Evropská komise (EK) v takzvaném jarním balíčku evropského semestru doporučila Radě Evropské unie aktivovat takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro 16 zemí, včetně České republiky. Zároveň označila Česko za jednu z 12 zemí, jejichž výdaje jsou v souladu s doporučeními podle střednědobých rozpočtových plánů a proti kterým nevede řízení kvůli nadměrnému deficitu. V oblasti konkurenceschopnosti EK doporučuje členským státům především podporu inovací a snižování závislostí v klíčových sektorech.
Takzvanou národní výjimku z paktu bude možné uplatňovat poprvé. Podle komise je cílem umožnit přechod k vyšší úrovni obranných kapacit, aniž by byla ohrožena finanční udržitelnost. Schodek veřejných financí podle paktu nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh 60 procent HDP, případně se musí snižovat.
České ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že o aktivaci národní únikové doložky z Paktu stability a růstu požádalo kvůli změně domácích rozpočtových pravidel. „Zákon je nyní projednáván v Senátu a bude-li schválen, umožní po přechodnou dobu dofinancovat českou obranu. Úniková doložka z Paktu o stabilitě a růstu je nutná proto, aby Česká republiky neporušila evropská fiskální pravidla,“ uvedlo ministerstvo.
Česko by podle vládního plánu mělo v příštích letech zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle úpravy rozpočtových pravidel se do výdajových limitů, ke kterým zavazuje vlády zákon o rozpočtové odpovědnosti, nebude v letech 2026 až 2033 započítávat rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu.
Komise také o hospodářství každého státu vydala samostatnou zprávu. Česko zaostává v inovacích za průměrem sedmadvacítky, především kvůli slabé spolupráci mezi vědeckými institucemi a podniky. Situaci zhoršují byrokracie, pomalá stavební řízení a nedostatečně rozvinuté kapitálové trhy, které firmám komplikují přístup k financování.
Tyto faktory společně s nízkou mobilitou pracovníků a nedostatkem kvalifikovaných odborníků vytvářejí bariéry pro zvýšení produktivity a rychlejší ekonomický růst.
Česká ekonomika se podle EK potýká s vysokými náklady na energie, které ohrožují konkurenceschopnost průmyslu. Země zůstává silně závislá na fosilních palivech a jaderné energii, přičemž podíl obnovitelných zdrojů dosahuje 15,9 procenta.
Balíček také hodnotí naplňování plánů obnovy a odolnosti vycházejících z unijního fondu NextGenerationEU a rovněž sleduje čerpání prostředků z politiky soudržnosti. Vzhledem k blížícímu se konci takzvaného nástroje pro oživení a odolnost v roce 2026 komise členské státy vyzvala k urychlenému plnění příslušných plánů. Nástroj je součástí fondu NextGenerationEU a jeho cílem bylo pomoci ekonomikám členských států zotavit se z dopadů pandemie covidu-19. V Česku se tyto prostředky rozdělují přes Národní plán obnovy.
Komise u většiny členských států dospěla k závěru, že hospodaří v souladu s výdajovými stropy. U několika, například Portugalska a Španělska, evropská exekutiva eviduje drobné odchylky. V případě Rumunska EK uvedla, že Bukurešť nepřijala účinná opatření ke snižování schodku, a navrhuje zahájit řízení kvůli nadměrnému deficitu.
Takzvaný jarní balíček evropského semestru připravuje komise každoročně, mimo jiné po zhodnocení pravidelných národních strategických dokumentů zasílaných členskými státy. Cílem evropského semestru je podpořit hospodářský růst, dosáhnout zdravých veřejných financí a zamezit nadměrným makroekonomickým nerovnováhám v EU.
