Očekává se, že vláda oznámí svůj postoj v návaznosti na tuto zprávu, uvedl pro CNN jeden ze švédských úředníků. Dodali, že jejich země by mohla svůj postoj zveřejnit dříve v závislosti na tom, kdy tak učiní sousední Finsko.

Finský velvyslanec v USA Mikko Hautala řekl CNN, že oba národy spolu úzce spolupracují. Každá země však přijme své vlastní nezávislé rozhodnutí.

Podnikne Rusko odvetné kroky?

Kreml ve čtvrtek uvedl, že pokud by Švédsko a Finsko vstoupily do NATO, musel by zareagovat.

Budeme muset učinit naše západní křídlo sofistikovanějším, pokud jde o zajištění naší bezpečnosti,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro Sky News.

Finsko zasáhly v pátek dva kybernetické útoky a ruské státní letadlo narušilo jeho vzdušný prostor. Stubb i finský představitel uvedli, že Helsinky podobné typy útoků očekávají. Bagatelizovali však možnost tvrdé reakce Moskvy v případě, že Finsko – které s Ruskem sdílí více než 800 mil dlouhou hranici – vstoupí do NATO.

Podle jednoho z evropských úředníků však některé země NATO zvažují možnost, že Rusko provede útok dříve, než Finsko spadne pod ochranu aliance.

Budeme velmi živě vnímat možnost, že by se Rusko mohlo pokusit něco podniknout před vstupem do aliance,“ uvedl úředník.

Reklama

Doporučujeme

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama