Americká Agentura pro ochranu životního prostředí mění způsob, jakým posuzuje přínosy regulací ovzduší. Zdravotní dopady znečištění bude dál hodnotit, ale už jim nebude přiřazovat konkrétní finanční hodnotu. Kritici varují, že to může usnadnit oslabování ochrany zdraví i klimatu.
Znečištění ovzduší patří mezi dlouhodobě největší environmentální i zdravotní problémy. Jemné částice a přízemní ozon souvisí s astmatem, srdečními chorobami i předčasnými úmrtími. Právě na tyto dopady se po desetiletí zaměřovaly americké regulace čistého ovzduší.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí nyní oznamuje zásadní změnu. Přestane při hodnocení nových pravidel přiřazovat zdravotním přínosům konkrétní finanční hodnotu. Úřad tvrdí, že odhady jsou příliš nejisté. Odborníci se ale obávají, že tím ztratí ochrana ovzduší jeden ze svých nejsilnějších argumentů.
A new rule by the Environmental Protection Agency on how it calculates curbing air pollution could have harmful health implications for Americans, according to some environmental groups and health experts. https://t.co/BnV2zoNPIn
— ABC News (@ABC) January 15, 2026
EPA po léta porovnávala náklady průmyslu s přínosy pro společnost. Započítávala méně hospitalizací, nižší počet infarktů i zachráněné lidské životy. Tyto přínosy často výrazně převyšovaly náklady na modernizaci technologií.
Studie opakovaně ukazovaly, že snížení koncentrace jemných částic přináší rychlé zdravotní zlepšení. Po uzavření silně znečišťujících provozů klesal výskyt respiračních i kardiovaskulárních onemocnění. Regulace tak nechránily jen přírodu, ale i ekonomiku domácností a zdravotních systémů.
Nový přístup ponechává výpočet nákladů pro průmysl. Přínosy pro veřejné zdraví však zůstávají bez finančního vyjádření. Podle kritiků to vytváří nerovnováhu. Pokud se počítají jen výdaje firem, regulace může působit draze i tehdy, kdy ve skutečnosti šetří životy i peníze.
Změna se týká především regulace jemných částic PM2.5 a ozonu. Tyto látky vznikají spalováním fosilních paliv v elektrárnách, dopravě i průmyslu. Lékaři je spojují s poškozením plic, srdce i mozku a se zvýšeným rizikem úmrtí.
Odborníci upozorňují, že oslabení pravidel dopadne hlavně na zranitelné skupiny. Děti, senioři a lidé s chronickými nemocemi reagují na znečištění nejcitlivěji. Vyšší zátěž často nesou i nízkopříjmové a menšinové komunity, které žijí blíže průmyslovým provozům.
EPA tvrdí, že zdravotní dopady bude nadále zohledňovat, jen je nebude převádět na peníze. Kritici namítají, že bez čísel se ochrana zdraví hůře obhajuje. Podle nich hrozí, že se regulace budou oslabovat ve prospěch krátkodobých ekonomických zájmů.
Rozhodnutí EPA představuje výrazný posun v americké environmentální politice. Nejde jen o technickou změnu metodiky, ale o signál, jakou váhu má ochrana zdraví v rozhodování státu. Zda nový přístup povede k většímu znečištění ovzduší, ukážou až další kroky regulátorů. Dopady však mohou pocítit miliony lidí.


