ZprávyDo albánského přístavu připlula italská loď s první skupinou migrantů

Do albánského přístavu připlula italská loď s první skupinou migrantů

Do Albánie dnes připlula italská loď s prvními migranty, kteří budou v uprchlických střediscích zřízených Itálií v této balkánské zemi čekat na vyřízení žádosti o azyl. Itálie se tak stala první zemí Evropské unie, která takový systém pro část migrantů zavedla. Italská vláda odmítá obavy z porušování práv běženců a tvrdí, že může být pro EU příkladem. Některé unijní státy podle agentury AFP projevily zájem o podobný systém a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ho v dopise lídrům členských zemí označila za „možný model“ řešení migrace, napsal v úterý deník The Guardian. Migrace má být hlavním tématem summitu EU tento týden.

Předseda albánské vlády Edi Rama v úterý uvedl, že jeho vláda odmítla několik žádostí zemí EU na podobnou dohodu, jakou loni v listopadu o uprchlických centrech podepsal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Neupřesnil ale, o které státy šlo. Dohodu s Itálií Rama zdůvodnil „vděčností“ za to, že po pádu komunismu v roce 1991 Itálie přijala desítky tisíc Albánců, či za podporu od Říma v době ekonomických problémů v roce 1997 a po zemětřesení v roce 2019. Rama už dříve popřel, že by za to žádal od Itálie, aby se snažila urychlit přistoupení jeho země k EU. Albánie je kandidátem na vstup do unie už deset let.

Do albánského přístavu Shëngjin, kde Itálie nechala postavit jedno ze dvou středisek pro migranty, dnes dorazila loď italského námořnictva Libra s deseti Bangladéšany a šesti Egypťany. Tito muži byli zachráněni ve Středozemním moři v neděli z chatrných člunů, jimiž s dalšími běženci vypluli z Libye. Ženy, děti či muže ve špatném zdravotním stavu, italské námořnictvo před tím vylodilo na Lampeduse.

V Shëngjinu muži projdou další prověrkou, tu první už absolvovali na lodi. Do Albánie totiž italské úřady budou posílat jen dospělé muže, kteří pocházejí ze zemí, jež Itálie považuje za bezpečné. Pokud připlují s rodinou, neměli by od ní být odděleni a měli by být odvezeni do Itálie. Seznam bezpečných zemí Itálie nedávno rozšířily z 15 na 21, přidala na něj mimo jiné Bangladéš, Egypt či Tunisko. Podle deníku The Guardian tak lze očekávat, že valná většina žádostí v případě migrantů odvezených do Albánie bude zamítnuta, jelikož žadatelé pochází z bezpečných zemí.

Po registraci v Shëngjinu zamíří běženci do asi 20 kilometrů vzdáleného tábora na bývalé vojenské základně Gjadër, kde budou čekat na vyřízení své žádosti o azyl od italských úřadů. Řízení má podle italské vlády trvat maximálně čtyři týdny, což ale někteří zpochybňují jako nereálné. Ti, jejichž žádosti budou zamítnuty, mají být z Albánie deportováni do zemí původu.

Dvě střediska v Albánii, jejichž provoz Itálii vyjde ročně na 160 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun), se otevřela až minulý týden po několika odkladech. Měsíčně tam italské ministerstvo vnitra plánuje umístit maximálně 3000 žadatelů o azyl, které zachytí v mezinárodních vodách italská pobřežní stráž. Střediska budou fungovat pod italskou jurisdikcí, uvnitř táborů budou italští policisté a vnější bezpečnost zajistí Albánie.

Obhájci lidských práv dohodu Itálie s Albánii odsuzují jako nebezpečný precedens a obávají se porušování práv běženců, napsala AP. Obavy vyjádřil i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který ale souhlasil s tím, že bude první tři měsíce situaci kontrolovat.

Strany italské vládní koalice, které prosazují přísnou migrační politiku, dlouhodobě žádaly v EU, aby jí unijní státy s náporem migrantů pomohly. Za posledních 12 let se do Itálie po moři dostal podle agentury Reuters víc než milion migrantů. Drtivá většina z nich rychle opouští přijímací střediska rozmístěná po celé zemi a buď hledá práci v Itálii, nebo – což je obvyklejší – míří do bohatších částí EU. Počet migrantů připlouvajících přes Středozemní moře ze severní Afriky do Itálie se letos snížil o 61 procent oproti roku 2023, podle italského ministerstva vnitra k 15. říjnu připlulo 54.129 migrantů.

Doporučujeme

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama