Meta čelí v USA dalšímu tlaku. Porota v Novém Mexiku firmě uložila zaplatit 375 milionů dolarů za to, že podle žaloby nedokázala dostatečně chránit děti na svých platformách. Ve stejný den se uvnitř společnosti začaly šířit zprávy o práci z domova a očekávaném propouštění v některých týmech.

Americko-izraelská válka proti Íránu pokračuje, objevují se však zmatečné informace o jejím možném ukončení. Spojené státy podle zdrojů obeznámených se situací předaly Teheránu 15bodový mírový plán. Diskutuje se o tom, že mírové rozhovory by mohly proběhnout ve čtvrtek v Pákistánu. Americký prezident Donald Trump také řekl, že Írán souhlasil, že nikdy nebude mít jadernou zbraň. Íránská armáda se mu však vysmála s tím, že jedná sám se sebou.

Anglikánskou církev čeká historický okamžik. Do jejího čela poprvé usedne žena, která chce spojovat rozdělené věřící po celém světě.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že během neveřejných zasedání Evropské unie pravidelně komunikuje se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Reagoval tak na informace, podle nichž spolu oba politici hovoří i během přestávek na jednáních v Bruselu. Maďarská vláda přitom dříve podobná tvrzení odmítala jako nepravdivá.

Rusko by vnímalo krajně negativně, pokud by se současná válka na Blízkém východě rozšířila do oblasti Kaspického moře. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ukrajinské dronové útoky z noci na dnešek způsobily požár v ruském přístavu Usť-Luga v Baltském moři a připravily o dodávky elektřiny bezmála půl milionu lidí v příhraniční Belgorodské oblasti, uvedly ruské úřady. Protivzdušná obrana zničila 389 bezpilotních prostředků, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Podle ruské státní tiskové agentury TASS se jednalo o největší útok v posledním roce. Dronové údery podniklo také Rusko, v ukrajinské Černihivské oblasti je bez proudu 150.000 lidí. V Oděské oblasti zemřel člověk.

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla dnes moldavská prezidentka Maia Sandu. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření s elektřinou. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Nejméně pět lidí přišlo o život a dalších 16 bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Útoky zasáhly především bytové domy. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.

Ruský dronový útok v noci na dnešek poničil přístavní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti, informuje na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Škody jsou také na předměstí Oděsy. V ruské Leningradské oblasti v přístavu Primorsk v důsledku dronového útoku vznikl požár nádrže s palivem.

Ukrajina v noci na dnešek vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu, dodaly agentury Reuters a AP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a podniká odvetné údery.

Policie od úterního rána zasahuje kvůli podezření na korupci ve fotbalových zápasech spojené se sázkami. Do akce se zapojila také etická komise Fotbalové asociace ČR (FAČR), která už zahájila 47 disciplinárních řízení. Zadrženy byly desítky lidí.

Vláda Andreje Babiše v pondělí schválila memorandum o prohloubené spolupráci se slovenskou vládou a také plán legislativních prací na letošní rok. Kabinet zároveň jmenoval nového vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.

Vládní koalice chce ještě tento týden ve Sněmovně předložit návrh, který by části lidí a firem odpustil televizní a rozhlasové poplatky. Jde o první krok před plánovaným úplným zrušením koncesionářských poplatků, se kterým kabinet počítá od roku 2027.

Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal na sobotní odpoledne demonstraci na Letenskou pláň v Praze. Organizátoři mluví o největší letošní akci a počítají s vysokou účastí. Odhady, kolik lidí nakonec dorazí, se ale výrazně rozcházejí.

Napětí mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem se v posledních dnech znovu prohloubilo. Do popředí se dostal nejen spor o účast na červencovém summitu NATO, ale i výhrady Hradu ke státnímu rozpočtu a stále viditelnější rozkol v bezpečnostní a zahraniční politice.

Válka s Íránem otřásla technologickým trhem na Blízkém východě. Firmy se snaží přeorientovat dodavatelské řetězce, logistické trasy a zajistit bezpečí zaměstnanců. Změny se projevují také v náborech. Některé společnosti je pozastavily nebo obsazují jen vybrané pozice, zatímco expati se vracejí do Evropy a Asie. Pravý opak se podle průzkumu odehrává v Izraeli.

Cena ropy se po prudkém pondělním propadu znovu zvedla. Severomořský Brent se v asijském obchodování vrátil nad hranici 100 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 91 dolarů. Trhy dál reagují hlavně na napětí kolem konfliktu mezi USA a Íránem.

Napětí kolem Hormuzského průlivu znovu znervózňuje investory. Část trhu omezuje rizikové pozice a přesouvá peníze do hotovosti, jiní naopak sázejí na výrazné cenové výkyvy nebo čekají na pokles, po kterém by mohli levněji nakupovat.

Ceny ropy od konce týdne rostou, zatímco ceny zlata nadále klesají. Rozhodující bude pondělí, kdy vyprší lhůta stanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro Írán na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Trhy berou hrozbu šéfa Bílého domu, že v případě neuposlechnutí požadavku zničí íránské elektrárny, vážně.

Ceny zlata a stříbra v pátek výrazně kolísaly a oba kovy míří k citelné týdenní ztrátě. Investoři sledují hlavně další vývoj války s Íránem, pohyb cen ropy a obavy z vyšší inflace i delšího období vyšších úrokových sazeb.