Dalších asi 1200 migrantů se dnes ráno pokusilo překonat bariéru z marockého území do španělské Melilly, z toho asi 350 se to podařilo. Jen o den dříve zažila tato španělská enkláva na africkém pobřeží masový nápor migrantů, při němž se trojitou bariéru snažilo najednou překonat na 2500 zejména mladých Afričanů. Podle španělských médií byl středeční pokus, který vyšel asi pěti stovkám běženců, dosud největší v Melille.
„Migranti použili extrémní násilí, házeli kameny a měli s sebou háky a hole,“ citoval deník ABC zastoupení španělské vlády v Melille. Při těchto dvou hromadných přechodech bylo zraněno pět desítek lidí, z toho polovina byli policisté. Celkem se tak za dva dny do Melilly dostalo na 850 migrantů, přitom za celý loňský rok bariéru překonalo asi 1100 Afričanů utíkajících ze své vlasti před ozbrojenými konflikty a bídou. Melilla má rozlohu asi 12 kilometrů čtverečních a žije tam na 87.000 obyvatel.
Španělsko po středečních událostech v Melille posílilo asi o stovku policistů ochranu hranice. Středeční akce, která se stejně jako ta dnešní odehrála ráno, pohraničníky překvapila. Dosud se naráz pokusily val překonat jen stovky migrantů, naposledy loni v říjnu to bylo 700 Afričanů. Nyní byli někteří uprchlíci vybaveni háky a holemi, mnozí měli k botám připevněné šrouby, aby se jim přes sedmimetrový plot lépe šplhalo.
Cílem těchto hromadných akcí, které se odehrávají i ve druhé španělské enklávě na africkém pobřeží Ceutě, je zaskočit bezpečnostní složky, aby nestihly zadržet všechny.
V Melille i v asi 370 kilometrů vzdálené Ceutě jsou na hranicích kromě vysokých plotů strážné věže a bezpečnostní kamery s čidly pohybu. Na vrcholech bariér už nejsou ostnaté dráty, které vláda odstranila kvůli kritice nevládních organizací, že se o ně migranti zraňují.
Ceuta, v níž na necelých 19 kilometrech čtverečních žije asi 84.000 obyvatel, zažila bezprecedentní migrační vlnu loni v květnu. Během dvou dnů do ní přeplulo či přeplavalo podél pobřeží na 10.000 Maročanů, což byl nejvyšší počet za dva dny ve španělských imigračních statistikách. Většinu z nich španělské úřady obratem vrátily. Události v Ceutě byly důsledkem španělsko-marocké diplomatické roztržky, kvůli níž maročtí pohraničníci nebránili lidem v odchodu do Ceuty. Spor zažehla hospitalizace separatistického lídra ze Západní Sahary, někdejší španělské kolonie ovládané z větší části Marokem. Šéf fronty Polisario Ibráhím Ghálí byl tehdy přijat do nemocnice ve španělském Logroňu s covidem-19 pod falešnou identitou. Španělská vláda uvedla, že hospitalizaci brala jako „humanitární gesto“.
