ZprávyCNN: Proč je návrat Viktora Bouta do Ruska pro Putina tak důležitý

CNN: Proč je návrat Viktora Bouta do Ruska pro Putina tak důležitý

Je to nejméně vyvážená výměna v nejméně pravděpodobné době, ale možná právě síla okolností je vysvětlením toho, že k výměně americké basketbalové hvězdy za ruského obchodníka se zbraněmi došlo právě teď. Očividným faktem je, že Brittney Grinerová a Viktor Bout byli obviněni z až směšně odlišných zločinů; Grinerovou soud poslal do ruské trestanecké kolonie za držení jediného gramu konopného oleje, zatímco Bout byl údajně nejaktivnějším obchodníkem se zbraněmi uplynulé dekády, který živil konflikty v Africe i mimo ní. Okolnosti a politický tlak na obou stranách ale faktor nevyváženosti převážily, napsal dnes web stanice CNN.

Důležitost Grinerové pro Američany tkví v jejích prohlášeních o vlastní nevině i jejím zatčení skoro v předvečer ruské invaze na Ukrajinu. Bidenova administrativa byla pod tlakem, aby s Kremlem začala co nejdřív vyjednávat v době, kdy jsou rusko-americké vztahy nejhorší nejméně od konce studené války.

Větším otazníkem je Boutova mimořádná důležitost pro Rusko. Jak může být jediný muž důležitý pro Moskvu tak, že kvůli němu léta usiluje o jeho propuštění na všech možných úrovních, obzvláště pokud je tím pouhým nešťastným pilotem a obchodníkem, jak o sobě tvrdí? Kdo je tenhle chlap, který všechno popírá?

S Boutem jsem hovořil v roce 2009 po měsících vyjednávání, když byl ve vězení v Bangkoku. Je upovídaným a okouzlujícím polyglotem, který dokáže hodiny básnit o dlouhých seznamech světových politických osobností, se kterými má vztahy. Viděl jsem s ním videa z Konga i jiných částí Afriky, kde se pohyboval poblíž konfliktů. Několik analytiků i vyšetřovatelů OSN dospělo k závěru, že v devadesátých a nultých letech dodával zbraně napříč africkým kontinentem. Jiní ho dokonce vinili i z vyzbrojování Al-Káidy. Bout oboje popřel.

Bylo málo věcí, ze kterých Bout obviněn nebyl a řádka věcí, které nepopřel; stal se jakýmsi pověstným strašákem a také inspirací pro film Obchodník se smrtí v hlavní roli s Nicholasem Cagem.

To je jeho kariérní historie: reputace člověka známého jako „obchodník se smrtí“. Spojené státy jeho vydání a čtrnáctiletého uvěznění na své půdě dosáhly díky komplexní policejní operaci, při které Bout souhlasil s prodejem zbraní americkým agentům, kteří se vydávali za kolumbijské teroristy. Je podivné, že po všech těch zločinech, z nichž byl Bout obviněn, ho nakonec soud poslal do vězení za spiknutí, tedy zosnování, namísto činu.

S jistotou lze říct, že je pilotem a podnikatel. Pracoval jako vojenský překladatel pro sovětskou armádu. Existují ale podezření, že pracoval pro ruské tajné služby, pro které se stal cennou osobou, která dodávala zbraně kolem světa a upevňovala geopolitické zájmy Moskvy. Některé stopy také ukazují, že pracoval po boku vysoce postavených Rusů, kteří mají nyní blízko k prezidentovi Vladimiru Putinovi. To může být vysvětlením, proč Američané tolik prahli po jeho dopadení. Bout nikdy nebyl nula. Jeho osobu i okolí vždy halila rouška zvědavost vzbuzujícího tajemna. Jistě, sám by řekl, že byl nevinný. Ale jistě také vedl zajímavý život. Vytvářel silné povědomí o tom, že jeho příběh obnáší víc, než kolik se veřejně ví.

Dnešním velkým překvapením je, že k výměně vězňů došlo během ruské invaze a masakrování Ukrajiny. Vypovídá to o dvou věcech: Moskva a Washington jsou schopny jednat, i když Rusko hází bomby na nevinné civilisty a USA dodávají zbraně druhé straně, která zabíjí ruské vojáky; jaderné velmoci dokáží řešit ožehavá témata, i když vzduchem létají kulky. To je dobrá zpráva pro celou planetu. Znamená to, že chladné hlavy a základní zájmy přetrvávají.

Je to také projev jisté slabosti na straně Putina. V době, kdy ve své rétorice vůči Západu jako jestřáb staví na odiv jaderný arzenál, uzavírá důležitý diplomatický obchod, aby získal zpátky komplikovanou osobu mimořádného významu pro ruskou elitu. Bout není někým, na koho by Moskva zapomínala. Tohle jsou ti lidé, kterým se Putin nyní snaží zavděčit.

Výměna mohla nicméně být i spíše vypočítavá; mnozí věří, že když Bout sloužil v Africe, měl těsné vazby na ruskou elitu nyní blízkou Putinovi (ačkoliv Bout popřel i tohle). Může to být důvodem, proč USA utratily tolik času a peněz, aby ho zadržely? Myslely si, že Bout obrátí? To se možná nikdy nedozvíme.

Ano, je to vítězství pro Putina, ale za cenu odhalení jeho slabiny, která tkví v potřebě uspokojovat svoji vojenskou elitu, na kterou spoléhá.

Doporučujeme

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama