ZprávyDo albánského přístavu připlula italská loď s první skupinou migrantů

Do albánského přístavu připlula italská loď s první skupinou migrantů

Do Albánie dnes připlula italská loď s prvními migranty, kteří budou v uprchlických střediscích zřízených Itálií v této balkánské zemi čekat na vyřízení žádosti o azyl. Itálie se tak stala první zemí Evropské unie, která takový systém pro část migrantů zavedla. Italská vláda odmítá obavy z porušování práv běženců a tvrdí, že může být pro EU příkladem. Některé unijní státy podle agentury AFP projevily zájem o podobný systém a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ho v dopise lídrům členských zemí označila za „možný model“ řešení migrace, napsal v úterý deník The Guardian. Migrace má být hlavním tématem summitu EU tento týden.

Předseda albánské vlády Edi Rama v úterý uvedl, že jeho vláda odmítla několik žádostí zemí EU na podobnou dohodu, jakou loni v listopadu o uprchlických centrech podepsal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Neupřesnil ale, o které státy šlo. Dohodu s Itálií Rama zdůvodnil „vděčností“ za to, že po pádu komunismu v roce 1991 Itálie přijala desítky tisíc Albánců, či za podporu od Říma v době ekonomických problémů v roce 1997 a po zemětřesení v roce 2019. Rama už dříve popřel, že by za to žádal od Itálie, aby se snažila urychlit přistoupení jeho země k EU. Albánie je kandidátem na vstup do unie už deset let.

Do albánského přístavu Shëngjin, kde Itálie nechala postavit jedno ze dvou středisek pro migranty, dnes dorazila loď italského námořnictva Libra s deseti Bangladéšany a šesti Egypťany. Tito muži byli zachráněni ve Středozemním moři v neděli z chatrných člunů, jimiž s dalšími běženci vypluli z Libye. Ženy, děti či muže ve špatném zdravotním stavu, italské námořnictvo před tím vylodilo na Lampeduse.

V Shëngjinu muži projdou další prověrkou, tu první už absolvovali na lodi. Do Albánie totiž italské úřady budou posílat jen dospělé muže, kteří pocházejí ze zemí, jež Itálie považuje za bezpečné. Pokud připlují s rodinou, neměli by od ní být odděleni a měli by být odvezeni do Itálie. Seznam bezpečných zemí Itálie nedávno rozšířily z 15 na 21, přidala na něj mimo jiné Bangladéš, Egypt či Tunisko. Podle deníku The Guardian tak lze očekávat, že valná většina žádostí v případě migrantů odvezených do Albánie bude zamítnuta, jelikož žadatelé pochází z bezpečných zemí.

Po registraci v Shëngjinu zamíří běženci do asi 20 kilometrů vzdáleného tábora na bývalé vojenské základně Gjadër, kde budou čekat na vyřízení své žádosti o azyl od italských úřadů. Řízení má podle italské vlády trvat maximálně čtyři týdny, což ale někteří zpochybňují jako nereálné. Ti, jejichž žádosti budou zamítnuty, mají být z Albánie deportováni do zemí původu.

Dvě střediska v Albánii, jejichž provoz Itálii vyjde ročně na 160 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun), se otevřela až minulý týden po několika odkladech. Měsíčně tam italské ministerstvo vnitra plánuje umístit maximálně 3000 žadatelů o azyl, které zachytí v mezinárodních vodách italská pobřežní stráž. Střediska budou fungovat pod italskou jurisdikcí, uvnitř táborů budou italští policisté a vnější bezpečnost zajistí Albánie.

Obhájci lidských práv dohodu Itálie s Albánii odsuzují jako nebezpečný precedens a obávají se porušování práv běženců, napsala AP. Obavy vyjádřil i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který ale souhlasil s tím, že bude první tři měsíce situaci kontrolovat.

Strany italské vládní koalice, které prosazují přísnou migrační politiku, dlouhodobě žádaly v EU, aby jí unijní státy s náporem migrantů pomohly. Za posledních 12 let se do Itálie po moři dostal podle agentury Reuters víc než milion migrantů. Drtivá většina z nich rychle opouští přijímací střediska rozmístěná po celé zemi a buď hledá práci v Itálii, nebo – což je obvyklejší – míří do bohatších částí EU. Počet migrantů připlouvajících přes Středozemní moře ze severní Afriky do Itálie se letos snížil o 61 procent oproti roku 2023, podle italského ministerstva vnitra k 15. říjnu připlulo 54.129 migrantů.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama