Nově zvolení europoslanci budou tento týden na svém ustavujícím zasedání ve Štrasburku volit vedení Evropského parlamentu a rovněž rozhodovat o tom, zda se Ursula von der Leyenová na dalších pět let opět stane šéfkou Evropské komise. Von der Leyenová potřebuje získat 361 hlasů ze 720, zástupci nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) již dali najevo, že ji nepodpoří, stejně tak i europoslanci z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).
Mezi europoslanci je i 21 nově zvolených zástupců z České republiky. Pět jich je členy lidovecké frakce EPP, devět patří do frakce Patrioti pro Evropu, tři jsou členy konzervativní ECR, jedna je ve frakci Zelených, jeden europoslanec je ve frakci Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) a dva čeští europoslanci zůstali prozatím nezařazení.
🚨 BREAKING: A date and time has been set for the crunch vote on Ursula von der Leyen in the European Parliament.
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) July 11, 2024
Full story: https://t.co/lyEMzQUMJR pic.twitter.com/vQbMzz3Utq
Prvním bodem programu je hned v úterý 16. července dopoledne volba předsedy či předsedkyně Evropského parlamentu. Na šéfku EP byla opětovně nominována maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z lidovecké frakce EPP, ostatní frakce či skupiny europoslanců mají ale čas do dnešního večera případně nominovat i někoho dalšího.
Po volbě předsedy bude následovat zvolení 14 místopředsedů. Všechny volby mohou být několikakolové. Jak informoval bruselský server Politico, za EPP jsou kandidáty polská europoslankyně Ewa Kopaczová, Němka Sabine Verheyenová a Španěl Esteban González Pons. Frakce socialistů a demokratů (S&D) nominovala Němku Katarinu Barleyovou, Rumuna Victora Negrescua, Španěla Javiho Lópeze, italskou europoslankyni Pinu Piciernovou a Dánku Christel Schaldemoseovou. Socialisté by měli mít nárok pouze na čtyři místopředsedy, oznámili ale pět jmen, což by mohlo podle Politica naznačovat, že mají zájem i o místopředsedu, který by měl připadnout frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).
Podle mluvčího Patriotů pro Evropu by měla mít frakce vzhledem ke své velikosti nárok dokonce na dva místopředsedy EP. Lidovci, socialisté a liberálové ale již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi by to znamenalo neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.
Liberální frakce Renew Europe by měla mít nárok nejspíš na dva místopředsedy, hovoří se ale také o třech jménech, belgické europoslankyni Sophii Wilmèsové, Francouzce Nathalii Loiseauové a Slovákovi Martinu Hojsíkovi. Za GUE/NGL byl nominován Francouz Younous Omarjee a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta. Koho do boje o místopředsedu EP vyšlou konzervativní frakce ECR a nová frakce Patrioti pro Evropu, nebylo zatím jasné.
Ve středu čeká europoslance debata a následné hlasování o vůbec prvním usnesení nového EP, které se bude týkat trvalé podpory Ukrajiny. Jde o reakci na současné intenzivní bombardování ukrajinské civilní infrastruktury, včetně nedávného úderu na největší dětskou kliniku v zemi. Rovněž má být zvolena pětice kvestorů EP a rozhodnuto o velikosti jednotlivých výborů.
Největší mediální pozornost bude ale upřena na čtvrtek, kdy v 9:00 ráno vystoupí s projevem současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se uchází o znovuzvolení. Následovat bude debata s europoslanci a ve 13:00 samotné hlasování.
Lidovecká frakce EPP, socialistická frakce a liberálové, na jejichž podporu šéfka EK spoléhá, spolu v nově zvoleném Evropském parlamentu mají 401 mandátů. Pětašedesátiletá německá politička potřebuje 361 hlasů. V tajném hlasování pro ni však zřejmě část poslanců z těchto tří frakcí ruku nezvedne. Šéfka komise se tak v uplynulých dnech snažila získat přízeň europoslanců i z dalších klubů, například u Zelených.
Jestliže von der Leyenová podporu nezíská, bude se muset uskutečnit mimořádný summit EU, kde šéfové států a vlád navrhnou jiného kandidáta. Podle informací ČTK se už i na tuto variantu v Bruselu připravují a možné setkání unijních prezidentů a premiérů by se mohlo uskutečnit v týdnu od 22. července.
V případě, že Němka podporu získá, začne sestavovat tým eurokomisařů a sbírat nominace z jednotlivých členských států EU. Některé země už jména uchazečů na post eurokomisaře zveřejnily, jiné dosud vyčkávaly. Například Slovensko opět podpořilo současného místopředsedu EK Maroše Šefčoviče, ve Španělsku se hovoří o místopředsedkyni vlády Terese Riberaové a Švédsko nominovalo ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou.
