Britská vláda chce pořídit 12 nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Kabinet premiéra Keira Starmera to uvedl v noci na dnešek v prohlášení. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na 15 miliard liber (asi 443 miliard korun).

Ruští a ukrajinští představitelé zahájili v tureckém Istanbulu druhé kolo přímých rozhovorů o klidu zbraní, informovaly agentury s odvoláním na diplomatické zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který byl začátku diskuse přítomen, doufá, že rozhovory umožní sblížit rozdíly v postojích obou bojujících stran, uvedla agentura Reuters. Očekává se, že obě strany předloží své představy o tom, jak by mělo vypadat úplné příměří a dlouhodobější cesta k míru. Situace je napjatá kvůli tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že by se USA mohly vzdát své role zprostředkovatele, pokud nedojde k pokroku, dodal Reuters. Jednání, která se konají v honosném istanbulském paláci Çiragan, měla původně začít v 10:00 místního času (12:00 SELČ); začátek rozhovorů se ale z dosud neznámých příčin opozdil. Zatím se neobjevily žádné známky, že by se obě strany přiblížily k dohodě poté, co o víkendu pokračovalo Rusko i Ukrajina v sérii vzájemných útoků a Kyjevu se podařilo při nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničit nejméně 13 letadel, napsala agentura Reuters. Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem. V zájmu trvalého míru a bezpečnosti je nutné uspořádat schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, míní také ukrajinský prezident. Rusko své požadavky před setkáním s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal. V minulosti Moskva hovořila například o tom, že Ukrajina se nesmí stát členem Severoatlantické aliance. Rusko má podle pozorovatelů také zájem o ukrajinské regiony, jejichž části nyní ruské síly okupují, a které Moskva v rozporu s mezinárodním právem označuje za území Ruské federace. První kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů se v Istanbulu uskutečnilo 16. května a znepřátelené země na něm shodly jedině na výměně po tisíci válečných zajatcích z každé strany.

Izraelská armáda ve spolupráci s bezpečnostní službou Šin Bet při noční operaci přivezla z Pásma Gazy zpět do Izraele těla dvou rukojmích, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odkazem na premiéra Benjamina Netanjahua. Manželé Judih Weinstenová a Gadi Haggai byli podle ToI zavražděni při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 a jejich smrt v prosinci téhož roku potvrdila izraelská armáda. Oba měli americké občanství. Jejich těla armáda podle svého prohlášení našla v oblasti Chán Júnisu na jihu pásma.

Evropský automobilový průmysl už začíná pociťovat čínské omezení vývozu vzácných zemin. Peking ho nechal v platnosti i po snížení amerických cel ze 145 procent na 30 procent. Americký prezident Donald Trump kvůli tomu Čínu obvinil z porušení ženevské dohody.

Středeční bouře a krupobití na jihu Německa poničily několik domů. Hasiči ze spolkových zemí Bavorsko a Bádensko-Württembersko hlásí desítky výjezdů. V Ulmu se spekuluje o výskytu tornáda, meteorologové jsou ale skeptičtí, informovala dnes agentura DPA.

Tři nevybuchlé bomby z druhé světové války ochromily v uplynulých dnech centrum Kolína nad Rýnem. Úřady evakuovaly přes 20 tisíc lidí z hustě obydlených čtvrtí včetně historického jádra města a oblasti Deutz. Šlo o největší podobnou operaci od konce války.

Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu. Americký ministr obrany Pete Hegseth očekává, že se spojenci z NATO přihlásí k výraznému zvýšení výdajů na obranu ve výši pěti procent, které požaduje prezident Donald Trump.

Americký prezident Donald Trump nařídil zakázat lidem z určitých zemí vstup na území Spojených států. Jedná se o politiku známou již z jeho prvního funkčního období. Nařízení se týká států, které mají ohrožovat národní bezpečnost. Podle kritiků je ale diskriminační a dotkne se zemí, jejichž občané na území USA nepáchají trestnou činnost.

Ruské letouny byly při nedělním ukrajinském dronovém útoku jen poškozeny, ne zničeny, a bude možné je opravit. V rozhovoru s ruskou státní tiskovou agenturou TASS to dnes tvrdil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Ruské letouny byly při nedělním ukrajinském dronovém útoku jen poškozeny, ne zničeny, a bude možné je opravit. V rozhovoru s ruskou státní tiskovou agenturou TASS to dnes tvrdil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Rusko a Ukrajina by si tento víkend mohly předat z každé strany až 500 válečných zajatců. Podle agentury AFP to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci. Na rozsáhlé výměně zajatců se dohodli ruští a ukrajinští vyjednavači v pondělí na schůzce v Istanbulu. Ruské požadavky na zastavení války, které tam Rusové předali ukrajinské delegaci, označil Zelenskyj za ultimátum, podle něj jsou neproveditelné. Ukrajinský prezident také poznamenal, že nemá smysl vést další jednání podobná těm v Istanbulu, pokud nepovedou k rozhodnutí o příměří.

Setkání prezidentů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Dnes to podle zahraničních tiskových agentur sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení války na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko v únoru 2022. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.

Nejméně tři mrtvé a asi 20 raněných si dnes vyžádal ruský úder v centru města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Už v noci při ruských útocích zemřel jeden člověk v Charkovské oblasti rovněž na severovýchodě země a několik dalších lidí bylo zraněno v severoukrajinském Černihivu. Informovaly o tom dnes podle agentury Reuters regionální úřady. V Ruskem ovládaných částech Záporožské a Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny místní úřady kontrolované Moskvou hlásí rozsáhlé výpadky elektřiny. Tvrdí, že ukrajinské útoky je přiměly zavést nouzová opatření, aby zachovaly zdroje elektřiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský návrh příměří na některých úsecích fronty, aby si obě strany mohly vyzvednout mrtvé. Rusy označil za „idioty“ s tím, že příměří má sloužit k tomu, aby se umírání zabránilo. Letní ofenzíva na východě a severovýchodě Ukrajiny navzdory mírovým jednáním zintenzivňuje.