ZprávyEuroposlanci tento týden zvolí vedení EP a rozhodnou o šéfce Evropské komise

Europoslanci tento týden zvolí vedení EP a rozhodnou o šéfce Evropské komise

Nově zvolení europoslanci budou tento týden na svém ustavujícím zasedání ve Štrasburku volit vedení Evropského parlamentu a rovněž rozhodovat o tom, zda se Ursula von der Leyenová na dalších pět let opět stane šéfkou Evropské komise. Von der Leyenová potřebuje získat 361 hlasů ze 720, zástupci nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) již dali najevo, že ji nepodpoří, stejně tak i europoslanci z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).

Mezi europoslanci je i 21 nově zvolených zástupců z České republiky. Pět jich je členy lidovecké frakce EPP, devět patří do frakce Patrioti pro Evropu, tři jsou členy konzervativní ECR, jedna je ve frakci Zelených, jeden europoslanec je ve frakci Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) a dva čeští europoslanci zůstali prozatím nezařazení.

Prvním bodem programu je hned v úterý 16. července dopoledne volba předsedy či předsedkyně Evropského parlamentu. Na šéfku EP byla opětovně nominována maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z lidovecké frakce EPP, ostatní frakce či skupiny europoslanců mají ale čas do dnešního večera případně nominovat i někoho dalšího.

Po volbě předsedy bude následovat zvolení 14 místopředsedů. Všechny volby mohou být několikakolové. Jak informoval bruselský server Politico, za EPP jsou kandidáty polská europoslankyně Ewa Kopaczová, Němka Sabine Verheyenová a Španěl Esteban González Pons. Frakce socialistů a demokratů (S&D) nominovala Němku Katarinu Barleyovou, Rumuna Victora Negrescua, Španěla Javiho Lópeze, italskou europoslankyni Pinu Piciernovou a Dánku Christel Schaldemoseovou. Socialisté by měli mít nárok pouze na čtyři místopředsedy, oznámili ale pět jmen, což by mohlo podle Politica naznačovat, že mají zájem i o místopředsedu, který by měl připadnout frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).

Podle mluvčího Patriotů pro Evropu by měla mít frakce vzhledem ke své velikosti nárok dokonce na dva místopředsedy EP. Lidovci, socialisté a liberálové ale již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi by to znamenalo neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.

Liberální frakce Renew Europe by měla mít nárok nejspíš na dva místopředsedy, hovoří se ale také o třech jménech, belgické europoslankyni Sophii Wilmèsové, Francouzce Nathalii Loiseauové a Slovákovi Martinu Hojsíkovi. Za GUE/NGL byl nominován Francouz Younous Omarjee a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta. Koho do boje o místopředsedu EP vyšlou konzervativní frakce ECR a nová frakce Patrioti pro Evropu, nebylo zatím jasné.

Ve středu čeká europoslance debata a následné hlasování o vůbec prvním usnesení nového EP, které se bude týkat trvalé podpory Ukrajiny. Jde o reakci na současné intenzivní bombardování ukrajinské civilní infrastruktury, včetně nedávného úderu na největší dětskou kliniku v zemi. Rovněž má být zvolena pětice kvestorů EP a rozhodnuto o velikosti jednotlivých výborů.

Největší mediální pozornost bude ale upřena na čtvrtek, kdy v 9:00 ráno vystoupí s projevem současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se uchází o znovuzvolení. Následovat bude debata s europoslanci a ve 13:00 samotné hlasování.

Lidovecká frakce EPP, socialistická frakce a liberálové, na jejichž podporu šéfka EK spoléhá, spolu v nově zvoleném Evropském parlamentu mají 401 mandátů. Pětašedesátiletá německá politička potřebuje 361 hlasů. V tajném hlasování pro ni však zřejmě část poslanců z těchto tří frakcí ruku nezvedne. Šéfka komise se tak v uplynulých dnech snažila získat přízeň europoslanců i z dalších klubů, například u Zelených.

Jestliže von der Leyenová podporu nezíská, bude se muset uskutečnit mimořádný summit EU, kde šéfové států a vlád navrhnou jiného kandidáta. Podle informací ČTK se už i na tuto variantu v Bruselu připravují a možné setkání unijních prezidentů a premiérů by se mohlo uskutečnit v týdnu od 22. července.

V případě, že Němka podporu získá, začne sestavovat tým eurokomisařů a sbírat nominace z jednotlivých členských států EU. Některé země už jména uchazečů na post eurokomisaře zveřejnily, jiné dosud vyčkávaly. Například Slovensko opět podpořilo současného místopředsedu EK Maroše Šefčoviče, ve Španělsku se hovoří o místopředsedkyni vlády Terese Riberaové a Švédsko nominovalo ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama