Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany na dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě.

V případě americké pozemní invaze by Írán zaminoval Perský záliv a zaútočil na elektrárny v celém arabském regionu, pohrozila dnes podle agentury Reuters íránská rada obrany. Prohlášení vydala v době, kdy Washington vyhrožuje Teheránu okupací či blokádou íránského ostrova Charg a také útoky na íránské elektrárny, aby zemi donutil znovu otevřít Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimátum, které vyprší v noci.

Izraelská armáda noci na dnešek znovu útočila na hlavní město Íránu Teherán. Podle agentury AFP armáda oznámila rozsáhlou vlnu útoků proti "infrastruktuře režimu". Podle agentury Fars byly z Tehránu hlášeny výbuchy. Při útoku na jihoíránské město Bandar-Abbás podle agentury Tasnim zemřel jeden člověk z ostrahy místního rozhlasového a televizního vysílače. Rijád byl podle ministerstva obrany Saúdské Arábie dnes v noci terčem útoku dvou balistických raket, uvedla agentura AFP.

V pondělí vyprší Íránu lhůta na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Pokud tak neučiní, americký prezident Donald Trump podle svých slov nařídí zničení jeho elektráren. Teherán naopak slíbil odvetu v podobě kompletního uzavření průlivu a likvidaci elektráren zemí Perského zálivu. Hrozí tak další eskalace.

Na letišti LaGuardia v New Yorku se v noci na pondělí srazilo letadlo Air Canada s vozidlem přístavní správy. Zranění utrpěli čtyři lidé a provoz na letišti se po nehodě zastavil.

Ruský dronový útok v noci na dnešek poničil přístavní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti, informuje na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Škody jsou také na předměstí Oděsy. V ruské Leningradské oblasti v přístavu Primorsk v důsledku dronového útoku vznikl požár nádrže s palivem.

Ukrajina v noci na dnešek vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu, dodaly agentury Reuters a AP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a podniká odvetné údery.

Noční ruský dronový útok na Oděskou oblast poškodil dvě civilní nákladní lodě s obilím, dva lidé utrpěli zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba, podle něhož jde o lodě plavící se pod vlajkami Palau a Barbadosu. V době útoku kotvily. V přístavu jsou poškozené i administrativní budovy a sklad s obilím, doplnil šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Moskva na tyto informace nereagovala. Ukrajina i Rusko zároveň hlásí mrtvé po nepřátelských útocích.

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska vznikl požár po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady. Na Kyjev dnes ráno útočily ruské drony, v Charkově je po ruském útoku jeden zraněný.

Vládní koalice chce ještě tento týden ve Sněmovně předložit návrh, který by části lidí a firem odpustil televizní a rozhlasové poplatky. Jde o první krok před plánovaným úplným zrušením koncesionářských poplatků, se kterým kabinet počítá od roku 2027.

Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal na sobotní odpoledne demonstraci na Letenskou pláň v Praze. Organizátoři mluví o největší letošní akci a počítají s vysokou účastí. Odhady, kolik lidí nakonec dorazí, se ale výrazně rozcházejí.

Napětí mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem se v posledních dnech znovu prohloubilo. Do popředí se dostal nejen spor o účast na červencovém summitu NATO, ale i výhrady Hradu ke státnímu rozpočtu a stále viditelnější rozkol v bezpečnostní a zahraniční politice.

Premiér Andrej Babiš zpochybnil část národní očkovací strategie a chce škrtat 100 milionů korun určených na propagaci nepovinných vakcín. Nečekaně se tak částečně přiblížil postoji SPD, která dlouhodobě odmítá, aby stát na podporu očkování vyčleňoval další peníze.

Policie upozornila, že v roce 2025 zemřelo v České republice 17 lidí v souvislosti s užíváním kratomu. V Olomouckém kraji zároveň popsala několik konkrétních případů, u nichž toxikologické rozbory potvrdily smrtelnou dávku mitragyninu.

Napětí kolem Hormuzského průlivu znovu znervózňuje investory. Část trhu omezuje rizikové pozice a přesouvá peníze do hotovosti, jiní naopak sázejí na výrazné cenové výkyvy nebo čekají na pokles, po kterém by mohli levněji nakupovat.

Ceny ropy od konce týdne rostou, zatímco ceny zlata nadále klesají. Rozhodující bude pondělí, kdy vyprší lhůta stanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro Írán na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Trhy berou hrozbu šéfa Bílého domu, že v případě neuposlechnutí požadavku zničí íránské elektrárny, vážně.

Ceny zlata a stříbra v pátek výrazně kolísaly a oba kovy míří k citelné týdenní ztrátě. Investoři sledují hlavně další vývoj války s Íránem, pohyb cen ropy a obavy z vyšší inflace i delšího období vyšších úrokových sazeb.

Bitcoin v pátek posílil a krátce překonal hranici 71 tisíc dolarů, když se kryptotrh zotavil z předchozí volatility spojené s prudkým růstem cen ropy a napětím na Blízkém východě. Aktuální vývoj přitom podtrhuje rostoucí citlivost digitálních aktiv na makroekonomické faktory, zejména energetické trhy.

Napětí na Blízkém východě začíná dopadat i na japonskou ekonomiku. Tamní centrální banka se ocitá v nepříjemné situaci, kdy inflace sice zůstává nad dvouprocentním cílem, ale její struktura je problematická. Nejde totiž o zdravý růst tažený domácí poptávkou a růstem mezd, nýbrž o zdražování vyvolané externími faktory, především růstem cen energií. A právě to může další kroky Bank of Japan (BoJ) výrazně zkomplikovat.