ZprávyEuroposlanci tento týden zvolí vedení EP a rozhodnou o šéfce Evropské komise

Europoslanci tento týden zvolí vedení EP a rozhodnou o šéfce Evropské komise

Nově zvolení europoslanci budou tento týden na svém ustavujícím zasedání ve Štrasburku volit vedení Evropského parlamentu a rovněž rozhodovat o tom, zda se Ursula von der Leyenová na dalších pět let opět stane šéfkou Evropské komise. Von der Leyenová potřebuje získat 361 hlasů ze 720, zástupci nové europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) již dali najevo, že ji nepodpoří, stejně tak i europoslanci z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).

Mezi europoslanci je i 21 nově zvolených zástupců z České republiky. Pět jich je členy lidovecké frakce EPP, devět patří do frakce Patrioti pro Evropu, tři jsou členy konzervativní ECR, jedna je ve frakci Zelených, jeden europoslanec je ve frakci Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) a dva čeští europoslanci zůstali prozatím nezařazení.

Prvním bodem programu je hned v úterý 16. července dopoledne volba předsedy či předsedkyně Evropského parlamentu. Na šéfku EP byla opětovně nominována maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z lidovecké frakce EPP, ostatní frakce či skupiny europoslanců mají ale čas do dnešního večera případně nominovat i někoho dalšího.

Po volbě předsedy bude následovat zvolení 14 místopředsedů. Všechny volby mohou být několikakolové. Jak informoval bruselský server Politico, za EPP jsou kandidáty polská europoslankyně Ewa Kopaczová, Němka Sabine Verheyenová a Španěl Esteban González Pons. Frakce socialistů a demokratů (S&D) nominovala Němku Katarinu Barleyovou, Rumuna Victora Negrescua, Španěla Javiho Lópeze, italskou europoslankyni Pinu Piciernovou a Dánku Christel Schaldemoseovou. Socialisté by měli mít nárok pouze na čtyři místopředsedy, oznámili ale pět jmen, což by mohlo podle Politica naznačovat, že mají zájem i o místopředsedu, který by měl připadnout frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).

Podle mluvčího Patriotů pro Evropu by měla mít frakce vzhledem ke své velikosti nárok dokonce na dva místopředsedy EP. Lidovci, socialisté a liberálové ale již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi by to znamenalo neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.

Liberální frakce Renew Europe by měla mít nárok nejspíš na dva místopředsedy, hovoří se ale také o třech jménech, belgické europoslankyni Sophii Wilmèsové, Francouzce Nathalii Loiseauové a Slovákovi Martinu Hojsíkovi. Za GUE/NGL byl nominován Francouz Younous Omarjee a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta. Koho do boje o místopředsedu EP vyšlou konzervativní frakce ECR a nová frakce Patrioti pro Evropu, nebylo zatím jasné.

Ve středu čeká europoslance debata a následné hlasování o vůbec prvním usnesení nového EP, které se bude týkat trvalé podpory Ukrajiny. Jde o reakci na současné intenzivní bombardování ukrajinské civilní infrastruktury, včetně nedávného úderu na největší dětskou kliniku v zemi. Rovněž má být zvolena pětice kvestorů EP a rozhodnuto o velikosti jednotlivých výborů.

Největší mediální pozornost bude ale upřena na čtvrtek, kdy v 9:00 ráno vystoupí s projevem současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se uchází o znovuzvolení. Následovat bude debata s europoslanci a ve 13:00 samotné hlasování.

Lidovecká frakce EPP, socialistická frakce a liberálové, na jejichž podporu šéfka EK spoléhá, spolu v nově zvoleném Evropském parlamentu mají 401 mandátů. Pětašedesátiletá německá politička potřebuje 361 hlasů. V tajném hlasování pro ni však zřejmě část poslanců z těchto tří frakcí ruku nezvedne. Šéfka komise se tak v uplynulých dnech snažila získat přízeň europoslanců i z dalších klubů, například u Zelených.

Jestliže von der Leyenová podporu nezíská, bude se muset uskutečnit mimořádný summit EU, kde šéfové států a vlád navrhnou jiného kandidáta. Podle informací ČTK se už i na tuto variantu v Bruselu připravují a možné setkání unijních prezidentů a premiérů by se mohlo uskutečnit v týdnu od 22. července.

V případě, že Němka podporu získá, začne sestavovat tým eurokomisařů a sbírat nominace z jednotlivých členských států EU. Některé země už jména uchazečů na post eurokomisaře zveřejnily, jiné dosud vyčkávaly. Například Slovensko opět podpořilo současného místopředsedu EK Maroše Šefčoviče, ve Španělsku se hovoří o místopředsedkyni vlády Terese Riberaové a Švédsko nominovalo ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou.

Doporučujeme

Čeští milionáři dál bohatnou. Více než inflace je trápí budoucnost státu

Majetek letos vzrostl 85 procentům českých dolarových milionářů a většina očekává další zhodnocení. Přesto mají obavy z budoucího fungování státu a slábnoucí konkurenceschopnosti Evropy. Stěhovat se však většinou neplánují a své investice nadále soustředí především do Česka.

Ochrana lesů mimo národní parky pomáhá zachraňovat ptáky

Ani zdravé lesy v národních parcích nemusí ptákům zajistit vhodné podmínky k životu. Američtí vědci zjistili, že pro jejich výskyt je často důležitější stav okolní krajiny než samotné chráněné území. Ochrana ptáků by se proto měla zaměřit také na lesy za hranicemi parků.

Odhadované tržby GTA VI překročily 2,3 miliardy dolarů, a to je jen začátek

Největší uvedení hry, jedna z nejpůsobivějších her v historii a nejlépe hodnocená videohra všech dob – vydání 13 let očekávaného titulu Grand Theft Auto VI provází samá superlativa. Zároveň jde o nejdražší hru v historii. Očekává se, že vydavatelská společnost Take-Two a studio Rockstar Games na něm vydělají nemalé částky.

Moskva se připravuje na návštěvu trojice evropských představitelů, řekl Rjabkov

Moskva se připravuje na možnou návštěvu trojice evropských představitelů, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rusko podle něj plánuje pozvat zástupce Francie, Německa a Británie. Přesné datum návštěvy zatím není známo.

Otevřme znovu otázku vstupu Ukrajiny do NATO, vyzval spojence Macron

Měli bychom znovu otevřít otázku o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu koalice ochotných v Berlíně. Také vyzval spojence k poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemi napadené Ruskem.

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama