Prezidenti Kypru Nikos Christodulidis a mezinárodně neuznávané Severokyperské turecké republiky Tufan Erhürman se dnes sešli v nárazníkové zóně OSN mezi oběma částmi ostrova a dali najevo připravenost k jednání se šéfem světové organizace Antóniem Guterresem o možném obnovení mírových rozhovorů. Napsala to agentura Reuters.

Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.

Série výbuchů a střelba narušila ranní klid v hustě osídlené čtvrti poblíž vojenského tábora v Péšávaru. Dva sebevražední atentátníci a ozbrojenci zaútočili na velitelství pohraničních jednotek, jedné z klíčových paramilitárních sil Pákistánu. Místo se rychle proměnilo v uzavřenou zónu, kde bezpečnostní síly pátraly po dalších možných útočnících.

Washington hlásí průlom v ženevském jednání o ukončení války na Ukrajině. Optimismus ale přehlušují tvrdé podmínky návrhu i ticho z Moskvy. Nadšení americké diplomacie tak působí křehce a nejistě.

Dnešní jednání zástupců USA a Ukrajiny v Ženevě o americkém plánu na ukončení války přineslo posun podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka i amerického ministra zahraničí Marka Rubia, uvedla agentura Reuters. Podle Rubia dokonce šlo o jeho zatím nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání s ukrajinskou delegací. Jermak, který vede ukrajinský vyjednávací tým, mezitím poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho mírové snahy.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zareagoval na množící se kritiku, že 28bodový mírový návrh pro Ukrajinu jde především na ruku Rusku. Rubio řekl, že on a vyslanec Steve Witkoff na něm pracovali celý měsíc.

V Nigérii se 50 z více než 300 unesených žáků katolické internátní školy podařilo únoscům uprchnout. Dnes o tom informovaly agentury AP, Reuters a AFP s odvoláním na Nigerijské křesťanské sdružení (CAN). Ozbrojenci podle dostupných informací v pátek zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara a unesli více než 300 dětí a 12 vyučujících. Papež Lev dnes podle Reuters vyzval k jejich okamžitému propuštění.

Vnučka bývalého amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, Tatiana Schlossberg (35), oznámila, že jí lékaři diagnostikovali agresivní formu rakoviny a že jí zbývá méně než rok života. Své svědectví zveřejnila v eseji v časopise The New Yorker v den 62. výročí zavraždění jejího dědečka.

Izraelská armáda ze vzduchu v libanonském Bejrútu zaútočila na člena šíitského hnutí Hizballáh. Člena militantní skupiny označila armáda za významného, napsal list Times of Israel (ToI).

Dlouhé vyjednávání o tom, kdo uspořádá příští velký klimatický summit, nakonec přineslo kompromis. Turecko se ujme role hostitele a Austrálie povede klíčová jednání. Nové rozdělení funkcí má zajistit, že přípravy COP31 budou pokračovat bez dalšího zdržování.

Čtvrteční požár v modré zóně klimatického summitu COP30 v brazilském Belému poskytl živnou půdu dezinformacím. Oheň, který vypukl krátce po půl třetí odpoledne ve stánku Východoafrického společenství, byl sice rychle uhašen, přesto jej některé profily na sociální síti X okamžitě spojily s „démonickou“ sochou darovanou Brazílii Čínou.

Klimatický summit COP30 mířil do klíčové fáze jednání o budoucích klimatických krocích. Místo finálních dohod ale světoví lídři skončili na parkovišti před areálem. Požár v pavilonu konferenčního centra změnil běžný den jednání v chaos, který odsunul klimatické vyjednávání na vedlejší kolej.

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.

Klimatický summit COP30 v brazilském Belému se stal dějištěm zásadních jednání o tom, jak urychlit odklon od uhlí, ropy a plynu. Zatímco státy vyjednávají o dalším postupu, aliance občanských hnutí zaplňují ulice i řeky Amazonie voláním po spravedlivé a rychlé změně.