Klíčovou postavou při úsvitu dánské říše nebyl slavný vikinský vůdce, ale mocná královna s obrovským vlivem. Vědci k tomuto závěru došli analýzou runových kamenů, vzácně dochovaných vikinských pomníků. Na překvapivou studii skandinávských vědců upozornila televize CNN.
Runové kameny jsou něco jako pomníky velkých vikinských osobností s významem podobným sochám. Popisují odvážné či pamětihodné skutky slavných postav, ale příliš mnoho se jich nedochovalo.
Jedním z nejslavnějších autorů runových kamenů byl Ravnunge-Tue, a právě jeho díla vědci z Dánska a Švédska studovali. Chtěli lépe pochopit historii nejslavnějšího vikinského vůdce Haralda Modrozuba (Harald I.), sjednotitele dánského lidu.
Runestone Revelation Hints The Most Famous Viking Was a Woman https://t.co/nfXQSsmIau
— ScienceAlert (@ScienceAlert) October 16, 2023
Ten vládnul Dánsku mezi lety 958 až 986 a Norsku v letech 974 až 986. Vědci podle CNN analyzovali několik runových kamenů objevených v obci Jelling v Dánsku a v jejím okolí. Kameny podrobili nejmodernějším vědeckým metodám – 3D skenům a hloubkové analýze rytin.
Výsledky publikované v časopise Antiquity naznačují přeceňování úspěchů Modrovouse při sjednocení dánské říše v hodinách dějepisu. Dvojice oddělených skupin runových kamenů naopak vypráví příběh o silné ženě, mocné dánské královně.
Častěji než Herald se v rytinách objevuje jméno jeho matky Thyry Danebod. O její vládě toho ale příliš mnoho nevíme, neboť si vikingové na kronikaření nepotrpěli. V dějinách vikingů ji považujeme za okrajovou, méně významnou postavu.
Královna mocnější než kterýkoli muž
Něco málo o ní ale dobové texty napovídají. Thyru vykreslují jako rozhodnou a pevnou vůdkyni, která budovala opevnění známá jako Danevirke, přičemž vedla své bojovníky proti Germánům a Slovanům.
Zasadila se o výstavbu chlapeckých i dívčích škol a šířila křesťanskou víru. Její častější zmínka na runových kamenech oproti Heraldovi naznačuje, že byla významnější panovnicí než Modrovous či její manžel Gorm Starý.
Ten je totiž zmíněn pouze na jednom runovém kameni. Thyru zmiňují hned čtyři, což podle týmů Dánského národního muzea a Švédské rady pro národní dědictví nemá obdoby. Jednotlivce obvykle „oslavoval“ jediný runový kámen.
Runové kameny nevznikaly moc často. Samotná zmínka na jednom odrážela vznešený význam dané osobnosti. Na jedné skupině kamenů označoval autor Thyru jako sílu/spásu Dánska, druhá skupina ji zase označuje jako paní nebo královnu.
Runové kameny byly většinou vyřezány na počest mužů. Thyra ale byla zaznamenána na více runových kamenech než kterýkoli muž v historii vikingů. „Musela mít opravdu extrémní moc a vysoké postavení,“ uzavírají badatelé.
