ZprávyCNN: Proč je návrat Viktora Bouta do Ruska pro Putina tak důležitý

CNN: Proč je návrat Viktora Bouta do Ruska pro Putina tak důležitý

Je to nejméně vyvážená výměna v nejméně pravděpodobné době, ale možná právě síla okolností je vysvětlením toho, že k výměně americké basketbalové hvězdy za ruského obchodníka se zbraněmi došlo právě teď. Očividným faktem je, že Brittney Grinerová a Viktor Bout byli obviněni z až směšně odlišných zločinů; Grinerovou soud poslal do ruské trestanecké kolonie za držení jediného gramu konopného oleje, zatímco Bout byl údajně nejaktivnějším obchodníkem se zbraněmi uplynulé dekády, který živil konflikty v Africe i mimo ní. Okolnosti a politický tlak na obou stranách ale faktor nevyváženosti převážily, napsal dnes web stanice CNN.

Důležitost Grinerové pro Američany tkví v jejích prohlášeních o vlastní nevině i jejím zatčení skoro v předvečer ruské invaze na Ukrajinu. Bidenova administrativa byla pod tlakem, aby s Kremlem začala co nejdřív vyjednávat v době, kdy jsou rusko-americké vztahy nejhorší nejméně od konce studené války.

Větším otazníkem je Boutova mimořádná důležitost pro Rusko. Jak může být jediný muž důležitý pro Moskvu tak, že kvůli němu léta usiluje o jeho propuštění na všech možných úrovních, obzvláště pokud je tím pouhým nešťastným pilotem a obchodníkem, jak o sobě tvrdí? Kdo je tenhle chlap, který všechno popírá?

S Boutem jsem hovořil v roce 2009 po měsících vyjednávání, když byl ve vězení v Bangkoku. Je upovídaným a okouzlujícím polyglotem, který dokáže hodiny básnit o dlouhých seznamech světových politických osobností, se kterými má vztahy. Viděl jsem s ním videa z Konga i jiných částí Afriky, kde se pohyboval poblíž konfliktů. Několik analytiků i vyšetřovatelů OSN dospělo k závěru, že v devadesátých a nultých letech dodával zbraně napříč africkým kontinentem. Jiní ho dokonce vinili i z vyzbrojování Al-Káidy. Bout oboje popřel.

Bylo málo věcí, ze kterých Bout obviněn nebyl a řádka věcí, které nepopřel; stal se jakýmsi pověstným strašákem a také inspirací pro film Obchodník se smrtí v hlavní roli s Nicholasem Cagem.

To je jeho kariérní historie: reputace člověka známého jako „obchodník se smrtí“. Spojené státy jeho vydání a čtrnáctiletého uvěznění na své půdě dosáhly díky komplexní policejní operaci, při které Bout souhlasil s prodejem zbraní americkým agentům, kteří se vydávali za kolumbijské teroristy. Je podivné, že po všech těch zločinech, z nichž byl Bout obviněn, ho nakonec soud poslal do vězení za spiknutí, tedy zosnování, namísto činu.

S jistotou lze říct, že je pilotem a podnikatel. Pracoval jako vojenský překladatel pro sovětskou armádu. Existují ale podezření, že pracoval pro ruské tajné služby, pro které se stal cennou osobou, která dodávala zbraně kolem světa a upevňovala geopolitické zájmy Moskvy. Některé stopy také ukazují, že pracoval po boku vysoce postavených Rusů, kteří mají nyní blízko k prezidentovi Vladimiru Putinovi. To může být vysvětlením, proč Američané tolik prahli po jeho dopadení. Bout nikdy nebyl nula. Jeho osobu i okolí vždy halila rouška zvědavost vzbuzujícího tajemna. Jistě, sám by řekl, že byl nevinný. Ale jistě také vedl zajímavý život. Vytvářel silné povědomí o tom, že jeho příběh obnáší víc, než kolik se veřejně ví.

Dnešním velkým překvapením je, že k výměně vězňů došlo během ruské invaze a masakrování Ukrajiny. Vypovídá to o dvou věcech: Moskva a Washington jsou schopny jednat, i když Rusko hází bomby na nevinné civilisty a USA dodávají zbraně druhé straně, která zabíjí ruské vojáky; jaderné velmoci dokáží řešit ožehavá témata, i když vzduchem létají kulky. To je dobrá zpráva pro celou planetu. Znamená to, že chladné hlavy a základní zájmy přetrvávají.

Je to také projev jisté slabosti na straně Putina. V době, kdy ve své rétorice vůči Západu jako jestřáb staví na odiv jaderný arzenál, uzavírá důležitý diplomatický obchod, aby získal zpátky komplikovanou osobu mimořádného významu pro ruskou elitu. Bout není někým, na koho by Moskva zapomínala. Tohle jsou ti lidé, kterým se Putin nyní snaží zavděčit.

Výměna mohla nicméně být i spíše vypočítavá; mnozí věří, že když Bout sloužil v Africe, měl těsné vazby na ruskou elitu nyní blízkou Putinovi (ačkoliv Bout popřel i tohle). Může to být důvodem, proč USA utratily tolik času a peněz, aby ho zadržely? Myslely si, že Bout obrátí? To se možná nikdy nedozvíme.

Ano, je to vítězství pro Putina, ale za cenu odhalení jeho slabiny, která tkví v potřebě uspokojovat svoji vojenskou elitu, na kterou spoléhá.

Doporučujeme

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama