-3.9 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
Věda a TechnikaEkologové varují před válečnými zločiny proti životnímu prostředí na Ukrajině

Ekologové varují před válečnými zločiny proti životnímu prostředí na Ukrajině

Ekologové varují před válečnými zločiny vůči životnímu prostředí, které pro Ukrajinu mohou mít dalekosáhlý dopad. Upozorňují na požáry ropných skladů, lesů, čerpacích stanic a skládek. Nebezpečí také představuje kontaminace půdy válečným odpadem, jako jsou vybuchlé rakety, rozlité palivo a zničené vybavení. Vědci říkají, že skutečné dopady války na životní prostředí na Ukrajině se mohou projevit roky po jejím ukončení. Informovala o tom organizace EcoAction. 

Ve válce netrpí jenom civilisté a vojáci, ale také životní prostředí, varují ukrajinští ekologové a aktivisté. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s nevládní organizací EcoAction, která o tom informovala na svém webu, provedlo analýzu válečných zločinů proti životnímu prostředí na Ukrajině v důsledku ruské invaze. 

Přestože nelze kvůli stále probíhajícím bojům určit přesný rozsah škod, již nyní jsou podle výsledků značné. Ukrajinská státní inspekce odhaduje škody způsobené kontaminací půdy na 77 milionů dolarů. 

Podle EcoAction byla zaznamenána více než stovka zločinů vůči životnímu prostředí na Ukrajině. Ženevská úmluva přitom vedení války ohrožující ekosystémy zakázáno. 

Mezi tyto zločiny patří ostřelování či bombardování průmyslových a energetických zařízení, vypalování lesů, odpalování ropných skladů a potápění lodí v Černém a Azovském moři. 

Vojenské střety se odehrávají poblíž jaderných elektráren, přístavů, skladů s nebezpečným odpadem a průmyslových a chemických závodů. Mohou vznikat požáry ropných skladů, čerpacích stanic a skládek. 

Škody budou mnohem větší 

Kvůli bojům kolem Rusy obsazeného Černobylu hrozí poškození krytu postaveného okolo čtvrtého reaktoru. Znepokojivé jsou ale také hlášené požáry v okolních lesích a ve vnitřní zóně elektrárny. 

Při požárech se z půdy a stromů uvolňují zachycené radioaktivní částice, a ty se rozptylují do atmosféry. Radioaktivní mrak nepředstavuje hrozbu pouze pro Ukrajinu, ale také pro okolní státy. 

Ruské jednotky navíc s těžkou technikou projíždějí Rudým lesem, který absorbuje velké množství radioaktivního prachu. Vojáci bez protiradiačních obleků rozvířený prach vdechují, což je ohrožuje na životě. 

Toxické emise z průmyslových zařízení mohou zamořit půdu, vzduch i vodu, upozorňují odborníci. Odpad vznikající z válčení, jako jsou vybuchlé bomby, rozbité vybavení či rozlité palivo kontaminuje půdu a podzemní vody chemikáliemi a těžkými kovy. 

Ruská armáda také údajně ohrožuje asi 44 procent nejvíce cenných přírodních rezervací, v nichž žijí vzácné druhy zvěře. 

Ekologové budou vyhodnocovat skutečné škody na životním prostředí po skončení konfliktu. Varují, že některé tyto škodlivé projevy války se na Ukrajině projeví až za několik let.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina a Rusko hlásí po jedné oběti po nepřátelských útocích

Po ukrajinském dronovém útoku na ropný sklad ve Starooskolském okrese ruské Belgorodské oblasti začalo hořet několik nádrží, ale nikdo nebyl zraněn, uvedl dnes gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. O ukrajinském útoku na ropný sklad v Belgorodské oblasti píše bez podrobností i agentura Reuters s odvoláním na velitele dronových jednotek. Gladkov později uvedl, že jednoho člověka zabil výbuch nepřátelského dronu v obci Gruzskoje. Rusové podle serveru Ukrajinska pravda naopak zabili jednoho člověka v jihoukrajinském městě Cherson.

KOMENTÁŘ: Trumpův obří transfer ropy z Venezuely? Američanům by zdroje vydržely jen dva dny

Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil, že dohlédne na přepravu 30 až 50 milionů barelů ropy z Venezuely do USA a jejich prodej. Z transferu prý budou profitovat obě země. Jenže i kdyby se černé zlato neprodávalo a využili ho jen Američané, při aktuální spotřebě by jim vydrželo dva až tři dny.

Jih Austrálie svírá nejhorší vlna veder od Black Summer, roste riziko požárů

Jih a jihovýchod Austrálie se potýkají s extrémním počasím. Teploty šplhají nad 40 °C a úřady varují před požáry i přetíženou energetickou sítí. Meteorologové situaci přirovnávají k podmínkám, které země zažila během Black Summer.

Jemenská prezidentská rada obvinila vůdce separatistů z vlastizrady

Čtyři lidé dnes zahynuli při vzdušných úderech koalice vedené Saúdskou Arábií na provincii Dálí, která je baštou vůdce jihojemenských separatistů Ajdarúse Zubajdího, píše agentura AFP. Toho současně jemenská prezidentská rada vyloučila ze svých řad a obvinila z vlastizrady, které se měl dopustit úsilím o odtržení několika provincií od Jemenu.

Petro řekl, že Trump má senilní mozek. Obvinění z narkoterormismu odmítá

Kolumbijský prezident Gustavo Petro řekl, že Donald Trump má „senilní mozek“ a lidi označuje za „narkoteroristy“, protože mu nechtějí vydat ropu nebo uhlí. Trump zase Petra obvinil z provozování „továren na kokain". Trump po sobotním útoku na Venezuelu pohrozil i dalším zemím, předseda Sněmovny Mike Johnson odmítl možnost násilné anexe Grónska.

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. Na své sociální síti Truth Social to v úterý oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že na využití získaných peněz dohlédne on sám. Chce se ujistit, že z nich bude mít užitek lid obou zemí, tedy Venezuely i Spojených států.

Morgan Stanley žádá o krypto ETF navázané na bitcoin a solanu

Morgan Stanley poslala americké komisi SEC žádosti o spuštění dvou fondů typu ETF, které mají sledovat cenu bitcoinu a solany. Pro velkou banku je to dosud nejviditelnější krok směrem k veřejně obchodovaným krypto produktům.

USA diskutují o možnostech získání Grónska, včetně použití vojenské síly, uvádí Bílý dům

Bílý dům potvrdil, že Donald Trump znovu otevírá plán na získání Grónska. Ve hře má být i použití americké armády. Evropské vlády i Kanada reagují tvrdě a mluví o respektu k suverenitě. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama