-3.6 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
EkologieDebata o konci fosilních paliv na COP30 nabírá na síle

Debata o konci fosilních paliv na COP30 nabírá na síle

Klimatický summit COP30 v brazilském Belému se stal dějištěm zásadních jednání o tom, jak urychlit odklon od uhlí, ropy a plynu. Zatímco státy vyjednávají o dalším postupu, aliance občanských hnutí zaplňují ulice i řeky Amazonie voláním po spravedlivé a rychlé změně.

Spor o to, kdy a jak ukončit éru fosilních paliv, se táhne už tři desetiletí. Každý rok se na klimatických konferencích znovu vrací v obměněných podobách. Pro mnohé státy je to klíčová otázka přežití, pro jiné zase citlivý zásah do ekonomiky, která stojí na prodeji ropy a plynu. Letos se zdá, že tlak na pokrok je silnější než kdy dřív.

Belém, město uprostřed Amazonie, nabízí pro tyto debaty výmluvné kulisy. V ulicích se mísí zpěv domorodých komunit, transparenty mladých aktivistů i diplomatické konvoje z celého světa. Ačkoliv formální program COP30 otázku fosilních paliv neotevřel, v kuloárech a paralelních fórech se o ní mluví neustále. Vůle vytvořit alespoň začátek společného „roadmapu“ sílí.

Cesta k útlumu fosilních paliv

Myšlenka vytvořit mezinárodní plán pro odklon od fosilních paliv se objevila už na COP28 v Dubaji, kde se poprvé podařilo prosadit závazek „transition away“. Následné roky ale přinesly spíš zpochybňování než kroky vpřed. Některé státy se snažily význam tohoto závazku oslabit a jednání o mechanismech se ocitla v patové situaci.

V Belému se však znovu objevují signály, že část světa chce postoupit dál. Kolumbie tlačí na společné prohlášení, další státy podporují vznik neformálního fóra, kde by se daly hledat realistické kroky a sdílet zkušenosti. Greenpeace upozorňuje, že po téměř dvou letech od přijetí závazku emise stále rostou a bez pevného plánu se svět k dohodnutému cíli nepřiblíží. Některé koalice tak představují vlastní návrhy: PPCA nabízí podporu pro státy plánující odchod od uhlí, BOGA zas pracuje na postupném útlumu těžby ropy a plynu.

Tlak veřejnosti a posun v dalších sektorech

COP30 není jen o jednáních za zavřenými dveřmi. Na vodách Amazonky se shromáždily stovky lodí, které symbolicky otevřely lidový klimatický summit. O několik dní později prošel městem mohutný průvod vedený domorodými obyvateli. Jejich výzvy k ochraně území a spravedlivé transformaci zněly Belémem po celé první dny konference.

Paralelně s tím přináší COP30 i konkrétní výsledky v energetice a průmyslu. Státy a firmy spustily plán na čtyřnásobné navýšení udržitelných paliv, vznikla deklarace pro zelenou industrializaci a energetické společnosti ohlásily rozsáhlé investice do posílení přenosových sítí. Tyto kroky mají urychlit změny v odvětvích, která patří k nejnáročnějším na dekarbonizaci.

Belém posílil celosvětovou debatu o tom, jak rychle dokážeme opustit fosilní paliva a vybudovat spravedlivější energetickou budoucnost. Jasný plán sice nikdo nečeká během dvou týdnů, ale tlak států, občanských hnutí i průmyslových partnerství naznačuje posun. Pokud se země dohodnou na dalším procesu a podaří se najít shodu u příštího hostitele COP31, mohlo by se začít rodit to, co dosud chybělo: předvídatelná, společná a uskutečnitelná cesta k útlumu fosilních paliv.

Reklama

Doporučujeme

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.

Rodríguez má po zajetí Madura dočasně vykonávat prezidentské pravomoci

Venezuelský nejvyšší soud dočasně pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguez, aby převzala prezidentské pravomoci po zajetí Nicoláse Madura americkými jednotkami. Soud krok zdůvodnil tím, že chce zajistit kontinuitu správy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama