Evropská komise v rámci osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallas.
Evropská unie tím chce podle šéfky unijní exekutivy zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou. Kyjev již v květnu po konzultacích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla.
EU's new Russia sanctions to target energy sector and banks https://t.co/ToW2ag1cIw
— The Straits Times (@straits_times) June 10, 2025
Nový balíček sankcí nyní projednají členské státy EU, k jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat.
„Je jasné, že Rusko nechce mír, naopak válku na Ukrajině vyostřuje,“ řekla dnes novinářům v Bruselu Kallas. „Náš vzkaz je jasný, tato válka musí skončit, potřebujeme opravdové příměří,“ doplnila ji von der Leyen. Síla je podle ní jediný jazyk, kterému Rusko rozumí.
Balíček zahrnuje další snížení stávajícího cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů na 45 dolarů za barel. EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.
Snížení cenového stropu na ropu chce EU projednat na schůzce zemí G7, která se koná tento týden v Kanadě. „Předpokládám, že to uděláme společně jako G7. Začali jsme s tím jako G7, bylo to úspěšné jako opatření G7 a chci v tomto opatření jako G7 pokračovat,“ uvedla šéfka Evropské komise.
Navrhované sankce se týkají i nyní nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a jsou rovněž namířené proti takzvané ruské stínové flotile, což jsou zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a Moskva tak přes ně obchází stávající exportní omezení.
O možných sankcích proti provozovateli plynovodu Nord Stream, který ve dvou větvích vede z Ruska po dně Baltského moře do Německa, již na začátku května informoval americký list The Wall Street Journal (WSJ). Uvedl tehdy, že Evropa by tak zareagovala na ruské snahy o obnovu provozu tohoto produktovodu. O takové možnosti hovořil ruský prezident Vladimir Putin, když uvedl, že Rusko o tomto tématu mluvilo s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kdy by mohl být osmnáctý balíček schválen, zatím není jasné. Je možné, že by se tak mohlo stát na jednání unijních ministrů zahraničí v pondělí 23. června. Již dříve se ale objevily informace, že by EU chtěla koordinovat své aktivity se Spojenými státy. Samostatné kroky totiž podniká také americký Senát, kde získala širokou nadstranickou podporu iniciativa republikánského senátora Lindseyho Grahama. Jeho návrh předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Graham takový postup považuje za páku na Putina pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině.
