Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt – zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change, na kterou upozornil server Euronews.
Přímé škody na infrastruktuře a majetku v Evropské unii (EU) v důsledku klimatických změn se v posledních letech vyšplhaly na více než bilion korun.
Zatímco v 80. letech dosahovaly průměrné roční škody na infrastruktuře a fyzických aktivech 8,5 miliardy eur (asi 106 miliard korun), v letech 2020 až 2024 dosahovaly 45 miliard eur za rok (asi 1,1 bilionu korun).
Jedná se o pětinásobný nárůst během čtyř dekád. Povodně dnes tvoří více než polovinu těchto ztrát a zemědělství přichází každoročně o desítky miliard eur.
A Report published on Tuesday by the European Scientific Advisory Board on Climate Change says the European Union must urgently intensify and better coordinate its preparations for escalating climate-related risks.https://t.co/xl3nG83vPV#EU #ClimateAction
— MarketForces Africa ® (@MarketforcesA) February 17, 2026
Nejde jen o přímé škody, tedy poničenou infrastrukturu nebo přírodu. Klimatické extrémy snižují produktivitu práce, narušují dodavatelské řetězce, zvyšují náklady společností a oslabují daňové příjmy států.
Rostou i výdaje na krizové zásahy, obnovu poškozené infrastruktury, zdravotnictví a sociální podporu. Čím horší klimatické změny budou, tím více budou zatěžovat evropskou ekonomiku. Čím později budeme klimatické změny řešit, tím více zaplatíme za nápravu škod.
Klimatická změna už není jen součástí environmentální politiky, ale i rozpočtového plánování. Při sestavování rozpočtů by měla být zohledněna, stojí ve zprávě. Platí to také pro pojišťovací mechanismy a hodnocení fiskální stability.
Tiché přiznání selhání
Klimatické změny se tedy stávají důležitou součástí řízení ekonomik. Rozpočty, které nepočítají s klimatickými šoky, systematicky podhodnocují budoucí klimatické náklady a vystavují státy budoucím deficitům.
Zpráva dále upozorňuje, že členské státy EU by měly povinně hodnotit klimatická rizika podle jednotlivých scénářů oteplení a zpracovávat je do fiskální politiky a hospodářského řízení. EU má mezitím plánovat globálně podle hrozícího oteplení o 2,8 až 3,3 stupně Celsia.
Klíčovou roli mají podle zprávy sehrát pojišťovací a zajišťovací mechanismy EU. Pojištěna je dnes v bloku jen asi čtvrtina klimatických škod.
EU znepokojivě mění rétoriku. Připravuje se na oteplení o čtyři stupně Celsia. Tím potichu přiznává, že dosavadní trajektorie snižování emisí k dodržení Pařížské dohody nestačí, komentuje situaci server Politico.
