Reklama
4 C
Czech
Čtvrtek 26. března 2026
ZprávyEgypt varoval Izrael před útokem Hamásu, tvrdí americký kongresman. Izrael to však...

Egypt varoval Izrael před útokem Hamásu, tvrdí americký kongresman. Izrael to však popírá

Předseda amerického kongresového výboru uvedl, že Egypt varoval Izrael před možným násilím tři dny před smrtícím útokem Hamásu. Izrael to rozhodně popřel. Informuje o tom BBC, Financial Times a další servery.

Novinářům to řekl šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul. „Víme, že Egypt varoval Izraelce tři dny předem, že by k takové události mohlo dojít,“ řekl podle BBC McCaul po středeční uzavřené zpravodajské poradě pro zákonodárce o blízkovýchodní krizi.

Nechci příliš zacházet do tajných informací, ale varování bylo vydáno,“ dodal texaský republikán. „Otázkou je, na jaké úrovni,“ dodal.

Představitel egyptské rozvědky tento týden sdělil tiskové agentuře Associated Press, že Káhira opakovaně varovala Izraelce, že se z Gazy chystá „něco velkého“. „Varovali jsme je, že situace extrémně vyeskaluje, a to velmi brzy. Ale oni tato varování podcenili,“ uvedl úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity.

Káhirský úředník uvedl, že izraelští představitelé hrozbu z Gazy bagatelizovali a místo toho se zaměřili na Západní břeh Jordánu.

Izraelské zpravodajské služby jsou pod drobnohledem kvůli tomu, že nedokázaly zabránit nejsmrtonosnějšímu útoku palestinských ozbrojenců v 75leté historii Izraele. Podle listu Financial Times, který cituje dva nejmenované úředníky obeznámené s touto záležitostí, však neexistovaly žádné přesvědčivé informace o konkrétním útoku.

Fake news, kontroval Netanjahu

Ve středu Netanjahu označil jakékoli náznaky, že Izrael obdržel konkrétní varování před smrtícím vpádem, za „naprosto nepravdivé zprávy“.

Egypt, který kontroluje, kdo překračuje jeho hranice s Gazou, často slouží jako prostředník mezi Izraelem a Hamásem.

Více než 1500 ozbrojenců v sobotu proniklo přes bezpečnostní bariéru v Gaze při koordinovaném pozemním, vzdušném a námořním útoku. Počet obětí útoků Hamásu v Izraeli dosáhl 1200. Více než tisíc lidí bylo poté zabito při izraelských odvetných náletech na Gazu.

Izrael v reakci na to ostřeluje cíle v Gaze. Zdejší obyvatelé území tvrdí, že nemají elektřinu poté, co jejich jediné elektrárně došlo palivo.

Hamás mezitím odsoudil úterní výroky amerického prezidenta Joea Bidena, který řekl, že Izrael má povinnost reagovat na útoky. Označil je za „akt čirého zla“. Palestinská skupina uvedla, že Bidenovy výroky byly „podněcující“ a měly za cíl eskalovat napětí v pásmu Gazy.

V návaznosti na útok Hamásu USA oznámily, že do východního Středomoří přesouvají letadlovou loď, lodě a stíhačky. Izraeli poskytnou také další vybavení a munici.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama