-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyEgypťané půjdou v neděli k volbám, očekává se vítězství prezidenta Sísího

Egypťané půjdou v neděli k volbám, očekává se vítězství prezidenta Sísího

Egypťané budou od neděle tři dny volit příští hlavu státu. Jasným favoritem je současný prezident Abdal Fattáh Sísí. Někdejší generál stál v roce 2013 v čele armády, která svrhla prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího. Sísího vítězství je podle médií takřka garantované, a to navzdory obtížné ekonomické situaci, v níž se Egypt nachází. Podle některých analytiků volby, které se původně měly konat až příští rok v dubnu, Sísímu ještě více usnadní potlačování disentu.

Egypťané žijící v zahraničí hlasovali již 1. až 3. prosince na 121 velvyslanectvích a konzulátech, v Egyptě budou volby v termínu 10. až 12. prosince. Výsledky budou oznámeny 18. prosince, přičemž vítěz musí získat absolutní většinu. Kdyby žádný z kandidátů většinu nezískal, konalo by se začátkem ledna druhé kolo. V minulých dvou prezidentských volbách v roce 2014 a 2018 Sísí zvítězil s 97 procenty hlasů.

Sísího vítězství podle nezávislého think tanku Arab Reform Initiative lze očekávat zkrátka proto, že ovládá výkonnou moc v zemi a jeho bezpečnostnímu aparátu se již podařilo eliminovat všechny vážné vyzývatele.

Sísí se bude o znovuzvolení ucházet jako nezávislý kandidát, přestože v roce 2018 ještě tvrdil, že o třetí funkční období usilovat nebude. V letech 2012 až 2013 působil jako egyptský ministr obrany a v letech 2013 až 2014 jako místopředseda vlády. Zároveň byl generálem v egyptské armádě a od roku 2010 působil jako šéf vojenské rozvědky. Armádu opustil v roce 2014, aby mohl kandidovat v prezidentských volbách, což jako příslušník ozbrojených sil nesměl.

Proti Sísímu stanou pouze tři kandidáti. Lídr nacionalistické strany Vafd, Abdal Sanad Jamáma, který slibuje zlepšit ekonomickou situaci, školství a posílit justici. Druhým kandidátem je šéf Republikánské lidové strany a zámožný podnikatel Házim Umar, který je považován za Sísího stoupence; podle televize Al-Džazíra Umar v posledních deseti letech veřejně prezidenta nikdy nekritizoval. Třetím kandidátem je Faríd Zahrán, předseda středolevicové Sociálně demokratické strany Egypta, který slibuje, že zlepší životní úroveň Egypťanů. Také on má blízko k Sísímu a bezpečnostní službám.

Prominentní opozičník Ahmad Tantáví svou kandidaturu v říjnu stáhl, přičemž tvrdil, že mu provládní aktéři bránili v kampani a že úřady zatkly desítky jeho stoupenců. Egyptský Národní volební úřad uvedl, že se Tantávího stížnostmi zabýval a že jsou nepodložené. V uplynulých dvou měsících podle lidskoprávní organizace Amnesty International egyptské úřady ovšem zatkly bezmála 200 lidí, které viní z účasti na neschválených protestech, šíření dezinformací a z terorismu.

Funkční období egyptského prezidenta bylo na základně ústavních změn z roku 2019 prodlouženo ze čtyř na šest let, Sísímu bylo podle nových pravidel také umožněno kandidovat potřetí.

Z egyptské populace čítající asi 104 miliony lidí bude podle volební komise moci hlasovat asi 67 milionů Egypťanů starších 18 let.

Reklama

Doporučujeme

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama