Poprvé, v roce kdy tento model slaví 50. výročí svého vzniku, začíná nabízet německá prémiová značka BMW svoji řadu 5 také s plně elektrickým pohonem. A k mání je hned ve dvou výkonových variantách. Ta s označením i5 eDrive 40 má pohon pouze zadních kol a výkon 340 koňských sil. Oproti tomu i5 M60 xDrive díky dvěma elektromotorům, které roztáčí všechna čtyři kola, disponuje monstrózním výkonem 601 koní a točivým momentem až 820 Newtonmetrů.
Obě verze mohl redaktor Autonaelektřinu vyzkoušet během jízdní prezentace v chorvatském městě Rovinj a jeho okolí.
Nové BMW 5 je už na první pohled pořádný kus auta. Do délky v porovnání s předcházející sedmou generací narostlo bezmála o deset centimetrů a měří tedy 506 centimetrů. Přidávalo se také na šířce a na výšce. V obou případech zhruba o tři centimetry.
Kompletně předělaný je také interiér. Klasických ovladačů ve formě tlačítek nebo knoflíků je naprosté minimum a ty, které zůstaly, se designéři snažili tak trošku ukrýt. Platí to například o nastavování směru proudícího vzduchu z výdechů ventilace. U nich je navíc kombinace digitálního ovládání (pro zesilování nebo zeslabování ofuku) a mechanického (pro úpravu směřování vzduchu). Třeba nastavování teploty klimatizace je pak zdlouhavější proces a pozornost řidiče odvádějící proces v porovnání s dřívějším způsobem.
Při testování obou výše zmíněných verzí nás více zaujala ta méně výkonná. Na řidiče působí přívětivěji než poněkud zbrkle reagující (na pokyny od volantu, brzdového či plynového pedálu) M60 xDrive. Byť se jí samozřejmě nedá upřít až adrenalinově působící schopnost zrychlit kdykoli a kdekoli.
Varianta i40 se daleko více trefuje do vkusu těch, kteří bývali spokojeni s jízdním projevem tohoto manažerského sedanu.
Během testů nás zaujala také spotřeba a dojezd obou verzí. „Emkovou“ verzi jsme přebírali s kapacitou baterie 97 procent a po ujetí přesné stovky kilometrů bylo k dispozici ještě 64 procent. Ovšem dojezd klesl více než o zmiňovaných 100 kilometrů. Konkrétně z původně avizovaných 380 na v cíli reálných 231. To vinou spotřeby 26,7 kWh na sto kilometrů, která je samozřejmě vyšší než oficiální uváděná výrobcem. Reálný dojezd je tak zhruba tři sta kilometrů na jedno nabití. Při snaze o šetření ( k dispozici je i speciální „šetřící“ řežim, by to mohlo být s touto verzí 400 kilometrů.
Verze i40, se kterou jsme jeli v podobném terénu i tempu, byla o něco úspornější. Palubní počítač v cíli udával spotřebu rovných 23 kWh na sto kilometrů. Kapacita baterie poklesla ze 46 procent na na 29 po ujetí 55 kilometrů. I zmíněných 29 procent by pak postačilo na ujetí dalších 116 kilometrů,
Pokoření čtyř stovek kilometrů na jedno nabití je tak s i40 reálné i při naprosto běžném stylu jízdy.
