7.8 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyEstonsko se stalo první středoevropskou zemí, která povolila sňatky osob stejného pohlaví

Estonsko se stalo první středoevropskou zemí, která povolila sňatky osob stejného pohlaví

Estonský parlament v úterý schválil zákon, který legalizuje sňatky osob stejného pohlaví. Tato pobaltská země se stala první středoevropskou zemí, která tak učinila. Informovala o tom agentura Reuters či server Euronews.

Server Euronews poukázal na fakt, že tento krok přichází pouhé dva měsíce poté, co se v zemi ujala úřadu nová liberální koaliční vláda. Je to devět let od okamžiku, co země odhlasovala zavedení občanských svazků osob stejného pohlaví. Premiérka Kaja Kallas v dubnu slíbila, že uzákoní sňatky osob stejného pohlaví „co nejrychleji“.

„Jsem hrdá na svou zemi. Budujeme společnost, kde jsou respektována práva každého a lidé mohou svobodně milovat,“ řekla v úterý.

„Jsme hrdí na to, že jsme se stali první pobaltskou zemí, která legalizovala sňatky osob stejného pohlaví,“ dodal ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna.

Sňatky osob stejného pohlaví jsou legální ve velké části západní Evropy. Ne však ve středoevropských zemích, které byly kdysi pod komunistickou nadvládou a byly členy aliance Varšavské smlouvy vedené Moskvou.

„Můj vzkaz (střední Evropě) je, že je to těžký boj. Ale manželství a láska je něco, co musíte podporovat,“ řekla po hlasování premiérka Kaja Kallas agentuře Reuters.

„Za těch 30 let, co jsme se osvobodili od (sovětské) okupace, jsme se hodně rozvinuli. Mezi zeměmi stejné hodnoty jsme si rovni,“ dodala.

Roli sehrála i poměrně rychlá změna veřejného mínění

Návrh zákona získal 55 hlasů ve 101členném parlamentu od koalice liberálních a sociálně demokratických stran. Tu Kallas sestavila po svém silném vítězství ve volbách v roce 2023. 34 poslanců hlasovalo proti. Zákon začne platit od roku 2024.

V převážně sekulární pobaltské zemi s 1,3 miliony obyvatel podpořilo sňatky osob stejného pohlaví v roce 2023 v průzkumu Centra pro lidská práva 53 % obyvatel. To je o šest procentních bodů více než před dvěma lety a prudký nárůst od roku 2021, kdy jej podpořilo pouhých 34 % Estonců.

38 % Estonců však stále považuje homosexualitu za nepřijatelnou. Proti sňatkům osob stejného pohlaví se staví většina ruské etnické menšiny, která tvoří čtvrtinu země. Podporuje je pouze 40 % z nich.

Dost hlasů na překonání konzervativní opozice

Gayové v Estonsku mají tendenci zachovávat mlčenlivost o své orientaci a polovina z nich podle vlády v nedávné době zažila obtěžování.

„Byla to dobrá příležitost pro vládu, protože veřejné mínění o sňatcích osob stejného pohlaví se změnilo v pozitivní. A po letošních volbách má čísla, aby překonala konzervativní opozici,“ řekl Tomáš Jermalavicius, vedoucí studií na Mezinárodním centru pro obranu a bezpečnost.

Lotyšsko a Litva, další dvě pobaltské země, které byly dříve anektovány Sovětským svazem, mají ve svých parlamentech uvízlé zákony o partnerství osob stejného pohlaví.

Reklama

Doporučujeme

Propad akcií Strategy dostává Michaela Saylora do úzkých

Michael Saylor postavil svou firmu Strategy na jednoduché myšlence: nakupovat bitcoin ve velkém a financovat to emisí akcií a dluhopisů. Tento model fungoval, dokud tržní hodnota firmy výrazně převyšovala hodnotu jejích bitcoinů. Prudký propad akcií ale tuhle výhodu téměř smazal. Strategy tak stojí před rozhodnutím, které ještě před pár měsíci znělo nemyslitelně.

V Nigérii bylo propuštěno 100 dětí unesených z katolické školy

Sto dětí unesených z katolické školy ve střední části Nigérie je po týdnech strachu na svobodě. Podle zástupců církve potvrdil jejich propuštění poradce prezidenta pro národní bezpečnost. Není ale jasné, kde děti jsou ani kdy se vrátí k rodičům. Země mezitím čelí další vlně únosů, která zasahuje křesťanské i muslimské komunity.

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama