Čína, kde začalo zasedání parlamentu, chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta oproti loňskému roku a stanovila pětiprocentní cíl pro růst svého hrubého domácího produktu (HDP). Prozradily to vládní dokumenty, v nichž mimo jiné zmiňuje i sjednocení s Tchaj-wanem. Informují o tom Reuters a mint.
V Číně včera začalo týdenní zasedání parlamentu. Jedná se spíše o ceremoniální událost, avšak bedlivě sledovanou kvůli náznakům, jaké změny vláda chystá ve vojenském sektoru a jak přistoupí k oživení své ekonomiky.
Zasedání čínského parlamentu zahájil proslovem premiér Li Čchiang. „Poskytneme silnější finanční záruky snahám o modernizaci naší národní obrany a ozbrojených sil na všech frontách,“ prohlásil podle agentury Reuters politik.
China drops 'peaceful reunification' reference to Taiwan; raises defence spending by 7.2% https://t.co/evj9zdUrtP pic.twitter.com/eoqEXafwQh
— Reuters (@Reuters) March 5, 2024
Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta – tedy na 1,67 bilionu yüanů (5,38 bilionu korun) – což je zhruba třetina obranného rozpočtu Spojených států, upozornila dále agentura s odkazem na vládní dokumenty.
Podle analytiků nejsou zvýšené výdaje na obranu pouze reakcí na geopolitické napětí. Vzrostly platy a cena údržby armády. Peking rovněž potřebuje najímat vysoce kvalifikované a technicky zdatné jedince a další investice půjdou do výzkumu a vývoje.
Joel Wuthnow, specialista na Čínu z washingtonské National Defense University, navíc podotkl, že čínské výdaje na obranu v poměru k HDP zůstávají relativně umírněné, jen ve výši dvou procent. Hlavně pak oproti ekonomicky slabšímu Rusku.
Sjednocení i za cenu války
Někteří pozorovatelé se však domnívají, že vzhledem k čínskému utajování informací jsou výdaje na obranu ve skutečnosti o něco vyšší. V Číně navíc neexistují jasné hranice mezi armádním a civilním sektorem, varují dále experti.
Nejen zvýšení čínských výdajů na obranu vyvolalo v USA a u regionálních rivalů Japonska a Jižní Koreje obavy. Peking už ve zmíněných dokumentech nehovoří o „mírovém sjednocení s Tchaj-wanem“, ale pouze „sjednocení s Tchaj-wanem“.
„Čína ukazuje, že chce v následující dekádě posílit svou armádu na takovou úroveň, aby byla schopná zvítězit ve válce, pokud nebude mít žádnou jinou volbu a bude muset v nějaké bojovat,“ domnívá se podle webu mint singapurský obranný analytik Li Ming-ťiang.
Čína tedy vysílá signál, že „pozře“ Tchaj-wan za každou cenu všemi dostupnými prostředky. Demokratický stát pozoruje zvýšenou přítomnost čínské armády kolem ostrova poté, co prezidentské volby vyhrál Laj Čching-te, podle Pekingu nebezpečný separatista.
Co se ekonomické krize týče, premiér uvedl, že vláda bude dál pokračovat v „proaktivní fiskální politice“ a „obezřetné měnové politice“. Čínská vláda si stanovila cíl růstu HDP stejně jako loni o pět procent. Minulý rok čínské HDP vzrostlo o 5,2 procenta.
