Duševní kondice lidí na celém světě se v roce 2021 nadále zhoršovala, ale ne tak dramaticky jako v roce 2020, vyplývá ze zprávy o duševním zdraví světa společnosti Sapien Labs. Hlavní příčinou tohoto trendu byla pandemie covidu-19 a s ní spojené restrikce. Ze zprávy také vyplývá, že nebyla věnována dostatečná podpora jednotlivcům a pomoc byla soustředěna spíše na ekonomiku než na lidi. Napsal o tom portál IFLScience.
Odborníci ze společnosti Sapien Lab ke svým závěrům pro 2. výroční zprávu o duševním zdraví světa došli s pomocí dotazníku Mental Health Quotient (MHQ), který vyplnilo asi 223 000 osob ze 34 zemí.
Průměrné mentální zdraví v roce 2020 se podle nich propadlo o 8 procent. Tento trend pokračoval také v roce 2021, ale zpomalil na pokles o 3 procenta. Napsal o tom portál IFLScience.
Stojí za tím především pandemie covidu-19 a restrikce s ní spojené, jako je lockdown, sociální distancování a celková nejistota. Také byla pozorována těsná spojitost mezi mentálním zdraví, úmrtími a nově potvrzenými případy onemocnění.
Podle mnohých k tomu také přispěla zpackaná reakce většiny vlád, nejasné informování veřejnosti, nedostatek podpory jednotlivců a soustředění se na záchranu ekonomiky spíše než lidí.
Ze zprávy je také patrné, že duševní zdraví lidí překvapivě klesá s rostoucí ekonomickou silou dané země. Muže to být dáno tím, že silná ekonomika přihrává propastné nerovnosti a nespravedlnosti.
Nejhůře jsou na tom anglicky hovořící země
Nejhorší výsledky byly zaznamenány v anglicky hovořících zemích, které zpráva označuje jako „Core Anglosphere”, tedy USA, Kanada, Velká Británie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland a navíc ještě Jižní Afrika. Latinská Amerika a země na evropském kontinentu na tom byly o něco lépe.
Duševní propad postihuje zejména mladé lidi. Problémy s mentálním zdraví či pohodou mělo pouze 7 procent osob nad 65 let, v případě mladých lidí to bylo 44 procent.
Pouze 19 procent mladých lidí lidí ve věku mezi 18 a 24 lety mělo „prosperující” skóre duševní pohody.
Zpráva uvádí také rozdíly mezi pohlavími. Muži měli o něco lepší skóre duševní pohody než ženy. Nejde však údajně o propastné rozdíly. Nejhorší skóre měli nebinární lidé. V tísni se cítilo 50 procent z dotázaných.
K zastavení této krize je potřeba změnit přístup, upozorňují experti ze společnosti Sapien Lab. Nejde jen o pomoc těm, kdo to potřebují. Musíme eliminovat faktory zhoršující duševní zdraví.
