ZajímavostiCo je vlastně systém Patriot a jak by mohl pomoct Ukrajině během...

Co je vlastně systém Patriot a jak by mohl pomoct Ukrajině během války

Protiraketové systémy Patriot jsou pro USA a jejich spojence již dlouho vyhledávanou ochranou proti blížícím se raketám. V Evropě, na Blízkém východě a v Tichomoří chrání před potenciálními údery z Íránu, Somálska a Severní Koreje. Nyní systém Patriot poputuje také na Ukrajinu, aby v zemi posílil protivzdušnou obranu, informuje agentura AP.

Tento týden se objevila zpráva, že USA souhlasily s odesláním baterií Patriot na Ukrajinu, o což prezident Vodomyr Zelenskyj usiloval již několik měsíců, aby posílil protivzdušnou obranu své země. Američtí představitelé dohodu potvrdili a brzy se očekává oficiální oznámení. Odborníci však varují, že účinnost systému je omezená a že nemusí ve válce změnit pravidla hry.

Co je to Patriot?

Patriot je řízený raketový systém země-vzduch, který byl poprvé nasazen v 80. letech 20. století. Může zaměřovat letadla, řízené a balistické střely krátkého doletu. Každá baterie Patriot se skládá z odpalovacího sytému na nákladním automobilu s osmi odpalovacími zařízeními, z nichž každé pojme čtyři střely, pozemního radaru, řídící stanice a generátoru.

Americké baterie jsou pravidelně nasazovány po celém světě. Kromě toho Patrioty provozují nebo nakupují také Nizozemsko, Německo, Japonsko, Izrael, Saúdská Arábie, Kuvajt, Tchaj-wan, Řecko, Španělsko, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty, Katar, Rumunsko, Švédsko, Polsko a Bahrajn.

„Systém Patriot je jedním z nejrozšířenějších, nejspolehlivějších a nejosvědčenějších systémů protivzdušné obrany,“ uvedl Tom Karako, ředitel projektu protiraketové obrany v Centru pro strategická a mezinárodní studia.

Cena za systém

V průběhu let byly systém Patriot a jeho rakety průběžně upravovány. Současná cena za jeden náboj je přibližně 4 miliony dolarů, odpalovací zařízení stojí každé zhruba 10 milionů dolarů, uvedla CSIS ve své červencové zprávě o protiraketové obraně. Při této ceně není rentabilní ani optimální používat systém Patriot k sestřelování mnohem menších a podstatně levnějších íránských dronů, které Rusko nakupuje a používá na Ukrajině.

„Střílet raketou za miliony dolarů na dron za 50 tisíc dolarů je ztrátové,“ řekl Mark Cancian, plukovník námořní pěchoty ve výslužbě a hlavní poradce CSIS.

Obavy z nasazení

Baterie Patriot může vyžadovat až 90 vojáků k obsluze a údržbě. USA se dlouhé měsíce zdráhaly poskytnout tento složitý systém, protože vyslání jednotek na Ukrajinu k jeho obsluze je pro Bidenovu administrativu nevýhodné.

Existovaly však také obavy, že nasazení systému by mohlo Rusko vyprovokovat, nebo riziko, že by vystřelená raketa mohla skončit na ruském území, což by mohlo konflikt ještě více vyhrotit. Naléhavé prosby ukrajinských představitelů a devastace civilní infrastruktury v zemi, včetně ztráty elektřiny a tepla v době táhnoucí se zimy, nakonec překonaly výhrady USA k dodávkám Patriotů.

Klíčovou překážkou bude školení. Američtí vojáci budou muset vyškolit ukrajinské síly, jak systém ovládat a udržovat. Armádní vojáci zařazení do praporů Patriot absolvují rozsáhlý výcvik, aby byli schopni efektivně lokalizovat cíl, zaměřit ho radarem a zahájit palbu.

USA vycvičily ukrajinské vojáky i na další složité zbraňové systémy, včetně vysoce mobilních dělostřeleckých raketových systémů, známých jako HIMARS. V mnoha případech se jim podařilo zkrátit výcvik a dostat ukrajinské jednotky na frontu během několika týdnů. Úředníci odmítli poskytnout podrobnosti o tom, jak dlouho bude výcvik Patriotů trvat a kde přesně bude probíhat, napsala agentura AP.

Schopnosti Patriota

Ukrajina čelí celé řadě ruských hrozeb a Patriot je proti některým z nich skutečně vhodný. Proti jiným už tak užitečný není.

Jeden z bývalých vysoce postavených vojenských představitelů obeznámených se systémem Patriot uvedl, že bude účinný proti balistickým raketám krátkého doletu a představuje jasný důkaz podpory USA, ale jedna baterie průběh války nezmění.

Tento úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, protože dohoda s Ukrajinou ještě nebyla zveřejněna, poznamenal, že jedna baterie Patriot má dlouhý palebný dosah, ale může pokrýt pouze omezenou oblast, co se šířky týče. Jako příklad lze uvést, že Patrioty mohou účinně chránit malou vojenskou základnu, ale nemohou plně ochránit velké město, jako je Kyjev. Mohly by zajistit pokrytí pouze části města.

Patrioty jsou často nasazovány jako prapor, který zahrnuje čtyři baterie. To ovšem nebude případ Ukrajiny, která podle představitelů obdrží pouze jednu baterii.

Patriot má oproti systému S-300, který nyní Ukrajinci využívají, výkonnější radar, který lépe rozlišuje cíle. Má ale svá omezení, uvedli Karako i Cancian.

Přesto by schopnost systému Patriot zaměřit některé balistické rakety a letadla mohla potencionálně ochránit Kyjev, pokud by ruský prezident Vladimir Putin splnil svou trvalou hrozbu nasazení taktického jaderného zařízení. „To by však záviselo na způsobu jakým by byla (jaderná) zbraň dodána,“ uvedl Karako. „Pokud by se jednalo o gravitační bombu dopravenou válečným letadlem, systém by mohl zaměřit letadlo, pokud by se jednalo o křižující nebo balistickou raketu krátkého až středního doletu, mohl by případně zachytit i tu,“ dodal.

Společnost Raytheon, která systém Patriot vyrábí, uvádí, že se od roku 2015 podílela na 150 zachycených balistických raketách. Úspěšnost systémů Patriot však byla opakovaně zpochybňována. Zpráva vládního úřadu pro kontrolu odpovědnosti z roku 1992 uvedla, že nenašla důkazy, které by potvrzovaly zprávy o tom, že systém dosáhl ve válce v zálivu sedmdesáti procentní úspěšnosti proti raketám Scud. V roce 2018 byla zpochybněna úspěšnost Saúdské Arábie při používání Patriotů proti střelám vypáleným húthijskými povstalci v Jemenu, když se objevila videa, na nichž systémy selhávají.

Kromě schopností systému Patriot je však jeho nasazení především významným důkazem o podpoře Ukrajiny. „Je v tom hodně symboliky,“ řekl Cancian.

Doporučujeme

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama