Americko-íránské memorandum o porozumění, které by podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo být podepsáno již o víkendu, zahrnuje prodloužení příměří o 60 dnů, okamžité znovuotevření Hormuzského průlivu, dočasnou výjimku umožňující prodej sankcionované íránské ropy či základní rámec pro řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Dnes to uvedl server Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů serveru schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prohlásil, že ke slavnostnímu podepsání mírové dohody s Íránem by mohlo dojít o víkendu někde v Evropě. Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí však uvedl, že Teherán zatím žádnou dohodu neschválil. Vysoce postavený íránský představitel zase varoval před podvodem. Zdroj obeznámený se situací nicméně ubezpečil, že v rozhovorech došlo ke skutečným průlomům.

Americké úřady vyšetřují velký nápis "8647", který se objevil v trávě na National Mall ve Washingtonu. Čísla bývají spojována s odpůrci prezidenta Donalda Trumpa, jeho spojenci je ale považují za možnou výzvu k násilí.

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol dostal dalších 30 let vězení za vyslání vojenských dronů nad Severní Koreu. Soud dospěl k závěru, že akce měla vyvolat napětí na Korejském poloostrově a pomoci vytvořit záminku pro pozdější vyhlášení stanného práva.

Američtí vyšetřovatelé po více než čtvrtstoletí zjistili totožnost muže, jehož ostatky byly nalezeny v odlehlé části národního parku Olympic ve státě Washington. Pomohly moderní forenzní testy a genetická genealogie, díky nimž se podařilo najít příbuzné zemřelého.

Ruské síly v noci na dnešek podnikly 26 útoků na ukrajinské město Charkov, které si podle místních úřadů vyžádaly pět zraněných. Také Ukrajina pokračovala v úderech na ruské cíle, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval server Ukrainska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram.

Evropská komise navrhla nový, 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod - včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Po ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé. Dnes o tom s odvoláním na místní zdroje informovaly agentury Reuters a AFP. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně 15 lidí včetně dětí.

Cílem ruského útoku v jihoukrajinské Oděse se dnes ráno stala autobusová zastávka, na které čekali lidé. Informoval o tom šéf městské vojenské správy Serhij Lysak. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci na dnešek drony zaútočily na expres Moskva-Simferopol.

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Fakultní nemocnice Hradec Králové zahájila stavbu nového pavilonu Kliniky infekčních nemocí. Investice za více než miliardu korun má nahradit téměř stoletou budovu a přinést modernější zázemí pro pacienty i zdravotníky.

Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě vůdkyni běloruské exilové opozice Svjatlanu Cichanouskou. V Praze jednala také s ministrem zahraničí Petrem Macinkou ze strany Motoristé sobě. Hlavním tématem byla podpora demokratických sil v Bělorusku a situace lidí, kteří čelí represím režimu Alexandra Lukašenka.

Česko udělalo další krok k vlastní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Evropská kosmická agentura podepsala se společností Vast Space smlouvu, která má zajistit českou účast na připravovaném komerčním letu k ISS. Českou republiku by mohl reprezentovat stíhací pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.

Premiér Andrej Babiš se na summitu v černohorském Tivatu vyslovil pro další rozšiřování Evropské unie o země západního Balkánu. Česká republika podle vlády jejich evropskou budoucnost dlouhodobě podporuje. Černá Hora a Albánie by se mohly stát členy Unie v roce 2028.

Jedna z nejvýraznějších institucí spojených s odkazem Václava Havla spěje ke svému konci. Knihovnu opouští Dagmar Havlová, která ji spoluzakládala a dlouhé roky jí poskytovala práva k Havlovu jménu. Po odchodu sponzorů, zaměstnanců i většiny vedení už organizace nemá jasnou cestu, jak dál fungovat.

Provoz v Hormuzském průlivu by se měl rychle do jisté míry obnovit, pokud USA s Íránem dosáhnou důvěryhodné mírové dohody, která zlepší bezpečnost na této klíčové vodní trase, míní Lars Barstad, generální ředitel přepravní společnosti Frontline. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa může k podpisu dohody dojít už tento víkend.

Elon Musk se po vstupu SpaceX na burzu stal na papíře prvním člověkem s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů. Rekordní nabídka akcií ukázala, jak silně investoři věří jeho firmám, i když část hodnoty stojí na plánech, které se mohou naplnit až za mnoho let.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby poprvé od roku 2023. Reaguje tak na dražší energie a nové inflační tlaky, které v eurozóně vyvolala válka na Blízkém východě. Zároveň zhoršila výhled hospodářského růstu.

Ceny plynu, uhlí a pohonných hmot i přes úpravu systému emisních povolenek ETS 2 vzrostou. Průměrná domácnost si po jejich zavedení připlatí několik tisíc korun ročně. Tuzemskému průmyslu pak hrozí další ztráta konkurenceschopnosti. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Úprava systému, kterou v noci na dnešek schválili zástupci členských států EU a Evropského parlamentu, podle nich zabrání extrémním cenovým výkyvům, nikoli však celkovému růstu cen.

Inflace v USA minulý měsíc meziročně vzrostla na 4,2 procenta. Ještě v dubnu přitom dosahovala 3,8 procenta. Růst spotřebitelských cen se tak dostal na nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Hlavním důvodem je válka s Íránem, která vedla ke zdražení ropy a zemního plynu.