11.9 C
Czech
Pátek 7. listopadu 2025
EkonomikaEkonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Ekonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Americký prezident Donald Trump věří, že Spojené státy díky jeho clům zbohatnou. Podle ekonomů má ale přehnaná očekávání. Konečná částka by sice mohla mít výrazný vliv na americkou ekonomiku a mohla by pomoci snížit vládní dluh i daně, nebude však ani zdaleka tak vysoká, jak očekává Bílý dům. Důvodem jsou dopady na americkou ekonomiku, firmy a mezinárodní společenství i obchod. Informuje o tom CNBC a další servery.

Obchodní poradce Bílého domu Peter Navarro odhaduje, že cla přinesou státní kase ročně zhruba 600 miliard dolarů s tím, že za 10 let to bude 6 bilionů dolarů. Tarify zatěžující automobilový průmysl by k tomu podle něj ročně přidaly 100 miliard dolarů. Svou prognózu představil ve vysílání stanice Fox News před středečním oznámení recipročních cel.

Ekonomové nicméně očekávají mnohem nižší příjmy ze zdanění zahraničního dovozu na americký trh. Zhruba 600 až 700 miliard ročně je absolutně nereálné, tvrdí například ekonom Mark Zandi z Moody’s. „Pokud se dostanou na 100 až 200 miliard, budou mít velké štěstí,“ dodal.

Existuje značná nejistota ohledně plánovaných tarifů. Reciproční cla mají zohlednit zdanění amerického dovozu v každé zemi a vyvážit obchodní nerovnováhu mezi USA a daným státem, což znamená, že cla by se lišila případ od případu. Bílý dům však podle úterní zprávy The Washington Post zvažuje clo ve výši 20 procent. Jak ekonomové upozorňují, tato výše odpovídá prognóze Navarra.

USA dovezly v roce 2024 zboží v celkové hodnotě 3,3 bilionu dolarů. Uplatnění 20procentního cla na všechny tyto dovozy by přineslo státní kase ročně 660 miliard dolarů. „To je téměř jistě mentální matematika, kterou Navarro dělá,“ myslí si Ernie Tedeschi, ředitel ekonomického výzkumu v The Budget Lab at Yale s tím, že jeho prognóza nebere v potaz dopady na americkou ekonomiku, mezinárodní obchod a nezohledňuje ani odvetné kroky ze strany ostatních zemí či dobu trvání platnosti cel.

Tarify pustí americké ekonomice žilou

Když Tedeschi vzal 20procentní clo a zohlednil všechny tyto faktory, vyšel mu roční příjem 250 miliard dolarů (2,5 bilionu dolarů za deset let). Samozřejmě lze dosáhnout mnohem astronomičtějších částek, avšak výrazně vyššími celními sazbami. Clo ve výši 50 procent by ročně přineslo státní kase asi 780 miliard dolarů. I to je ale značně optimistické hodnocení, nezohledňuje totiž dopady, jako je rostoucí inflace, zpomalující americká ekonomika a odvetná opatření protistran.

Tarify zvýší ceny základního zboží pro spotřebitele v USA. Ti budou logicky nakupovat menší objemy zahraničního zboží, což znamená slabší poptávku a méně dovozů – a tedy i klesající zisky z daní uvalených na zahraniční export. Pokud američtí dovozci nepřenesou rostoucí náklady na spotřebitele, budou finančně krvácet. Pokud tak učiní, jejich zákazníci přestanou utrácet, což jim opět sníží zisky. Americké firmy pak mohou přejít k propouštění. Poškodí je navíc odvetná opatření zemí.

Stanice NBC10 Philadelphia upozorňuje, že Američanům podraží i služby. Když například zdraží farmaceutika, lidé to pocítí u lékařů a v nemocnicích. „Pokud nasadíte 20procentní sazbu, dostanete se do prudké recese, a to podkope vaši fiskální situaci,“ varuje Zandi.

Podle ekonomů je také šance, že bude docházet k úlevám pro konkrétní země, průmyslová odvětví nebo produkty. Trumpova administrativa by také mohla nasměrovat příjmy z cel na pomoc americkým společnostem, které se ocitly kvůli obchodní válce v problémech, jak tomu bylo během její předchozí vlády. Tohle všechno hraje roli ve finální výši příjmů z tarifů.

Cla budou mít navíc krátkou životnost. Lze je snadno rušit exekutivními příkazy, stejně jako zavádět, ať už samotným Trumpem, nebo příštím prezidentem. Krátká životnost sníží jejich potenciální dopad na příjmy. „Je nulová pravděpodobnost, že tato cla budou trvat 10 let,“ upozornil Zandi. „Pokud vydrží do příštího roku, byli bychom velmi překvapeni,“ podotkl.

Trump oznámí reciproční cla ve středu, tedy dnes v den „osvobození Ameriky“ a její ekonomiky. Toho, co na dnešní den prezident chystá, se děsí i někteří republikáni. Sám ale nedávno přiznal, že cla nebudou tak vysoká, jak si mnozí myslí.

Dle průzkumů si může vysokými cly uškodit. Podle jednoho nedávného (a nebyl jediný) totiž Američanům vadí, že se Trump příliš zaměřuje na obchodní válku, místo aby dostál svému slibu snížit inflaci a zlepšit finanční situaci občanů. A obchodní válku zaplatí právě oni.

Doporučujeme

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.

Letiště v belgickém Lutychu bylo uzavřeno kvůli dronům, podruhé v tomto týdnu

Letiště v belgickém Lutychu dnes dočasně přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům. Je to už druhý podobný incident tento týden. Informovala o tom agentura Belga s odvoláním na společnost Skeyes, která zajišťuje v Belgii letový provoz.

USA zabily tři muže při úderu na další loď v Karibiku údajně pašující drogy

Americká armáda ve čtvrtek zabila tři muže při úderu na loď, která údajně pašovala drogy v mezinárodních vodách v Karibském moři. Na sociální síti to v noci na dnešek oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth, který zabité označil za "narkoteroristy". Podle agentury AP jde již o sedmnáctý úder, který USA od září podnikly proti plavidlům u pobřeží Venezuely a poslední dobou také ve východní oblasti Tichého oceánu. Počet obětí podle AP čtvrtečním útokem stoupl nejméně na 69.

Policie v německém Hanau zadržela Rumuna podezřelého z pomalování aut krví

Německá policie dnes zadržela 31letého Rumuna, kterého podezřívá, že pomaloval téměř 50 aut, několik poštovních schránek a několik domů v hesenském městě Hanau lidskou krví. Na mnoha místech přitom nakreslil hákové kříže. Policie o tom informovala v tiskové zprávě.

Nancy Pelosi oznámila svůj odchod z politiky. Příští rok už kandidovat nebude

Nancy Pelosi, první a dosud jediná žena v čele Sněmovny reprezentantů USA a jedna z nejvýraznějších postav Demokratické strany, odchází do politického důchodu. Oznámila, že po téměř čtyřech desetiletích v Kongresu už nebude znovu kandidovat.

Královna deblu Siniaková slaví pátý titul světové jedničky

Kateřina Siniaková potvrdila pozici světové jedničky. Po dvou výhrách na Turnaji mistryň v Rijádu má jisté semifinále i trofej pro nejlepší deblistku sezony. WTA jí k tomu uspořádala slavnostní ceremoniál. „Tohle je pro mě úžasné. Jsem moc šťastná, že jsem to znovu dokázala,“ řekla česká hráčka.

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama