Svět sleduje výsledky voleb v americkém Kongresu, napínavý parlamentní souboj ale 7. listopadu proběhne na Novém Zélandu. Rostoucí životní náklady, vysoká nezaměstnanost a stagnující ekonomika – voliči jsou frustrováni životními podmínkami i nabídkou tradičních politických stran. To je však příležitost pro novou krev.

Turecký parlament v noci na dnešek schválil vojenský obranný pakt se Saúdskou Arábií a Pákistánem, ke kterému se Ankara přihlásila v srpnu, píší agentury.

Papež Lev XIV. v pátek zahájil dvanáctidenní cestu po Jižní Americe, která patří k nejnáročnějším papežským zahraničním návštěvám posledních desetiletí. Jednasedmdesátiletý pontifik přitom teprve před třemi týdny podstoupil operaci v souvislosti s rakovinou plic. Vatikán však ujišťuje, že se zcela zotavil a žádná mimořádná zdravotní opatření nejsou potřeba. V Uruguayi, Argentině a Peru ho mají přivítat miliony lidí.

Spojené státy včera v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli oznámí, koho pověří sestavením nové vlády. Herzog to včera uvedl poté, co se setkal se zástupci politických stran, které byly minulý týden zvoleny do parlamentu. Strany prezidentovi sdělily, koho na premiérský post doporučují. K vedení země má blíže opoziční lídr Gadi Eisenkot, kterého doporučilo 67 nově zvolených poslanců, zatímco současný premiér Benjamin Netanjahu má podporu 46 poslanců, píše agentura AFP.

Ruské útoky v noci na dnešek znovu způsobily výpadky v dodávkách elektrické energie v některých částech Ukrajiny. Podle Kyjeva jde o sedm regionů, přičemž nejhorší je situace v Kyjevě a jeho okolí. Při ruských úderech zahynul jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že pod troskami může být ještě více než 30 lidí. Podle agentury Reuters jde o jeden z nejsmrtelnějších útoků na civilisty v tomto roce.

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Ukrajinské síly v noci na dnešek zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server uvedl, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle ministerstva byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. V oblasti jsou po zásahu ranění.

Čtyři letadla mířící do Prahy dnes čelila anonymním bombovým výhrůžkám. Policisté spolu s pracovníky Letiště Václava Havla aktivovali nastavená bezpečnostní opatření, i když závažnost hrozeb hodnotili jako nízkou. Po přistání provedli u všech letadel, v prostorách letiště a jeho okolí pyrotechnické prohlídky, které nástražný výbušný systém neodhalily, řekl ČTK mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Provoz pražského letiště kvůli tomu nebyl omezen, uvedla jeho mluvčí Denisa Hejtmánková.

Europoslankyně Kateřina Konečná po 21 letech ukončila členství v KSČM. Rozhodla se tak po kritice části spolustraníků, kterým vadí její vstup do evropské frakce Patrioti pro Evropu. Přestože komunistickou stranu opouští, chce dál prosazovat její program a pracovat na sjednocování české levice.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zákon o digitální ekonomice, který má posílit bezpečnost na internetu a zpřísnit pravidla pro sociální sítě i internetová tržiště. Předloha navazuje na evropské nařízení o digitálních službách a zaměřuje se také na ochranu dětí. Přestože získala širokou podporu poslanců, část politiků nadále varuje před možným omezováním svobody projevu.

Brno má po osmi letech nového primátora. Zastupitelé v úterý 3. listopadu zvolili do čela města Jakuba Hrušku (KDU-ČSL), který získal 44 hlasů z 54 přítomných. Vystřídal Markétu Vaňkovou (ODS), která už v říjnových komunálních volbách nekandidovala.

Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu se v úterý 3. listopadu chystají na celodenní stávku. Protestují proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Stávka výrazně zasáhne televizní i rozhlasové vysílání, změny se dotknou také zpravodajských pořadů a internetového obsahu.

Američtí miliardáři se ve středu probudili do „modré Ameriky“ a růstu na Wall Street. Zatímco demokraté oslavují drtivé vítězství v obou komorách Kongresu, někteří z nejbohatších politických dárců si vyměňují výtky kvůli rekordním částkám vynaloženým na podporu preferovaných stran. Jiní zase vyjadřují obavy ze zpomalení boomu umělé inteligence (AI).

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 2,4 procenta, což představuje mírné zpomalení oproti září. Potraviny jsou proti loňsku levnější, ceny energií a služeb však dál výrazně rostou. Nová čísla přicházejí den před rozhodnutím České národní banky, od které ekonomové očekávají zvýšení úrokových sazeb.

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.