ZajímavostiCo je vlastně systém Patriot a jak by mohl pomoct Ukrajině během...

Co je vlastně systém Patriot a jak by mohl pomoct Ukrajině během války

Protiraketové systémy Patriot jsou pro USA a jejich spojence již dlouho vyhledávanou ochranou proti blížícím se raketám. V Evropě, na Blízkém východě a v Tichomoří chrání před potenciálními údery z Íránu, Somálska a Severní Koreje. Nyní systém Patriot poputuje také na Ukrajinu, aby v zemi posílil protivzdušnou obranu, informuje agentura AP.

Tento týden se objevila zpráva, že USA souhlasily s odesláním baterií Patriot na Ukrajinu, o což prezident Vodomyr Zelenskyj usiloval již několik měsíců, aby posílil protivzdušnou obranu své země. Američtí představitelé dohodu potvrdili a brzy se očekává oficiální oznámení. Odborníci však varují, že účinnost systému je omezená a že nemusí ve válce změnit pravidla hry.

Co je to Patriot?

Patriot je řízený raketový systém země-vzduch, který byl poprvé nasazen v 80. letech 20. století. Může zaměřovat letadla, řízené a balistické střely krátkého doletu. Každá baterie Patriot se skládá z odpalovacího sytému na nákladním automobilu s osmi odpalovacími zařízeními, z nichž každé pojme čtyři střely, pozemního radaru, řídící stanice a generátoru.

Americké baterie jsou pravidelně nasazovány po celém světě. Kromě toho Patrioty provozují nebo nakupují také Nizozemsko, Německo, Japonsko, Izrael, Saúdská Arábie, Kuvajt, Tchaj-wan, Řecko, Španělsko, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty, Katar, Rumunsko, Švédsko, Polsko a Bahrajn.

„Systém Patriot je jedním z nejrozšířenějších, nejspolehlivějších a nejosvědčenějších systémů protivzdušné obrany,“ uvedl Tom Karako, ředitel projektu protiraketové obrany v Centru pro strategická a mezinárodní studia.

Cena za systém

V průběhu let byly systém Patriot a jeho rakety průběžně upravovány. Současná cena za jeden náboj je přibližně 4 miliony dolarů, odpalovací zařízení stojí každé zhruba 10 milionů dolarů, uvedla CSIS ve své červencové zprávě o protiraketové obraně. Při této ceně není rentabilní ani optimální používat systém Patriot k sestřelování mnohem menších a podstatně levnějších íránských dronů, které Rusko nakupuje a používá na Ukrajině.

„Střílet raketou za miliony dolarů na dron za 50 tisíc dolarů je ztrátové,“ řekl Mark Cancian, plukovník námořní pěchoty ve výslužbě a hlavní poradce CSIS.

Obavy z nasazení

Baterie Patriot může vyžadovat až 90 vojáků k obsluze a údržbě. USA se dlouhé měsíce zdráhaly poskytnout tento složitý systém, protože vyslání jednotek na Ukrajinu k jeho obsluze je pro Bidenovu administrativu nevýhodné.

Existovaly však také obavy, že nasazení systému by mohlo Rusko vyprovokovat, nebo riziko, že by vystřelená raketa mohla skončit na ruském území, což by mohlo konflikt ještě více vyhrotit. Naléhavé prosby ukrajinských představitelů a devastace civilní infrastruktury v zemi, včetně ztráty elektřiny a tepla v době táhnoucí se zimy, nakonec překonaly výhrady USA k dodávkám Patriotů.

Klíčovou překážkou bude školení. Američtí vojáci budou muset vyškolit ukrajinské síly, jak systém ovládat a udržovat. Armádní vojáci zařazení do praporů Patriot absolvují rozsáhlý výcvik, aby byli schopni efektivně lokalizovat cíl, zaměřit ho radarem a zahájit palbu.

USA vycvičily ukrajinské vojáky i na další složité zbraňové systémy, včetně vysoce mobilních dělostřeleckých raketových systémů, známých jako HIMARS. V mnoha případech se jim podařilo zkrátit výcvik a dostat ukrajinské jednotky na frontu během několika týdnů. Úředníci odmítli poskytnout podrobnosti o tom, jak dlouho bude výcvik Patriotů trvat a kde přesně bude probíhat, napsala agentura AP.

Schopnosti Patriota

Ukrajina čelí celé řadě ruských hrozeb a Patriot je proti některým z nich skutečně vhodný. Proti jiným už tak užitečný není.

Jeden z bývalých vysoce postavených vojenských představitelů obeznámených se systémem Patriot uvedl, že bude účinný proti balistickým raketám krátkého doletu a představuje jasný důkaz podpory USA, ale jedna baterie průběh války nezmění.

Tento úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, protože dohoda s Ukrajinou ještě nebyla zveřejněna, poznamenal, že jedna baterie Patriot má dlouhý palebný dosah, ale může pokrýt pouze omezenou oblast, co se šířky týče. Jako příklad lze uvést, že Patrioty mohou účinně chránit malou vojenskou základnu, ale nemohou plně ochránit velké město, jako je Kyjev. Mohly by zajistit pokrytí pouze části města.

Patrioty jsou často nasazovány jako prapor, který zahrnuje čtyři baterie. To ovšem nebude případ Ukrajiny, která podle představitelů obdrží pouze jednu baterii.

Patriot má oproti systému S-300, který nyní Ukrajinci využívají, výkonnější radar, který lépe rozlišuje cíle. Má ale svá omezení, uvedli Karako i Cancian.

Přesto by schopnost systému Patriot zaměřit některé balistické rakety a letadla mohla potencionálně ochránit Kyjev, pokud by ruský prezident Vladimir Putin splnil svou trvalou hrozbu nasazení taktického jaderného zařízení. „To by však záviselo na způsobu jakým by byla (jaderná) zbraň dodána,“ uvedl Karako. „Pokud by se jednalo o gravitační bombu dopravenou válečným letadlem, systém by mohl zaměřit letadlo, pokud by se jednalo o křižující nebo balistickou raketu krátkého až středního doletu, mohl by případně zachytit i tu,“ dodal.

Společnost Raytheon, která systém Patriot vyrábí, uvádí, že se od roku 2015 podílela na 150 zachycených balistických raketách. Úspěšnost systémů Patriot však byla opakovaně zpochybňována. Zpráva vládního úřadu pro kontrolu odpovědnosti z roku 1992 uvedla, že nenašla důkazy, které by potvrzovaly zprávy o tom, že systém dosáhl ve válce v zálivu sedmdesáti procentní úspěšnosti proti raketám Scud. V roce 2018 byla zpochybněna úspěšnost Saúdské Arábie při používání Patriotů proti střelám vypáleným húthijskými povstalci v Jemenu, když se objevila videa, na nichž systémy selhávají.

Kromě schopností systému Patriot je však jeho nasazení především významným důkazem o podpoře Ukrajiny. „Je v tom hodně symboliky,“ řekl Cancian.

Doporučujeme

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.

Noční izraelské nálety v Libanonu zabily 16 lidí, uvedla libanonská agentura

Životy nejméně 16 lidí si v noci na dnešek vyžádaly izraelské nálety v Libanonu, uvedla libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda předtím podle médií oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu útočila na ozbrojence Hizballáhu a jejich infrastrukturu.

Viceprezident J.D. Vance zatím do Švýcarska neodletí, jednat se dnes nebude

Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock dnes neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Cena ropy dál klesá. Optimismus tlumí odložené rozhovory a trvající přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem

Doprava v Hormuzském průlivu se postupně obnovuje a ceny ropy klesají. Stále se do nich však propisuje nejistota ohledně finální dohody mezi USA a Íránem, o níž budou obě strany jednat během následujících 60 dní. Páteční rozhovory ve Švýcarsku byly odloženy. Izrael poslal letadla nad jižní Libanon, přičemž při bombardování zemřelo 16 lidí. Napětí mezi USA a židovským státem roste. Americký viceprezident J. D. Vance se ostře pustil do izraelských představitelů, kteří kritizovali prezidenta Donalda Trumpa za mírovou dohodu.

Letiště v Nigeru napadli ozbrojenci. Několikahodinové boje si vyžádaly 35 mrtvých

Pětatřicet lidí zemřelo při útoku ozbrojenců na Mezinárodní letiště Diori Hamani v nigerské metropoli Niamey. Mezi mrtvými jsou útočníci, vojáci i civilisté. Boje podle stanice Al-Džazíra trvaly několik hodin. K „sebevražednému útoku“ se přihlásila ozbrojená skupina napojená na Al-Káidu. Cílit měla na vojenskou základnu, která je součástí komplexu letiště.

Nejvyšší soud USA omezil zákaz zbraní pro příležitostné uživatele marihuany

Nejvyšší soud USA jednomyslně rozhodl ve prospěch muže z Texasu, který napadl federální zákaz držení zbraní pro uživatele nelegálních drog. Verdikt se týká hlavně příležitostných uživatelů marihuany a neznamená úplné zrušení zákona.

Cambridge Science Park čeká rozsáhlá proměna

Nejstarší vědecký park v Evropě se může během příštích desetiletí výrazně rozšířit. Trinity College Cambridge představila plán, který počítá s novými laboratořemi, veřejnými zelenými plochami, vodními prvky i lepším propojením s okolím. Projekt má přinést tisíce pracovních míst a zároveň posílit biodiverzitu a odolnost krajiny.

Tichá proměna přírody. AI odhalila znepokojivý trend

Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů.

Apple se dohodl s Intelem na spolupráci při vývoji a výrobě čipů v USA

Americká technologická společnost Apple se dohodla s polovodičovou firmou Intel na spolupráci při vývoji a výrobě čipů ve Spojených státech. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump. Akcie Intelu na tuto zprávu reagovaly výrazným růstem.

Slovenský parlament začal kvůli vysokému dluhu země jednat o důvěře vládě

Slovenský parlament začal dnes dopoledne jednat o návrhu vlády, aby jí zákonodárný sbor v souvislosti s vysokým zadlužením země vyslovil důvěru. Poslanci by o žádosti kabinetu premiéra Roberta Fica měli hlasovat ještě dnes. Vládní většina v úvodu schůze prosadila omezení délky rozpravy maximálně na 12,5 hodiny. Fico už ve středu řekl, že hlasování považuje za formalitu, neboť jeho vláda se ve 150členné sněmovně opírá o 78 poslanců, tedy o většinu tří hlasů. Rozpravu už v jejím začátku provázely slovní přestřelky mezi vládním a opozičním táborem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama