Štrasburk (Francie) – Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce, aby EU finančně podpořila země na východě bloku v jejich úsilí o monitorování a obranu hranic proti potenciální ruské agresi. Tuto podporu již delší dobu žádaly země jako Polsko, Estonsko či Litva. Právě Polsko v noci na dnešek sestřelilo bezpilotní letouny, které narušily jeho vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině.
„Putinova válečná ekonomika bude pokračovat i po skončení války (na Ukrajině),“ prohlásila von der Leyenová před europoslanci. To podle ní znamená, že Evropa musí být připravena převzít zodpovědnost za vlastní bezpečnost. Zdůraznila klíčovou roli NATO, nicméně dodala, že evropskou bezpečnost může zaručit pouze silná a důvěryhodná evropská obrana.
Evropská komise představila letos v březnu takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie posílení obrany EU do roku 2030 předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu. Unijní exekutiva chce rovněž prostřednictvím plánu vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
O finance z programu SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení, požádalo celkem 19 zemí. Česká republika by mohla získat přes dvě miliardy eur (50,1 miliardy Kč).
Von der Leyenová ocenila zájem o program SAFE a během dnešního projevu uvedla, že komise pracuje rovněž na „poskytnutí dalších financí těm, kteří podporují Ukrajinu nebo nakupují ukrajinské zboží“.
Šéfka Evropské komise nedávno navštívila několik členských států EU, které sdílí hranici s Ruskem a Běloruskem. „Právě ony znají nejlépe ruskou hrozbu a není pochyb o tom, že východní křídlo Evropy chrání celou Evropu. Od Baltského po Černé moře,“ prohlásila. Je proto podle ní třeba investovat do podpory tohoto křídla a vybavit ho „nezávislými strategickými prostředky“.
„Musíme investovat do získávání poznatků o situaci ve vesmíru v reálném čase, aby žádný pohyb sil nezůstal bez povšimnutí. Evropa bude bránit každý centimetr svého území,“ prohlásila šéfka EK.
V souvislosti s posílením obranyschopnosti EU nesmí nynější sedmadvacítka podle ní ztrácet čas. Na příštím summitu EU, který se koná na konci října, by proto komise měla předložit jasný plán a stanovit konkrétní cíle v oblasti obrany EU a společných projektů do roku 2030.
