Podle zjištění serveru Bloomberg uvažuje Evropská unie o utracení 355 milionů dolarů na usídlení 30 tisíc uprchlíků z Afghánistánu. Ve snaze vyhnout se další migrační krizi z roku 2015 jim chce najít místo uvnitř bloku. Oficiální úřady se však k plánu dosud nevyjádřily. Evropská komise měla návrh předložit velvyslancům Evropské unie na schůzce 26. srpna. Některé členské státy však přijetí uprchlíků silně oponují.
Na usídlení uprchlíků z Afghánistánu ve svých členských státech by mohla Evropská unie (EU) utratit 355 milionů dolarů. Zjištění přinesl zatím jako jediný server Bloomberg, který se odkázal na diplomatickou nótu z 26. srpna. Tehdy se měli zástupci Evropské komise setkat ohledně situace v Afghánistánu s velvyslanci EU.
Exekutiva unie se k plánu dosud oficiálně nevyjádřila. Podle zjištění by však na řešení případného přesídlení uprchlíků mohla Evropská komise uvolnit i další peníze. Mluvčí EU upřesnil, že by blok nemusel investovat pouze do utečenců z Afghánistánu, ale i jiných zemí. Konkrétní přísliby přijetí uprchlíků by ale musely vyslovit především jednotlivé členské státy.
Ne všechny jsou pak podobnému plánu nakloněny. Například premiérka Slovinska Janez Jansa na Twitteru minulý měsíc uvedla, že by EU neměla uprchlíkům z Afghánistánu otevřít dveře. Rakouský kancléř Sebastian Kurz pak další vlnu migrace do jeho země rovněž odmítá. Podle serveru France 24 uvedl, že „Rakousko v roce 2015 přijalo více než férový podíl uprchlíků“.
Migrační krizi zabráníme zastavením té humanitární, míní komisařka Johansson
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen ale médiím sdělila, že je „morální povinností“ EU pomoci Afgháncům. Rozhodla proto, že blok podpoří především sousední země Afghánistánu, jako je Pákistán či Tádžikistán, které v současnosti čelí největšímu náporu migrace. Zástupci EU to uvedli na úterní schůzce ministrů v Bruselu.
V současnosti je pohyb uprchlíků přes hranice Afghánistánu kvůli pevné vládě Talibánu pozdržen. Unie proto nezaznamenala ani větší vlny migrantů směřující k EU. Třetím zemím chce blok pomáhat také proto, že se chce vyhnout opakování migrační krize z roku 2015. Tehdy jeho hranice překročilo na milion uprchlíků. Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson k situaci podle France 24 dodala, že „nejlepší způsob, jak předejít migrační krizi je zabránit té humanitární“.
Zdrženlivý postoj EU však kritizují mnohé humanitární a lidskoprávní organizace. Uprchlíky ale po odchodu americké armády z Afghánistánu koncem srpna odmítají i další státy. Například Pákistán, Turecko nebo Řecko hlásí, že už jich víc přijmout nedokáží. Naopak Britové nebo Kanaďani jsou připraveni jich přivítat více, pokud to nový režim radikálního hnutí Talibán dovolí.
Podle orgánu OSN věnujícímu se uprchlíkům (UNHCR) může do konce roku Afghánistán opustit ještě půl milionu lidí. Američtí i další spojenečtí vojáci pak přiznali, že se jim do termínu 31. srpna stanoveného americkým prezidentem Joe Bidenem nepodařilo evakuovat všechny, kteří to potřebovali.
