-6.1 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
EkonomikaEkonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Ekonomové: Amerika z cel nezbohatne tak, jak si Trump myslí

Americký prezident Donald Trump věří, že Spojené státy díky jeho clům zbohatnou. Podle ekonomů má ale přehnaná očekávání. Konečná částka by sice mohla mít výrazný vliv na americkou ekonomiku a mohla by pomoci snížit vládní dluh i daně, nebude však ani zdaleka tak vysoká, jak očekává Bílý dům. Důvodem jsou dopady na americkou ekonomiku, firmy a mezinárodní společenství i obchod. Informuje o tom CNBC a další servery.

Obchodní poradce Bílého domu Peter Navarro odhaduje, že cla přinesou státní kase ročně zhruba 600 miliard dolarů s tím, že za 10 let to bude 6 bilionů dolarů. Tarify zatěžující automobilový průmysl by k tomu podle něj ročně přidaly 100 miliard dolarů. Svou prognózu představil ve vysílání stanice Fox News před středečním oznámení recipročních cel.

Ekonomové nicméně očekávají mnohem nižší příjmy ze zdanění zahraničního dovozu na americký trh. Zhruba 600 až 700 miliard ročně je absolutně nereálné, tvrdí například ekonom Mark Zandi z Moody’s. „Pokud se dostanou na 100 až 200 miliard, budou mít velké štěstí,“ dodal.

Existuje značná nejistota ohledně plánovaných tarifů. Reciproční cla mají zohlednit zdanění amerického dovozu v každé zemi a vyvážit obchodní nerovnováhu mezi USA a daným státem, což znamená, že cla by se lišila případ od případu. Bílý dům však podle úterní zprávy The Washington Post zvažuje clo ve výši 20 procent. Jak ekonomové upozorňují, tato výše odpovídá prognóze Navarra.

USA dovezly v roce 2024 zboží v celkové hodnotě 3,3 bilionu dolarů. Uplatnění 20procentního cla na všechny tyto dovozy by přineslo státní kase ročně 660 miliard dolarů. „To je téměř jistě mentální matematika, kterou Navarro dělá,“ myslí si Ernie Tedeschi, ředitel ekonomického výzkumu v The Budget Lab at Yale s tím, že jeho prognóza nebere v potaz dopady na americkou ekonomiku, mezinárodní obchod a nezohledňuje ani odvetné kroky ze strany ostatních zemí či dobu trvání platnosti cel.

Tarify pustí americké ekonomice žilou

Když Tedeschi vzal 20procentní clo a zohlednil všechny tyto faktory, vyšel mu roční příjem 250 miliard dolarů (2,5 bilionu dolarů za deset let). Samozřejmě lze dosáhnout mnohem astronomičtějších částek, avšak výrazně vyššími celními sazbami. Clo ve výši 50 procent by ročně přineslo státní kase asi 780 miliard dolarů. I to je ale značně optimistické hodnocení, nezohledňuje totiž dopady, jako je rostoucí inflace, zpomalující americká ekonomika a odvetná opatření protistran.

Tarify zvýší ceny základního zboží pro spotřebitele v USA. Ti budou logicky nakupovat menší objemy zahraničního zboží, což znamená slabší poptávku a méně dovozů – a tedy i klesající zisky z daní uvalených na zahraniční export. Pokud američtí dovozci nepřenesou rostoucí náklady na spotřebitele, budou finančně krvácet. Pokud tak učiní, jejich zákazníci přestanou utrácet, což jim opět sníží zisky. Americké firmy pak mohou přejít k propouštění. Poškodí je navíc odvetná opatření zemí.

Stanice NBC10 Philadelphia upozorňuje, že Američanům podraží i služby. Když například zdraží farmaceutika, lidé to pocítí u lékařů a v nemocnicích. „Pokud nasadíte 20procentní sazbu, dostanete se do prudké recese, a to podkope vaši fiskální situaci,“ varuje Zandi.

Podle ekonomů je také šance, že bude docházet k úlevám pro konkrétní země, průmyslová odvětví nebo produkty. Trumpova administrativa by také mohla nasměrovat příjmy z cel na pomoc americkým společnostem, které se ocitly kvůli obchodní válce v problémech, jak tomu bylo během její předchozí vlády. Tohle všechno hraje roli ve finální výši příjmů z tarifů.

Cla budou mít navíc krátkou životnost. Lze je snadno rušit exekutivními příkazy, stejně jako zavádět, ať už samotným Trumpem, nebo příštím prezidentem. Krátká životnost sníží jejich potenciální dopad na příjmy. „Je nulová pravděpodobnost, že tato cla budou trvat 10 let,“ upozornil Zandi. „Pokud vydrží do příštího roku, byli bychom velmi překvapeni,“ podotkl.

Trump oznámí reciproční cla ve středu, tedy dnes v den „osvobození Ameriky“ a její ekonomiky. Toho, co na dnešní den prezident chystá, se děsí i někteří republikáni. Sám ale nedávno přiznal, že cla nebudou tak vysoká, jak si mnozí myslí.

Dle průzkumů si může vysokými cly uškodit. Podle jednoho nedávného (a nebyl jediný) totiž Američanům vadí, že se Trump příliš zaměřuje na obchodní válku, místo aby dostál svému slibu snížit inflaci a zlepšit finanční situaci občanů. A obchodní válku zaplatí právě oni.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama