EkonomikaEvropská unie uvažuje o utracení 355 milionů dolarů na usídlení uprchlíků z...

Evropská unie uvažuje o utracení 355 milionů dolarů na usídlení uprchlíků z Afghánistánu

Podle zjištění serveru Bloomberg uvažuje Evropská unie o utracení 355 milionů dolarů na usídlení 30 tisíc uprchlíků z Afghánistánu. Ve snaze vyhnout se další migrační krizi z roku 2015 jim chce najít místo uvnitř bloku. Oficiální úřady se však k plánu dosud nevyjádřily. Evropská komise měla návrh předložit velvyslancům Evropské unie na schůzce 26. srpna. Některé členské státy však přijetí uprchlíků silně oponují.

Na usídlení uprchlíků z Afghánistánu ve svých členských státech by mohla Evropská unie (EU) utratit 355 milionů dolarů. Zjištění přinesl zatím jako jediný server Bloomberg, který se odkázal na diplomatickou nótu z 26. srpna. Tehdy se měli zástupci Evropské komise setkat ohledně situace v Afghánistánu s velvyslanci EU.

Exekutiva unie se k plánu dosud oficiálně nevyjádřila. Podle zjištění by však na řešení případného přesídlení uprchlíků mohla Evropská komise uvolnit i další peníze. Mluvčí EU upřesnil, že by blok nemusel investovat pouze do utečenců z Afghánistánu, ale i jiných zemí. Konkrétní přísliby přijetí uprchlíků by ale musely vyslovit především jednotlivé členské státy.

Ne všechny jsou pak podobnému plánu nakloněny. Například premiérka Slovinska Janez Jansa na Twitteru minulý měsíc uvedla, že by EU neměla uprchlíkům z Afghánistánu otevřít dveře. Rakouský kancléř Sebastian Kurz pak další vlnu migrace do jeho země rovněž odmítá. Podle serveru France 24 uvedl, že „Rakousko v roce 2015 přijalo více než férový podíl uprchlíků“.

Migrační krizi zabráníme zastavením té humanitární, míní komisařka Johansson

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen ale médiím sdělila, že je „morální povinností“ EU pomoci Afgháncům. Rozhodla proto, že blok podpoří především sousední země Afghánistánu, jako je Pákistán či Tádžikistán, které v současnosti čelí největšímu náporu migrace. Zástupci EU to uvedli na úterní schůzce ministrů v Bruselu.

V současnosti je pohyb uprchlíků přes hranice Afghánistánu kvůli pevné vládě Talibánu pozdržen. Unie proto nezaznamenala ani větší vlny migrantů směřující k EU. Třetím zemím chce blok pomáhat také proto, že se chce vyhnout opakování migrační krize z roku 2015. Tehdy jeho hranice překročilo na milion uprchlíků. Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson k situaci podle France 24 dodala, že „nejlepší způsob, jak předejít migrační krizi je zabránit té humanitární“.

Zdrženlivý postoj EU však kritizují mnohé humanitární a lidskoprávní organizace. Uprchlíky ale po odchodu americké armády z Afghánistánu koncem srpna odmítají i další státy. Například Pákistán, Turecko nebo Řecko hlásí, že už jich víc přijmout nedokáží. Naopak Britové nebo Kanaďani jsou připraveni jich přivítat více, pokud to nový režim radikálního hnutí Talibán dovolí.

Podle orgánu OSN věnujícímu se uprchlíkům (UNHCR) může do konce roku Afghánistán opustit ještě půl milionu lidí. Američtí i další spojenečtí vojáci pak přiznali, že se jim do termínu 31. srpna stanoveného americkým prezidentem Joe Bidenem nepodařilo evakuovat všechny, kteří to potřebovali.

Doporučujeme

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama