Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili plán na snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů z budov, na němž se již dříve dohodli s Radou EU.
Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov klade před sektor budov v EU dva hlavní cíle: 1) výrazně nižší emise skleníkových plynů a spotřeby energie do roku 2030 a 2) úplnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Obsahuje také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější, a lepší sdílení informací o energetické náročnosti.
Všechny budovy postavené počínaje rokem 2030 mají mít nulové emise. Pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028. Členské státy budou moci zohlednit potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu budovy, do něhož se zahrnuje i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.
U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 % a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %.
Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 by to pak mělo být 26 % energeticky nejnáročnějších budov.
Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat zařízení na výrobu solární energie. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít instalovat nejpozději od roku 2030.
Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva.
Už od roku 2025 bude zakázáno poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva. Na hybridní systémy vytápění, které kombinují například kotel s tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením, budou finanční pobídky možné i dál.
Z nových požadavků lze vyjmout zemědělské budovy a kulturní památky. Navíc se členské státy mohou rozhodnout vyloučit z nich i budovy zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.
Zpravodaj Ciarán Cuffe (Greens/EFA, IE) uvedl: „Tato směrnice jasně ukazuje, jak může mít politika v oblasti klimatu skutečný a okamžitý přínos pro méně majetné členy naší společnosti. Tento právní předpis pomůže snížit účty za energii a řešit základní příčiny energetické chudoby. Zároveň přinese tisíce kvalitních pracovních míst na místní úrovni v celé EU. Řeší 36 % emisí CO2 v Evropě a přidává naprosto zásadní pilíř k Zelené dohodě pro Evropu. Dnešní výsledek ukazuje, že parlament i nadále podporuje Zelenou dohodu, která přináší ve stejné míře spravedlnost a ambice.“
Směrnice byla přijata 370 hlasy (199 poslanců hlasovalo proti a 46 se zdrželo hlasování). Aby mohla vstoupit v platnost, musí ji nyní formálně schválit i Rada EU.
Podle Evropské komise spotřebovávají budovy v EU 40 % energie a produkují 36 % emisí skleníkových plynů. V rámci klimatického balíčku „Fit for 55“ komise 15. prosince 2021 přijala legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V novém evropském právním rámci pro klima z července 2021 jsou cíle pro roky 2030 i 2050 zakotveny jako právně závazné.
Právní předpis o energetické náročnosti budov je přímo v souladu s cíli a návrhy Konference o budoucnosti Evropy zvýšit energetickou nezávislost a udržitelnost EU. Tato legislativní iniciativa se prolíná s návrhy konference, jako je posílení úlohy obcí v městském plánování s cílem podpořit modrozelenou infrastrukturu (návrh 2 odst. 3), snížení závislosti na dovozu ropy a plynu prostřednictvím projektů energetické účinnosti (návrh 3 odst. 3) a aktivní podpora projektů energetické účinnosti s cílem dosáhnout větší autonomie v oblasti výroby a dodávek energie (návrh 18 odst. 2).
