ZprávyEuroposlanci tento týden zvolí vedení EP a rozhodnou o šéfce Evropské komise

Europoslanci tento týden zvolí vedení EP a rozhodnou o šéfce Evropské komise

Nově zvolení europoslanci budou tento týden na svém ustavujícím zasedání ve Štrasburku volit vedení Evropského parlamentu a rovněž rozhodovat o tom, zda se Ursula von der Leyenová na dalších pět let opět stane šéfkou Evropské komise. Von der Leyenová potřebuje získat 361 hlasů ze 720, zástupci nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) již dali najevo, že ji nepodpoří, stejně tak i europoslanci z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).

Mezi europoslanci je i 21 nově zvolených zástupců z České republiky. Pět jich je členy lidovecké frakce EPP, devět patří do frakce Patrioti pro Evropu, tři jsou členy konzervativní ECR, jedna je ve frakci Zelených, jeden europoslanec je ve frakci Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) a dva čeští europoslanci zůstali prozatím nezařazení.

Prvním bodem programu je hned v úterý 16. července dopoledne volba předsedy či předsedkyně Evropského parlamentu. Na šéfku EP byla opětovně nominována maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z lidovecké frakce EPP, ostatní frakce či skupiny europoslanců mají ale čas do dnešního večera případně nominovat i někoho dalšího.

Po volbě předsedy bude následovat zvolení 14 místopředsedů. Všechny volby mohou být několikakolové. Jak informoval bruselský server Politico, za EPP jsou kandidáty polská europoslankyně Ewa Kopaczová, Němka Sabine Verheyenová a Španěl Esteban González Pons. Frakce socialistů a demokratů (S&D) nominovala Němku Katarinu Barleyovou, Rumuna Victora Negrescua, Španěla Javiho Lópeze, italskou europoslankyni Pinu Piciernovou a Dánku Christel Schaldemoseovou. Socialisté by měli mít nárok pouze na čtyři místopředsedy, oznámili ale pět jmen, což by mohlo podle Politica naznačovat, že mají zájem i o místopředsedu, který by měl připadnout frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).

Podle mluvčího Patriotů pro Evropu by měla mít frakce vzhledem ke své velikosti nárok dokonce na dva místopředsedy EP. Lidovci, socialisté a liberálové ale již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi by to znamenalo neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.

Liberální frakce Renew Europe by měla mít nárok nejspíš na dva místopředsedy, hovoří se ale také o třech jménech, belgické europoslankyni Sophii Wilmèsové, Francouzce Nathalii Loiseauové a Slovákovi Martinu Hojsíkovi. Za GUE/NGL byl nominován Francouz Younous Omarjee a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta. Koho do boje o místopředsedu EP vyšlou konzervativní frakce ECR a nová frakce Patrioti pro Evropu, nebylo zatím jasné.

Ve středu čeká europoslance debata a následné hlasování o vůbec prvním usnesení nového EP, které se bude týkat trvalé podpory Ukrajiny. Jde o reakci na současné intenzivní bombardování ukrajinské civilní infrastruktury, včetně nedávného úderu na největší dětskou kliniku v zemi. Rovněž má být zvolena pětice kvestorů EP a rozhodnuto o velikosti jednotlivých výborů.

Největší mediální pozornost bude ale upřena na čtvrtek, kdy v 9:00 ráno vystoupí s projevem současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se uchází o znovuzvolení. Následovat bude debata s europoslanci a ve 13:00 samotné hlasování.

Lidovecká frakce EPP, socialistická frakce a liberálové, na jejichž podporu šéfka EK spoléhá, spolu v nově zvoleném Evropském parlamentu mají 401 mandátů. Pětašedesátiletá německá politička potřebuje 361 hlasů. V tajném hlasování pro ni však zřejmě část poslanců z těchto tří frakcí ruku nezvedne. Šéfka komise se tak v uplynulých dnech snažila získat přízeň europoslanců i z dalších klubů, například u Zelených.

Jestliže von der Leyenová podporu nezíská, bude se muset uskutečnit mimořádný summit EU, kde šéfové států a vlád navrhnou jiného kandidáta. Podle informací ČTK se už i na tuto variantu v Bruselu připravují a možné setkání unijních prezidentů a premiérů by se mohlo uskutečnit v týdnu od 22. července.

V případě, že Němka podporu získá, začne sestavovat tým eurokomisařů a sbírat nominace z jednotlivých členských států EU. Některé země už jména uchazečů na post eurokomisaře zveřejnily, jiné dosud vyčkávaly. Například Slovensko opět podpořilo současného místopředsedu EK Maroše Šefčoviče, ve Španělsku se hovoří o místopředsedkyni vlády Terese Riberaové a Švédsko nominovalo ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama