Sobotní demonstrace proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi byla zatím poslední v řadě protestů, které se podle zpráv serveru Al Jazeera v zemi konají už čtvrtý měsíc. Za hlavní důvod nespokojenosti označují pozorovatelé premiérovy korupční aféry a také vládní postup při koronavirové krizi.
Izraelský ministerský předseda čelí trestnímu stíhání kvůli podvodu a úplatkářství. Netanjahu obvinění odmítá a protestující označuje za „levičáky“ a „anarchisty“.
Vláda mezitím s poukazem na pandemii omezila shromažďování na okruh do jednoho kilometru od místa bydliště. Namísto velkého protestu, tradičně konaného před Netanjahuovým oficiálním sídlem v Jeruzalémě, měla tedy poslední demonstrace podobu menších shromáždění na stovkách míst po celém Izraeli.
V Tel Aivu se i tak sešlo několik tisícovek demonstrujících, proti kterým nakonec zasahovala policie. Ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami došlo také v Jeruzalémě. Podle izraelského deníku Haarec byli zatčeny nejméně čtyři osoby, které se pokusily prolomit policejní bariéry.
Deník přinesl vyjádření policejního mluvčího, podle něhož se „narušitelé klidu dostali do potyčky s policisty stojícími u bariér“. Demonstranti měli na policisty zaútočit a házet na ně různé předměty. Podle policejních zdrojů bylo „několik příslušníků pořádkových sil zraněno a na místě ošetřeno“.
Zákaz shromažďování mimo okruh jednoho kilometru má být do příštího týdne zrušen a podle jedné ze skupin stojících za protesty byly události uplynulého víkendu pouhou „rozcvičkou“ na protesty chystané na příští týden.
Část nespokojenosti izraelské veřejnosti připisují analytici kromě korupčních skandálů a nezvládnuté pandemické krize také křehké vládnoucí koalici, v které se Netanjahu spojil se svými hlavními rivaly z Modré a bílé strany Bennyho Gance. Křehké vládnutí je provázeno množstvím politických konfliktů a sporů.
