EkonomikaČína studuje západní sankce proti Rusku kvůli případné invazi na Tchaj-wan

Čína studuje západní sankce proti Rusku kvůli případné invazi na Tchaj-wan

Čína bedlivě sleduje dopady západních sankcí uvalených proti Rusku po invazi na Ukrajinu, aby se připravila na možnou invazi na Tchaj-wan. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí.

Podle zdrojů, které si nepřály být jmenovány, Čína vytvořila hned v prvních měsících po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 speciální mezivládní skupinu. Cílem této skupiny bylo poskytovat pravidelné zprávy o tom, jak snížit dopad sankcí, pokud by USA a jejich spojenci v případě ozbrojeného konfliktu o Tchaj-wan uvalili na Čínu podobná opatření.

Podle těchto zdrojů také čínští oficiální činitelé pravidelně cestují do Moskvy, aby se setkali s představiteli ruské centrální banky, ministerstva financí a dalších institucí zapojených do boje proti sankcím.

Jedna nejmenovaná osoba obeznámená s čínskými kontakty v oblasti sankcí uvedla, že se Peking „velmi zajímá prakticky o všechno: od způsobů obcházení sankcí až po jejich nejrůznější pozitivní dopady, jako jsou pobídky pro rozvoj domácí výroby“.

Alexander Gabujev, ředitel nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center sídlící v Německu, řekl serveru Business Insider, že Rusko slouží Číně jako „hřiště“, na kterém sleduje, jak sankce fungují a jak by s nimi měla zacházet. „Vědí, že v případě eventuální situace na Tchaj-wanu proti nim budou použity podobné nástroje,“ dodal.

USA a jejich spojenci od začátku války uvalili na Rusko několik sérií sankcí. Rusku se podařilo zmírnit některé dopady tím, že se obrátilo na zprostředkovatele, směňovalo a obchodovalo se zeměmi, které sankce neuplatňují, včetně Číny, Indie a Turecka.

I přesto má konflikt a západní sankce uvalené na ruskou ekonomiku velký dopad. Ruská centrální banka v říjnu v rámci boje proti inflaci zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na rekordních 21 procent a minulý měsíc rubl klesl na dvouleté minimum vůči dolaru. Ruské společnosti a obranné firmy nedávno uvedly, že kvůli vysokým úrokovým sazbám a sankcím omezily aktivity a snaží se dosahovat zisku.

Alexander Libman, profesor ruské a východoevropské politiky na Svobodné univerzitě v Berlíně, řekl Business Insider, že ho nepřekvapuje, že se Peking snaží poučit z ruských zkušeností.

„Čína se vždy snažila pochopit, jak se může vyhnout chybám Ruska, přinejmenším od rozpadu SSSR, který byl v Pekingu velmi pečlivě studován,“ řekl.

Libman dodal, že Čína se již pravděpodobně naučila, že její ekonomika se může přizpůsobit západním sankcím prostřednictvím obchodování s jinými zeměmi, uzpůsobením výrobních zařízení na rychlé a nepředvídatelné změny v zásobování a životem bez přístupu k západním technologiím.

„Zkušenosti z posledních tří let v podstatě podstatně snížily strach velkých autoritářských států z dodržování západních sankcí, a to je velmi znepokojivé,“ uvedl Libman a dodal, že čínsko-ruská hospodářská spolupráce by snížila účinnost případných budoucích západních sankcí proti Číně.

Lidé blízcí čínskému rozhodovacímu procesu řekli listu The Wall Street Journal, že existence výzkumné skupiny nenaznačuje, že se země připravuje na invazi na Tchaj-wan, ale spíše na „extrémní scénář“ ozbrojeného konfliktu a jeho ekonomických důsledků. Někteří vojenští analytici a představitelé obrany však předpovídají, že k čínské invazi na Tchaj-wan by mohlo dojít během několika příštích let.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama