Výbuch poblíž kliniky pro umělé oplodnění v Palm Springs si v sobotu vyžádal jednu oběť a čtyři zraněné. Federální úřady potvrdily, že šlo o cílený útok. Podle dostupných informací se motivem mohl stát radikální odpor k plození dětí.

Ruské síly za minulou noc do dnešních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku invaze v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv byla při útoku dronů zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.

Čeští hokejisté zakončili skupinu porážkou 2:5 se Spojenými státy. Navzdory dobrému startu zůstali ve skupině B až třetí a jejich další soupeř zatím není jistý. Ve hře je znovu tým USA, ale také Kanada nebo Švédsko.

Elon Musk oznámil, že i přes tlak ze strany investorů a veřejnosti hodlá zůstat výkonným ředitelem Tesly minimálně dalších pět let. Toto prohlášení učinil na ekonomickém fóru v Kataru, kde komentoval svou budoucnost v čele automobilky i vazby na administrativu Donalda Trumpa.

Egyptský rybář Ahmed Ramadan Mohamad Ebid stál v čele rozsáhlé sítě, která během několika měsíců propašovala přes Středozemní moře téměř 3 800 migrantů. Teď ho za to britský soud poslal na 25 let do vězení.

Český premiér Petr Fiala je na jednodenní návštěvě Ukrajiny. V Užhorodu se setkal s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, s nímž jednal o další podpoře Ukrajiny, hospodářské spolupráci či budoucnosti české ambasády v Kyjevě. Ve východoevropské zemi, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi, šéfa české vlády doprovází ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr dopravy Martin Kupka a ministr zemědělství Marek Výborný. Zatím naposledy byl Fiala na Ukrajině v říjnu 2022, kdy se v Kyjevě uskutečnilo společné zasedání vlád.

Zatímco se světové státy snaží vyhnout americkým clům dosažením nové obchodní dohody, separátně se rozhodují o navýšení rozpočtu na obranu, aby si udržely americké vojáky na svém území. Americký prezident Donald Trump však nově sdružuje jednání o clech, obchodu a sdílených nákladech na obranu do jedné komplexní dohody.

Na severu a východě Číny naměřili tento týden rekordně vysoké teploty, které na některých místech přesahovaly i 40 stupňů Celsia. V posledních letech se asijská velmoc v létě potýká s extrémními meteorologickými podmínkami, kdy se střídají vedra s obdobími sucha. Zemi navíc v tomto ročním období sužují i vydatné dešťové srážky a povodně, informují tiskové agentury.

Maďarský parlament dnes schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už 3. dubna s tím, že soud je zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Netanjahu v Budapešti zatčen nebyl.

Omezení globálního oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, jak stanovuje Pařížská dohoda, pravděpodobně nezabrání tání ledovců a prudkému růstu hladiny moří. Tvrdí to nová analýza vědců z Durham University a dalších institucí. Podle jejich výzkumu je bezpečnější hranice spíš kolem 1 °C.

Miliony lidí ve Velké Británii by letošní léto mohly mít omezený přístup k pitné vodě kvůli hrozícímu suchu, varoval šéf vodárenské společnosti Thames Water. Obává se, že by se mohla opakovat situace z roku 2022, kdy zemi zasáhlo rekordní sucho, což přimělo vodárenské firmy zavést určitá omezení.

Že mají bohatí lidé vyšší uhlíkovou stopu než chudí, se ví už delší dobu, věnovalo se tomu v minulosti více studií. Ta nová však důsledky nerovnosti mezi příspěvkem k oteplování mezi bohatými a chudými lidmi kvantifikuje. A její výsledky jsou znepokojivé. Za klimatické změny podle ní přímo zodpovídají zejména boháči.

Vědci dosud předpokládali, že horské rostliny se dokážou přizpůsobit zrychlujícím se klimatickým změnám. Když teploty rostou, přesunou se do vyšších nadmořských výšek, kde je větší zima. V horách se dá překonat významný výškový rozdíl snáze než v nížinách, takže by to neměl být problém. Výzkum odborníků z několika amerických univerzit však ukázal něco jiného.

Rozsáhlé škrty v rozpočtu na zvládání katastrof administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa bude USA stát lidské životy, řekla expertka na řízení krizí Samantha Montano. Odliv mozků z klíčových federálních agentur podle ní ochromí systémy včasného varování před přírodními katastrofami.