Letecké údery včera zasáhly tržiště na jihozápadě Jemenu v provincii Taíz a zabily nejméně 30 lidí, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví ovládaného povstalci z řad Húsíů. Ministerstvo z útoků obvinilo Rijád, ale ten se k věci zatím nevyjádřil. Podle agentury AP by to mohl být jeden z nejkrvavějších útoků od obnovení bojů mezi jemenskými rebely a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií.

Celníci na letišti v peruánské metropoli Limě zajistili více než 3000 tarantulí, které byly převáženy do Německa. Dnes to napsal web The Guardian s odvoláním na peruánské úřady, podle nichž mohli členovci v evropské zemi vynést přibližně 1,5 milionu eur (přes 36,3 milionu Kč).

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes poprvé vyjádřil k ukončení americké bezpečnostní pomoci, které oznámil tento týden americký prezident Donald Trump. Píší to izraelská média. Zastavení bezpečnostního financování úřad označil za posun od pomoci k partnerství. Podle něj jsou vztahy s Washingtonem silné.

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Ruské útoky v noci na dnešek znovu způsobily výpadky v dodávkách elektrické energie v některých částech Ukrajiny. Podle Kyjeva jde o sedm regionů, přičemž nejhorší je situace v Kyjevě a jeho okolí. Při ruských úderech zahynul jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že pod troskami může být ještě více než 30 lidí. Podle agentury Reuters jde o jeden z nejsmrtelnějších útoků na civilisty v tomto roce.

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Ukrajinské síly v noci na dnešek zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server uvedl, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle ministerstva byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. V oblasti jsou po zásahu ranění.

Čtyři letadla mířící do Prahy dnes čelila anonymním bombovým výhrůžkám. Policisté spolu s pracovníky Letiště Václava Havla aktivovali nastavená bezpečnostní opatření, i když závažnost hrozeb hodnotili jako nízkou. Po přistání provedli u všech letadel, v prostorách letiště a jeho okolí pyrotechnické prohlídky, které nástražný výbušný systém neodhalily, řekl ČTK mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Provoz pražského letiště kvůli tomu nebyl omezen, uvedla jeho mluvčí Denisa Hejtmánková.

Europoslankyně Kateřina Konečná po 21 letech ukončila členství v KSČM. Rozhodla se tak po kritice části spolustraníků, kterým vadí její vstup do evropské frakce Patrioti pro Evropu. Přestože komunistickou stranu opouští, chce dál prosazovat její program a pracovat na sjednocování české levice.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zákon o digitální ekonomice, který má posílit bezpečnost na internetu a zpřísnit pravidla pro sociální sítě i internetová tržiště. Předloha navazuje na evropské nařízení o digitálních službách a zaměřuje se také na ochranu dětí. Přestože získala širokou podporu poslanců, část politiků nadále varuje před možným omezováním svobody projevu.

Brno má po osmi letech nového primátora. Zastupitelé v úterý 3. listopadu zvolili do čela města Jakuba Hrušku (KDU-ČSL), který získal 44 hlasů z 54 přítomných. Vystřídal Markétu Vaňkovou (ODS), která už v říjnových komunálních volbách nekandidovala.

Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu se v úterý 3. listopadu chystají na celodenní stávku. Protestují proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Stávka výrazně zasáhne televizní i rozhlasové vysílání, změny se dotknou také zpravodajských pořadů a internetového obsahu.

Českému průmyslu se v září dařilo výrazně lépe, než ekonomové očekávali. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za poslední čtyři roky. Růst táhly především automobilky a výroba elektřiny. Výrazně přibylo také nových zakázek, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu nadále klesal.

Ceny ropy zůstávají turbulentní. Po prudkém středečním poklesu od čtvrtka znovu rostou. Důvodem jsou obavy z obnovení amerických úderů na Írán a bezpečnostní situace v Hormuzském průlivu.

Američtí miliardáři se ve středu probudili do „modré Ameriky“ a růstu na Wall Street. Zatímco demokraté oslavují drtivé vítězství v obou komorách Kongresu, někteří z nejbohatších politických dárců si vyměňují výtky kvůli rekordním částkám vynaloženým na podporu preferovaných stran. Jiní zase vyjadřují obavy ze zpomalení boomu umělé inteligence (AI).

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 2,4 procenta, což představuje mírné zpomalení oproti září. Potraviny jsou proti loňsku levnější, ceny energií a služeb však dál výrazně rostou. Nová čísla přicházejí den před rozhodnutím České národní banky, od které ekonomové očekávají zvýšení úrokových sazeb.

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?