1.6 C
Czech
Úterý 25. listopadu 2025
ZprávyEvropský regulátor schválil vakcínu od AstraZenecy. Boj o dodávky pokračuje

Evropský regulátor schválil vakcínu od AstraZenecy. Boj o dodávky pokračuje

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila vakcínu proti covidu-19 od společnosti AstraZeneca vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou pro použití u dospělých všech věkových skupin. V pátek o tom informovala agentura Reuters a stanice BBC.

Po očkovacích látkách od firem Pfizer/BioNTech a Moderna se jedná o třetí vakcínu, která od regulátora EU dostala zelenou.

„Tímto třetím kladným stanoviskem jsme dále rozšířili arzenál vakcín, které mají členské státy EU a EHP k dispozici k boji proti pandemii a ochraně svých občanů,“ prohlásila Emer Cooke, výkonná ředitelka EMA.

Evropská léková agentura uvedla, že vakcína od AstraZenecy ve studiích, na nichž založila své rozhodnutí, dosahovala účinnosti 60 procent. To je výrazně pod úrovní ochrany, kterou vykazují schválené vakcíny od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech a konkurenční společnosti Moderna, které byly v klíčových testech účinné při prevenci symptomatického průběhu onemocnění na 95 procent.

Páteční rozhodnutí agentury přivítal i generální ředitel společnosti AstraZeneca Pascal Soriot. „Dnešní doporučení podtrhuje hodnotu vakcíny na covid-19 od společnosti AstraZeneca, která je nejen účinná a dobře snášená, ale také snadno aplikovatelná a, což je důležité, plně chrání před závažným průběhem onemocnění a hospitalizací,“ uvedl ve svém prohlášení.

Podle Evropské lékové agentury byla většina účastníků studií ve věku od 18 do 55 let. Vzhledem k nízkému počtu starších participantů dosud nebylo možné určit, jak dobře bude vakcína pro tuto skupinu fungovat, upozornila EMA. Očkovací látku však agentura považuje za bezpečnou a může být podána i starším lidem.

„V této podskupině se očekává alespoň určitá ochrana, ačkoli přesnou úroveň ochrany zatím nelze odhadnout,“ řekl na briefingu Bruno Sepodes, místopředseda výboru agentury schvalujícího vakcíny.

Pochybnosti ohledně přidané hodnoty pro seniory nastaly ve čtvrtek. Německý vakcinační výbor dospěl k závěru, že by vakcína měla být určena pouze dospělým do 64 let. Důvodem měl být právě nedostatek údajů o účinnosti vakcíny u starších osob.

Podle společnosti AstraZeneca o efektivitě očkovací látky u seniorů brzy poskytne další informace probíhající americká studie.

Jak vakcína AstraZenecy funguje?

Produkt AstraZenecy se řadí mezi vakcíny na bázi virového nosiče. Podle Akademie věd ČR funguje na základě doručení genetické informace do buněk očkovaného člověka, v nichž posléze dochází k tvorbě cílového proteinu.

„Genetická informace pro koronavirový spike protein je v tomto případě do našich buněk doručena prostřednictvím geneticky modifikovaných neškodných virů ze skupiny adenovirů. Jde také o poměrně novou technologii, ale v minulosti ji už využila například vakcína proti ebole, v minulém roce schválená i v Evropě,“ vysvětluje Martin Klíma z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Mezi výhody vakcíny patří rychlý vývoj, nižší cena a možnost dlouhodobého skladování při teplotě 4 stupně Celsia. U očkovací látky od Pfizeru je to, pro srovnání, minus 70 stupňů Celsia, což komplikuje distribuci. Nevýhodou vakcíny může být omezená účinnost.

Unie se s firmou dostala do konfliktu kvůli rychlosti dodávek

Použití očkovací látky od britsko-švédské společnosti už posvětila i Evropská komise. Ursula von der Leyenová připomněla, že EU očekává dodání 400 milionů dávek, jak bylo domluveno.

AstraZeneca předpokládá, že bude nucena ke krácení dodávek vakcíny v prvním čtvrtletí roku 2021 o zhruba 60 procent. Důvodem má být nižší objem produkce v belgickém výrobním závodě, což vyvolává velké kontroverze, informoval deník The Guardian. EU se přitom už nyní potýká s nižším počtem dodaných dávek vakcíny od společností Pfizer/BioNTech a Moderna.

Podle EU společnost AstraZeneca musí dodržet své závazky a doručit objednané množství vakcíny, i kdyby k tomu měla využít dávek vyrobených ve Velké Británii. Společnost však upozornila, že v tom jí brání smlouva na dodávky se Spojeným královstvím, které vakcínou AstraZenecy očkuje už téměř měsíc.

Zdroj z EU obeznámený se záležitostí však pro BBC řekl, že britské závody společnosti AstraZeneca k tomu jsou ze zákona povinny, když řekl: „Toto není možnost, je to smluvní závazek.“ Závody ve Velké Británii nejsou záložní zařízení. Jsou součástí hlavní sítě, dodal zdroj.

Soriot na začátku tohoto týdne uvedl, že smlouva zavázala společnost AstraZeneca vyvinout „nejlepší možné úsilí“ k uspokojení poptávky EU, aniž by ji přiměla držet se konkrétního harmonogramu. Toto tvrzení však EU zpochybnila.

„Máme závazné objednávky a smlouva je zcela jasná,“ konstatovala von der Leyenová v pátek ráno v rozhovoru pro německé rádio. „‚Nejlepší možné úsilí‘ platilo, když stále nebylo jasné, zda společnost vakcínu vyvine. Tento čas je za námi. Vakcína existuje,“ upozornila šéfka Evropské komise.

Na páteční tiskové konferenci Soriot prohlásil, že zatímco ve výrobě „samozřejmě dojde k závadám“, důležité je, že svět vyvinul několik vakcín během jednoho roku. AstraZeneca má podle jeho vyjádření miliony dávek, které jsou připraveny k odeslání do EU. Společnost zároveň nepřetržitě pracuje na zvýšení výrobní kapacity.

Reklama

Doporučujeme

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama