-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyDárci přislíbili Moldavsku finanční pomoc ve výši 695 milionů eur

Dárci přislíbili Moldavsku finanční pomoc ve výši 695 milionů eur

Dárcovská konference v Berlíně přislíbila Moldavsku pomoc ve výši 695 milionů eur (16,9 miliardy Kč). Na tiskové konferenci po skončení jednání to dnes řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Zemi slíbila rovněž dlouhodobou pomoc na cestě k energetické bezpečnosti a s klíčovými reformami.

„Dnes jsme vyslali jasný signál, že Moldavsko nezůstane samo, stojíme při vás,“ řekla Baerbocková. „Vidíme, čemu čelíte,“ uvedla.

Pomoc, kterou dárci Moldavsku poskytnou, bude složena z humanitární podpory, půjček či rozpočtové pomoci. Objem pomoci bude činit 695 milionů eur. „Na okamžité humanitární pomoci dostane Moldavsko 71 milionů eur,“ řekla Baerbocková. Německo ještě před začátkem konference oznámilo, že Moldavsku poskytne nevázanou půjčku 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) a zemi navýší balíček rozvojové pomoci z 35 na 40 milionů eur (970 milionů Kč).

Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová řekla, že do 2,6milionového Moldavska, které patří k nejchudším zemím Evropy, přišlo z Ukrajiny přes 390.000 válečných uprchlíků. Více než čtvrtina z nich v zemi zůstala. „Přes 110.000 lidí zde nalezlo ubytování, takřka polovina z tohoto počtu jsou děti,“ řekla. Baerbocková na tiskové konferenci uvedla, že Západ zemi pomůže i s uprchlíky a že 12.000 z nich převezme.

Šéfka německé diplomacie uvedla, že mezinárodní pomoc se bude týkat pěti klíčových oblastí, a to migrace, energetických zdrojů, reforem, ostrahy hranic a finanční stability. Dnešek pak označila za začátek dlouhodobé podpory, o kterou se Moldavsko bude moci opřít.

Gavrilitsaová poznamenala, že je důležité, aby podporu pocítili i občané Moldavska. „Nesmíme zapomínat ani na naše občany, aby reformy, které jsme jim slíbili, byly uskutečněny bez ohledu na krize,“ řekla. „Aby možná se zpožděním pocítili změny, pro které hlasovali,“ uvedla. Poznamenala, že Moldavané se chtějí stát součástí společné unijní rodiny a svobodného světa. „To je přirozený krok pro naši zemi,“ uvedla.

Moldavsko podle premiérky potřebuje pomoci také v zemědělské oblasti, neboť kvůli válce přišla země o odbyt na ukrajinském, běloruském a ruském trhu. Během konference proto požádala o odstranění unijních kvót na dovoz moldavských zemědělských produktů. „Byli bychom konkurenceschopní dodavatelé,“ řekla.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama