Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
The European Commission is accelerating talks with Belgium over a €140 billion reparations loan for Kyiv
— Visegrád 24 (@visegrad24) November 7, 2025
The final round of negotiations on the loan, backed by frozen Russian assets held in Belgium, will take place today, Friday.
During the meeting, EU officials will attempt… pic.twitter.com/BDggtUypVe
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU.
Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států. „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.
Držení zmrazených ruských aktiv přitom úzce souvisí s ekonomickými sankcemi proti Rusku, které EU přijímá. Tyto sankce se musí každých šest měsíců prodlužovat a prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas všech zemí EU. Jestliže by k prodloužení nedošlo, všechny sankce v dosud schválených balíčcích by přestaly platit a zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Belgie proto žádá existenci určitého „neochvějného mechanismu“, který by zabránil jedné zemi EU, jako je například Maďarsko nebo Slovensko, vetovat obnovení sankcí, napsal belgický deník The Brussels Times.
Plán, který umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až desítky miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla podle Bruselu zkonfiskována, představila Evropská komise před několika týdny. V návrhu se hovoří o celkovém objemu 185 miliard eur, nicméně část, asi 45 miliard eur, by byla využita na již existující závazky, konkrétně na podporu úvěru skupiny G7, pro samotnou půjčku by tak mohla sloužit částka 140 miliard eur.


