-4.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyEvropský regulátor schválil vakcínu od AstraZenecy. Boj o dodávky pokračuje

Evropský regulátor schválil vakcínu od AstraZenecy. Boj o dodávky pokračuje

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila vakcínu proti covidu-19 od společnosti AstraZeneca vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou pro použití u dospělých všech věkových skupin. V pátek o tom informovala agentura Reuters a stanice BBC.

Po očkovacích látkách od firem Pfizer/BioNTech a Moderna se jedná o třetí vakcínu, která od regulátora EU dostala zelenou.

„Tímto třetím kladným stanoviskem jsme dále rozšířili arzenál vakcín, které mají členské státy EU a EHP k dispozici k boji proti pandemii a ochraně svých občanů,“ prohlásila Emer Cooke, výkonná ředitelka EMA.

Evropská léková agentura uvedla, že vakcína od AstraZenecy ve studiích, na nichž založila své rozhodnutí, dosahovala účinnosti 60 procent. To je výrazně pod úrovní ochrany, kterou vykazují schválené vakcíny od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech a konkurenční společnosti Moderna, které byly v klíčových testech účinné při prevenci symptomatického průběhu onemocnění na 95 procent.

Páteční rozhodnutí agentury přivítal i generální ředitel společnosti AstraZeneca Pascal Soriot. „Dnešní doporučení podtrhuje hodnotu vakcíny na covid-19 od společnosti AstraZeneca, která je nejen účinná a dobře snášená, ale také snadno aplikovatelná a, což je důležité, plně chrání před závažným průběhem onemocnění a hospitalizací,“ uvedl ve svém prohlášení.

Podle Evropské lékové agentury byla většina účastníků studií ve věku od 18 do 55 let. Vzhledem k nízkému počtu starších participantů dosud nebylo možné určit, jak dobře bude vakcína pro tuto skupinu fungovat, upozornila EMA. Očkovací látku však agentura považuje za bezpečnou a může být podána i starším lidem.

„V této podskupině se očekává alespoň určitá ochrana, ačkoli přesnou úroveň ochrany zatím nelze odhadnout,“ řekl na briefingu Bruno Sepodes, místopředseda výboru agentury schvalujícího vakcíny.

Pochybnosti ohledně přidané hodnoty pro seniory nastaly ve čtvrtek. Německý vakcinační výbor dospěl k závěru, že by vakcína měla být určena pouze dospělým do 64 let. Důvodem měl být právě nedostatek údajů o účinnosti vakcíny u starších osob.

Podle společnosti AstraZeneca o efektivitě očkovací látky u seniorů brzy poskytne další informace probíhající americká studie.

Jak vakcína AstraZenecy funguje?

Produkt AstraZenecy se řadí mezi vakcíny na bázi virového nosiče. Podle Akademie věd ČR funguje na základě doručení genetické informace do buněk očkovaného člověka, v nichž posléze dochází k tvorbě cílového proteinu.

„Genetická informace pro koronavirový spike protein je v tomto případě do našich buněk doručena prostřednictvím geneticky modifikovaných neškodných virů ze skupiny adenovirů. Jde také o poměrně novou technologii, ale v minulosti ji už využila například vakcína proti ebole, v minulém roce schválená i v Evropě,“ vysvětluje Martin Klíma z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Mezi výhody vakcíny patří rychlý vývoj, nižší cena a možnost dlouhodobého skladování při teplotě 4 stupně Celsia. U očkovací látky od Pfizeru je to, pro srovnání, minus 70 stupňů Celsia, což komplikuje distribuci. Nevýhodou vakcíny může být omezená účinnost.

Unie se s firmou dostala do konfliktu kvůli rychlosti dodávek

Použití očkovací látky od britsko-švédské společnosti už posvětila i Evropská komise. Ursula von der Leyenová připomněla, že EU očekává dodání 400 milionů dávek, jak bylo domluveno.

AstraZeneca předpokládá, že bude nucena ke krácení dodávek vakcíny v prvním čtvrtletí roku 2021 o zhruba 60 procent. Důvodem má být nižší objem produkce v belgickém výrobním závodě, což vyvolává velké kontroverze, informoval deník The Guardian. EU se přitom už nyní potýká s nižším počtem dodaných dávek vakcíny od společností Pfizer/BioNTech a Moderna.

Podle EU společnost AstraZeneca musí dodržet své závazky a doručit objednané množství vakcíny, i kdyby k tomu měla využít dávek vyrobených ve Velké Británii. Společnost však upozornila, že v tom jí brání smlouva na dodávky se Spojeným královstvím, které vakcínou AstraZenecy očkuje už téměř měsíc.

Zdroj z EU obeznámený se záležitostí však pro BBC řekl, že britské závody společnosti AstraZeneca k tomu jsou ze zákona povinny, když řekl: „Toto není možnost, je to smluvní závazek.“ Závody ve Velké Británii nejsou záložní zařízení. Jsou součástí hlavní sítě, dodal zdroj.

Soriot na začátku tohoto týdne uvedl, že smlouva zavázala společnost AstraZeneca vyvinout „nejlepší možné úsilí“ k uspokojení poptávky EU, aniž by ji přiměla držet se konkrétního harmonogramu. Toto tvrzení však EU zpochybnila.

„Máme závazné objednávky a smlouva je zcela jasná,“ konstatovala von der Leyenová v pátek ráno v rozhovoru pro německé rádio. „‚Nejlepší možné úsilí‘ platilo, když stále nebylo jasné, zda společnost vakcínu vyvine. Tento čas je za námi. Vakcína existuje,“ upozornila šéfka Evropské komise.

Na páteční tiskové konferenci Soriot prohlásil, že zatímco ve výrobě „samozřejmě dojde k závadám“, důležité je, že svět vyvinul několik vakcín během jednoho roku. AstraZeneca má podle jeho vyjádření miliony dávek, které jsou připraveny k odeslání do EU. Společnost zároveň nepřetržitě pracuje na zvýšení výrobní kapacity.

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama