V centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která vážně zranila ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a jeho manželku. Podle francouzských médií byl při explozi lehce poraněn také jejich třináctiletý syn. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.

Německá policie zveřejnila další informace o pondělní střelbě v zařízení pro péči o mládež ve městě Stade na severu země. Útok si vyžádal šest mrtvých, všichni byli zaměstnanci centra. Z útoku je podezřelý 45letý muž tureckého původu, narozený v Německu, který žil v Hannoveru.

Aligátoři na Floridě v sérii útoků za jeden týden napadli tři lidi, jedna žena zraněním podlehla. Ke dvěma z incidentů došlo v rozmezí 24 hodin. Napadení aligátorem zůstává poměrně vzácné, vyplývá z dat Floridské komise pro ochranu ryb a divoké zvěře (FWC). Stát zaznamenává průměrně osm nevyprovokovaných pokousání ročně, uvádí komise, jež se ve státě zabývá stížnostmi na konkrétní aligátory, kteří by mohli představovat hrozbu pro lidi, domácí mazlíčky či majetek. Florida je podle odhadů domovem 1,3 milionu aligátorů. Informují o tom stanice CNN a ABC News.

Americký soud poslal na 30 let do vězení čínského miliardáře Kuo Wen-kueje. Kdysi jeden z nejbohatších čínských podnikatelů uprchl ze své vlasti po obvinění ze znásilnění, únosu a korupce. V USA se prezentoval jako kritik čínského komunistického režimu a na politické aktivity od svých příznivců vybral přes miliardu dolarů. Těmito prostředky financoval svůj luxusní životní styl.

Delegace poslanců Evropského parlamentu tvrdí, že při návštěvě italského detenčního centra pro migranty v Albánii narazila na překážky a nemohla zařízení důkladně zkontrolovat. Spor přichází v době, kdy se Evropská unie posouvá k tvrdší migrační politice a zvažuje širší využití zařízení mimo své území.

Nejméně dva mrtvé si vyžádaly útoky ukrajinských dronů v Rusku, v Belgorodské oblasti a v Jegorjevsku u Moskvy, kde zahynulo půlroční dítě, uvedly dnes ruské úřady. V Dnipru na jihovýchodě Ukrajiny stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm poté, co dnes ráno v nemocnici podlehl zraněním 59letý muž, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, informoval náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters.

Ukrajinský dronový útok zabil jednoho člověka a dalšího zranil v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Rovněž způsobil požár v ropné rafinerii, oznámil dnes gubernátor Veniamin Kondratěv. Padající trosky z dronů podle něj poškodily několik obytných domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev rovněž zaútočil na rafinerii v Jaroslavské oblasti severovýchodně od Moskvy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana země v noci na dnešek zneškodnila 213 bezpilotních letounů vyslaných Ukrajinou.

Ukrajina v noci na dnešek a brzy ráno zaútočila střelami na průmyslová zařízení v ruském velkoměstě Volgograd, údery si vyžádaly nejméně deset raněných. Na platformě Telegram to oznámil gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Úder později potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož zásah způsobil požár v areálu zbrojovky Titan-Barrikady. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz dnes podle agentury Reuters oznámila, že Rusko vyslalo balistické rakety a drony na její zařízení v Poltavské a Charkovské oblasti, kde způsobily škody.

Z lidskoprávních poradních orgánů vlády odešly desítky odborníků. Důvodem je přesun agend z Úřadu vlády pod tři ministerstva, s nímž rezignující nesouhlasí. Tvrdí, že nový model oslabí ochranu zranitelných skupin a znemožní jejich práci v poradních radách.

Česká armáda má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel na Pražském hradě odvolal z funkce Karla Řehku a jeho nástupcem jmenoval Miroslava Hlaváče. Do čela armády se postaví od 1. července.

Prezident Petr Pavel znovu kritizuje postup vlády kolem české účasti na summitu v Ankaře. Kabinet podle něj nerespektuje předběžné opatření Ústavního soudu ani dosavadní zvyklosti, podle kterých českou delegaci na vrcholných jednáních NATO vedli prezidenti.

Spor mezi vládou a prezidentem o zastoupení Česka na summitu NATO pokračuje. Ministr obrany Jaromír Zůna míní, že účast Petra Pavla delegaci neuškodí, zároveň ale trvá na tom, že zemi by měl vést premiér Andrej Babiš.

Vlak se zhruba 630 cestujícími zůstal stát bez fungující klimatizace v braniborském okrese Prignitz na severu Německa. Podle agentury DPA se totiž souprava na trase z Hamburku do Prahy ocitla bez přívodu elektřiny v důsledku poškození trakčního vedení. Tři lidé s problémy s krevním oběhem byli ošetřeni v nemocnici. Jako první o incidentu informoval regionální list Märkische Allgemeine s tím, že jde o vlak Českých drah. Jejich mluvčí později upřesnil, že ačkoliv se jednalo o soupravu Českých drah, operátorem vlaku v Německu je tamní národní dopravce Deutsche Bahn (DB).

Doprava v Hormuzském průlivu se obnovuje bez ohledu na víkendové údery mezi USA a Íránem. Tato klíčová vodní trasa pro export ropy zůstává otevřená, shodují se dvě monitorovací společnosti.

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Masivní výdaje technologických firem na umělou inteligenci mohou podle Banky pro mezinárodní platby skončit dlouhým investičním útlumem. Pokud se očekávané výnosy nenaplní, hrozí rychlé ochlazení financování AI firem a otřesy na finančních trzích.

Americký prezident Donald Trump pohrozil evropským zemím zavedením 100% dovozních cel, pokud zavedou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické společnosti. Oznámil to v příspěvku na své platformě Truth Social.