Na jihovýchodě Indonésie dnes opět vybuchla sopka Lewotobi Laki-Laki. Vyvrhla sloup popela až do výšky 18 kilometrů a okolní vesnice zasypala popelem, uvedly agentury. Australské aerolinky kvůli erupci zrušily některé své lety na Bali a Japonsko vydalo varování před možným cunami.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině rekordní množství 728 dronů a také sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 711 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Média označují ruský útok za dosud největší od začátku války, kterou Moskva rozpoutala před více než třemi lety. Hlavním terčem byl podle ukrajinského letectva Luck na západě země, asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, které vyslalo do vzduchu vlastní a spojenecké stíhačky. Ruská protivzdušná obrana zničila nad devíti regiony 86 ukrajinských dronů, včetně dvou, které směřovaly na Moskvu, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O případných škodách se nezmínilo.

Předběžná zpráva indických vyšetřovatelů k červnové havárii letu AI171 přinesla novou záhadu. Obě palivová čerpadla byla podle záznamu vypnuta bezprostředně po startu. Jeden z pilotů v kokpitu zaznamenaných přístroji druhého zaskočil otázkou: „Proč jsi to vypnul?“ Odpověď zněla: „Nevypnul.“

Ruské síly dobyly vesnice Mykolajivka a Myrne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Dodala ale, že tvrzení z bojiště nelze bezprostředně ověřit. Předtím Rusko i Ukrajina hlásily další dronové útoky nepřítele.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un znovu potvrdil, že Pchjongjang bezpodmínečně podporuje veškeré kroky Ruska na Ukrajině. Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na státní severokorejskou agenturu KCNA. Už dříve stejně informovala ruská agentura TASS. Moskva vede čtvrtým rokem útočnou válku proti Ukrajině za aktivní podpory Pchjongjangu.

Americká cla na zboží z Evropské unie začnou platit 1. srpna. Třicetiprocentní sazba, kterou oznámil prezident Donald Trump, míří na celý evropský export, včetně toho z Česka. Podle ekonoma Víta Hradila budou důsledky citelné.

Elon Musk dál propojuje své firmy. Tentokrát do hry zapojuje SpaceX, která investuje dvě miliardy dolarů do jeho startupu xAI. Ten se zaměřuje na vývoj umělé inteligence a snaží se dohnat konkurenci v čele s OpenAI.

Nejméně 27 lidí včetně dětí zabily v Pásmu Gazy izraelské údery z dnešního rána. S odkazem na vyjádření civilní obrany v Pásmu Gazy o tom informuje agentura AFP. Podle mluvčího civilní obrany byly údery provedeny před svítáním a brzy ráno a zasáhly zejména domy a uprchlické tábory. Izraelská armáda se na dotaz agentury AFP k této informaci bezprostředně nevyjádřila.

Americký prezident Donald Trump se zastal ministryně spravedlnosti Pam Bondi v souvislosti s negativními reakcemi některých svých příznivců na to, jak ministerstvo spravedlnosti postupovalo při vyšetřování smrti finančníka odsouzeného za sexuální násilí Jeffreyho Epsteina a při prověřování informací o jeho údajných klientech. Ve svém dlouhém příspěvku na sociální síti Truth Social Trump uvedl, že se o Epsteina nikdo nezajímá a na jeho případ není třeba dále plýtvat časem ani energií, napsala agentura Reuters.

Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.

Podle odhadů vědců zemřelo během nedávné vlny veder v Evropě o 1500 osob více kvůli změně klimatu. Jenom v italském Miláně během pár dní přišlo o život téměř 500 osob, v Paříži jich bylo více než 300 a Londýn zaznamenal přes 260 úmrtí souvisejících s klimatickými změnami.

V srdci Vídně se skrývá přírodní rezervace, kterou by nikdo nečekal. Obří městský hřbitov se změnil v útočiště pro vzácná zvířata i rostliny. Pomáhají vědci, zahradníci i obyčejní návštěvníci.

Jedna z nejmalebnějších britských silnic se dostává na hranici přežití. Pobřežní útesy ji kvůli erozi každým rokem přibližují k moři. Místní varují před rizikem ohrožujícím život, radnice počítá náklady – a čas běží.

Když se koncem června v nizozemském Haagu sešli lídři Severoatlantické aliance (NATO), zopakovali známé hrozby ze strany Ruska, Číny a Íránu a řešili navýšení výdajů na obranu. Zapomněli ale na jinou hrozbu – změnu klimatu. Ta může učinit nepřátelské ponorky neviditelnými.