Do Albánie dnes připlula italská loď s prvními migranty, kteří budou v uprchlických střediscích zřízených Itálií v této balkánské zemi čekat na vyřízení žádosti o azyl. Itálie se tak stala první zemí Evropské unie, která takový systém pro část migrantů zavedla. Italská vláda odmítá obavy z porušování práv běženců a tvrdí, že může být pro EU příkladem. Některé unijní státy podle agentury AFP projevily zájem o podobný systém a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ho v dopise lídrům členských zemí označila za „možný model“ řešení migrace, napsal v úterý deník The Guardian. Migrace má být hlavním tématem summitu EU tento týden.
Předseda albánské vlády Edi Rama v úterý uvedl, že jeho vláda odmítla několik žádostí zemí EU na podobnou dohodu, jakou loni v listopadu o uprchlických centrech podepsal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Neupřesnil ale, o které státy šlo. Dohodu s Itálií Rama zdůvodnil „vděčností“ za to, že po pádu komunismu v roce 1991 Itálie přijala desítky tisíc Albánců, či za podporu od Říma v době ekonomických problémů v roce 1997 a po zemětřesení v roce 2019. Rama už dříve popřel, že by za to žádal od Itálie, aby se snažila urychlit přistoupení jeho země k EU. Albánie je kandidátem na vstup do unie už deset let.
First Italian ship carrying intercepted migrants arrives in Albania
— FRANCE 24 English (@France24_en) October 16, 2024
➡️ https://t.co/4EVL2hBIK0 pic.twitter.com/lHMuB4kMLF
Do albánského přístavu Shëngjin, kde Itálie nechala postavit jedno ze dvou středisek pro migranty, dnes dorazila loď italského námořnictva Libra s deseti Bangladéšany a šesti Egypťany. Tito muži byli zachráněni ve Středozemním moři v neděli z chatrných člunů, jimiž s dalšími běženci vypluli z Libye. Ženy, děti či muže ve špatném zdravotním stavu, italské námořnictvo před tím vylodilo na Lampeduse.
V Shëngjinu muži projdou další prověrkou, tu první už absolvovali na lodi. Do Albánie totiž italské úřady budou posílat jen dospělé muže, kteří pocházejí ze zemí, jež Itálie považuje za bezpečné. Pokud připlují s rodinou, neměli by od ní být odděleni a měli by být odvezeni do Itálie. Seznam bezpečných zemí Itálie nedávno rozšířily z 15 na 21, přidala na něj mimo jiné Bangladéš, Egypt či Tunisko. Podle deníku The Guardian tak lze očekávat, že valná většina žádostí v případě migrantů odvezených do Albánie bude zamítnuta, jelikož žadatelé pochází z bezpečných zemí.
Po registraci v Shëngjinu zamíří běženci do asi 20 kilometrů vzdáleného tábora na bývalé vojenské základně Gjadër, kde budou čekat na vyřízení své žádosti o azyl od italských úřadů. Řízení má podle italské vlády trvat maximálně čtyři týdny, což ale někteří zpochybňují jako nereálné. Ti, jejichž žádosti budou zamítnuty, mají být z Albánie deportováni do zemí původu.
Dvě střediska v Albánii, jejichž provoz Itálii vyjde ročně na 160 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun), se otevřela až minulý týden po několika odkladech. Měsíčně tam italské ministerstvo vnitra plánuje umístit maximálně 3000 žadatelů o azyl, které zachytí v mezinárodních vodách italská pobřežní stráž. Střediska budou fungovat pod italskou jurisdikcí, uvnitř táborů budou italští policisté a vnější bezpečnost zajistí Albánie.
Obhájci lidských práv dohodu Itálie s Albánii odsuzují jako nebezpečný precedens a obávají se porušování práv běženců, napsala AP. Obavy vyjádřil i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který ale souhlasil s tím, že bude první tři měsíce situaci kontrolovat.
Strany italské vládní koalice, které prosazují přísnou migrační politiku, dlouhodobě žádaly v EU, aby jí unijní státy s náporem migrantů pomohly. Za posledních 12 let se do Itálie po moři dostal podle agentury Reuters víc než milion migrantů. Drtivá většina z nich rychle opouští přijímací střediska rozmístěná po celé zemi a buď hledá práci v Itálii, nebo – což je obvyklejší – míří do bohatších částí EU. Počet migrantů připlouvajících přes Středozemní moře ze severní Afriky do Itálie se letos snížil o 61 procent oproti roku 2023, podle italského ministerstva vnitra k 15. říjnu připlulo 54.129 migrantů.