Průlomové šetření odhalilo, že značná část soukromých peněz darovaných politickým stranám v Evropské unii směřuje do krajně pravicových, krajně levicových a populistických hnutí. Tato finanční podpora dosahuje milionů eur, protože tato extrémní politická uskupení nabírají na síle před rozhodujícími volbami do Evropského parlamentu. Rozsáhlá analýza základě údajů od více než 200 stran z 25 zemí upozorňuje na nedostatky v transparentnosti a potenciální korupční rizika při financování politických stran.
Prudký nárůst finanční podpory krajně pravicových, krajně levicových a populistických stran v Evropské unii představuje významný posun v politické dynamice, zejména v době, kdy se tato uskupení připravují na nadcházející volby do Evropského parlamentu. Podle rozsáhlé studie, kterou vedla investigativní novinářská skupina Follow the Money ve spolupráci s deníkem Guardian a dalšími 26 mediálními partnery v rámci projektu Transparency Gap, směřuje na tato politická hnutí přibližně 150 milionů eur – což odpovídá každému čtvrtému euru všech soukromých darů poskytnutých v letech 2019-2022.
Quarter of political donations in EU go to extremist and populist parties, data reveals https://t.co/FEfxCYSXo3 pic.twitter.com/yCv1PmRWeB
— Guardian World (@guardianworld) May 30, 2024
Na základě finančních prohlášení a účtů více než 200 politických stran z 27 členských států EU šetření zdůrazňuje, že jen krajně pravicová uskupení si zajistila více než 97 milionů eur, což představuje 1 euro z každých 7 eur soukromých peněz. Klasifikace odvozená od výzkumné skupiny The PopuList označuje krajně pravicové strany za strany s nacionalistickou a autoritářskou ideologií. „Všechny členské státy EU sice přijaly předpisy týkající se oznamování a zveřejňování darů, ale to, co se musí oznamovat a co se musí zveřejňovat, se značně liší … často existuje nápadný rozpor mezi nízkými prahovými hodnotami pro oznamování a vysokými prahovými hodnotami pro zveřejňování a průměrná prahová hodnota 2 400 EUR s sebou nese potenciální korupční rizika,“ uvádí zpráva.
Zpráva osvětluje nedostatečnou transparentnost financování politických stran v celé EU, neboť tři čtvrtiny členských států buď nezveřejňují žádné informace, nebo poskytují pouze částečné údaje o zdrojích soukromých darů. Fernando Casal Bértoa, odborník na evropské politické strany a systémy z Nottinghamské univerzity, zdůraznil neochotu stran přijmout transparentnost. „Nic stranám nezakazuje zveřejňovat podrobnější informace, než vyžaduje zákon,“ řekl Bértoa. „Ale téměř nikdo to nedělá. Strany nemají o transparentnost zájem. Myslí si, že je to bude omezovat.“
Při započítání dalších forem financování, jako jsou členské příspěvky a dary od stranických funkcionářů, je vliv tvrdých a populistických stran ještě výraznější. Z údajů vyplývá, že tyto skupiny zachytily téměř pětinu všech neveřejných finančních prostředků získaných v letech 2019-2022, což činí téměř 500 milionů eur. Samotné krajně pravicové strany v tomto období nashromáždily téměř 200 milionů eur, čímž dosáhly na každé 11. euro z celkového objemu neveřejných finančních prostředků.
Analýza poukazuje na rozdílnou úroveň kontroly a transparentnosti politického financování v různých zemích EU. Například ve Francii zaznamenaly strany jako Národní shromáždění a La France Insoumise dramatický nárůst finanční podpory, přičemž neveřejné financování těchto stran vzrostlo z 13 % v roce 2019 na 38 % v roce 2022. V Lotyšsku se neveřejné financování populistických stran během čtyř let zvýšilo z 9 % na 36 %, a to díky středopravicové straně Lotyšsko na prvním místě.
Zjištění naznačují, že významná část neveřejného financování se soustřeďuje v konkrétních zemích. Maďarská vládnoucí strana Fidesz získala v roce 2022 55 % všech neveřejných prostředků, zatímco polská krajně pravicová strana Právo a spravedlnost získala ve stejném období 44 %. V Itálii získaly populistické strany jako Bratři Itálie a Liga v roce 2022 55 % neveřejných darů. Dokonce i krajně levicové strany jako Komunistická strana Řecka a portugalská Partido Comunista Português si zajistily více než polovinu neveřejných finančních prostředků ve svých zemích.
Navzdory převaze státního financování v mnoha zemích EU hrají soukromé dary při financování politiky stále zásadní roli. V zemích, kde soukromé peníze převažují, zůstávají státní příspěvky významné. Například v Německu a Nizozemsku tvořilo veřejné financování v roce 2022 přibližně 45 % peněz, které politické strany obdržely. Rozhodnutí německého spolkového ústavního soudu z roku 1992 nařizuje, aby veřejné prostředky přidělované politickým stranám vycházely z jejich „zakořenění ve společnosti“, což zajišťuje, že strany neustále usilují o veřejnou podporu.
S blížícími se volbami do Evropského parlamentu vyvolávají důsledky těchto finančních trendů zásadní otázky o budoucnosti politického financování a transparentnosti v EU. Projekt Transparency gap slouží jako zásadní krok k pochopení a řešení potenciálních rizik spojených se současným prostředím financování.
