Izraelem v noci na dnešek zněly sirény varující před vzdušným útokem libanonského proíránského hnutí Hizballáh. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI), podle něhož nejsou hlášena žádná zranění. Libanonská média naopak po izraelském útoku informovala o zraněných lidech a poničených civilních domech, uvedla BBC. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová vyzvala k ukončení bojů v Libanonu.

Vojáci, kteří přežili nejsmrtelnější útok na americké síly od začátku války s Íránem, zpochybnili vyjádření amerického ministra obrany Peta Hegsetha o tom, že protivzdušnou obranou náhodně pronikl dron. Podle nich byla základna v Kuvajtu špatně zabezpečená, přičemž jednotka nebyla na hrozby připravená.

Zaměstnanci Bílého domu dostali interní varování, aby nevyužívali neveřejné informace k sázení na predikčních trzích. Upozornění přišlo krátce po náhlé změně postoje prezidenta Donalda Trumpa k možnému útoku na íránskou infrastrukturu, která vyvolala podezření kolem načasovaných sázek.

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Rutte se tak ohradil proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku "trochu váhaly" s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.

Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Podle serveru Axios by přímé rozhovory měly začít už příští týden ve Washingtonu. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil na pravoslavné Velikonoce příměří na Ukrajině. Klid zbraní bude platit v sobotu 11. dubna od 16:00 moskevského času (15:00 SELČ) a v neděli 12. dubna po celý den, uvedla dnes státní agentura TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně na síti X uvedl, že jeho země je připravena na symetrické kroky a Kyjev letos navrhoval velikonoční příměří, podle čehož bude jednat. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Jednu oběť na životě a šest raněných si vyžádaly ruské útoky na jihovýchodě Ukrajiny za uplynulou noc, uvedly místní úřady. Ruské drony opět zaútočily na kritickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země. O jednom mrtvém a jedné zraněné při útocích ukrajinských dronů informují také ruské úřady.

Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po vzájemných nočních a ranních dronových útocích. Ukrajinské drony zabily tři lidi včetně dítěte ve Vladimirské oblasti poblíž Moskvy, informovala dnes místní správa. Čtyři mrtvé hlásí úřady ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, z toho tři oběti při útoku ruského dronu na městský autobus v Nikopolu. Tři zranění jsou i v Záporožské oblasti.

V podzemí uhelného dolu v Ruskem okupované Luhanské oblasti uvízlo po ukrajinském útoku 41 horníků. Dnes to oznámil Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Nejméně osm zraněných si podle ruské státní agentury TASS vyžádal útok ukrajinských dronů na přístav Novorossijsk, kterým Rusko vyváží svou ropu.

Trosky sestřeleného nepřátelského dronu poškodily jeden z úseků ropovodu u ruského přístavu Primorsk, oznámil dnes gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko. Ukrajina, která se už pátým rokem brání ruské invazi, podle médií v nedávné době několikrát útočila na ruské přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři, které jsou důležité pro vývoz ruské ropy.

Požár rodinného domu v Mladých Bukách zaměstnal ve středu večer čtyři jednotky hasičů. Oheň zasáhl přístavek a garáž, odkud šlehaly plameny a valil se hustý kouř. Obyvatelé domu stihli objekt opustit ještě před příjezdem hasičů.

Jaderná elektrárna Dukovany bude v provozu podstatně déle, než se původně předpokládalo. Místo dříve očekávaného konce po šedesáti letech má fungovat až osmdesát let, tedy přibližně do let 2065 až 2067. Pro českou energetiku to znamená delší oporu ve stabilním zdroji elektřiny i další velké investice.

Policie obvinila sedm lidí a dvě právnické osoby v kauze stamilionových dotací na inovační centrum pro zakládání kancelářských objektů a vědeckých firem. Mezi stíhanými jsou tři veřejní činitelé. ČTK to dnes sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Stíhání se týká trestných činů dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU, podplacení, přijetí úplatku, zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání.

Policie pátrá po neznámém muži, který minulý týden v Praze brutálně napadl pětatřicetiletého muže. Ten po útoku utrpěl vážná zranění hlavy a po operaci zůstává v ohrožení života.

Vyšetřování požáru haly zbrojařské firmy v Pardubicích pokračuje. Státní zástupce nově navrhl vazbu pro šestého obviněného. Soud má o návrhu rozhodnout ještě v pondělí odpoledne.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ho už nebaví sledovat, jak účty za energie v jeho zemi rostou kvůli krokům amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ceny ropy mírně vzrostly po oznámení o poškození energetické infrastruktury v Saúdské Arábii. Drží se však pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Cenové šoky na trhu s ropou v posledních dnech ve středu vystřídala úleva. Ceny ropy Brent i WTI klesly pod 100 dolarů za barel poté, co americký prezident Donald Trump souhlasil s dvoutýdenním příměřím.

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel necelou hodinu poté, co Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří. Pokles činil více než 15 procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel.