Čína respektuje status bývalých sovětských členských států jako suverénních národů, uvedlo v pondělí její ministerstvo zahraničí. Distancovalo se tak od komentářů svého vyslance v Paříži, které vyvolaly pozdvižení mezi evropskými státy. Informovala o tom agentura Reuters, CNBC a další servery.
Několik ministrů zahraničí Evropské unie prohlásilo, že komentáře velvyslance Lu Shaye – ve kterých zpochybňuje suverenitu Ukrajiny a dalších bývalých sovětských států – jsou nepřijatelné. Požádali Peking, aby objasnil svůj postoj.
Na otázku, zda Luovy komentáře představují oficiální postoj Číny, mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning odpověděla, že Peking respektuje status bývalých sovětských členských států jako suverénních národů po rozpadu Sovětského svazu.
China’s Foreign Ministry said it recognized the sovereignty of the former Soviet republics that have declared independence, including Ukraine, after remarks made by Lu Shaye, a Chinese ambassador, on French TV that questioned their sovereignty. https://t.co/C8k14Pv0pO
— The New York Times (@nytimes) April 24, 2023
Mao na pravidelné tiskové konferenci řekla, že to jsou její komentáře o suverenitě, které reprezentují oficiální postoj čínské vlády. Čínská ambasáda v Paříži vydala později v pondělí prohlášení, že Luovy komentáře k Ukrajině „nebyly politickou deklarací, ale vyjádřením jeho osobních názorů“.
Žádný mezinárodní status, řekl velvyslanec
Obě prohlášení se podle agentury Reuters zdála být snahou o zmírnění napětí s EU. Washington však také upozorňuje na rostoucí blízkost mezi Pekingem a Moskvou.
„Peking se distancoval od nepřijatelných poznámek svého velvyslance,“ řekl Josep Borrell na tiskové konferenci. Dodal, že je to „dobrá zpráva“. Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „bere na vědomí“ pekingská „objasnění“. Náčelník generálního štábu ministra se setkal s Lu v pondělí a řekl mu, že jeho komentáře jsou nepřijatelné. Vyzval ho, aby mluvil způsobem, „který je v souladu s oficiálním postojem jeho země.“
Na otázku o svém postoji k tomu, zda je Krym součástí Ukrajiny či nikoli, Lu v rozhovoru odvysílaném v pátek ve francouzské televizi řekl, že historicky byl součástí Ruska a že jej Ukrajině nabídl bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov. „Tyto země bývalého SSSR nemají skutečný status v mezinárodním právu, protože neexistuje žádná mezinárodní dohoda, která by zhmotnila jejich suverénní status,“ dodal Lu.
Rozhořčení napříč státy EU
Pondělní prohlášení čínského ministerstva zahraničí a velvyslanectví v Paříži přišlo po kritice z celé EU.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v předvečer lucemburského zasedání ministrů zahraničí EU uvedl, že Luovy komentáře jsou „zcela nepřijatelné“. „Takové prohlášení odsuzujeme a doufám, že šéfové tohoto velvyslance situaci uvedou na pravou míru,“ řekl Lipavský.
Mluvčí německého ministerstva zahraničí uvedl, že vzalo na vědomí Luovy komentáře „s velkým údivem, zvláště když prohlášení nejsou v souladu s čínským postojem, který jsme dosud znali“.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že tři pobaltské země povolají čínské zástupce, aby oficiálně požádali o vysvětlení. Řekl, že Peking „vysílá stejnou zprávu“ jako Moskva ohledně zpochybňování suverenity bývalých sovětských zemí, kterou označil za „nebezpečnou“.
„Nejsme bývalé sovětské země. Jsme země, které byly nezákonně okupovány Sovětským svazem,“ řekl podle CNBC novinářům v Lucembursku litevský ministr zahraničí. Tento názor zopakoval estonský ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna: „Jsme nezávislá země, člen EU, NATO.“
Litva a její pobaltští sousedé Lotyšsko a Estonsko byly začleněny do Sovětského svazu v roce 1940, ale po jeho rozpadu v roce 1991 znovu získaly nezávislost.
Změna postoje EU k Číně
Předseda Rady EU Charles Michel řekl, že lídři EU budou diskutovat o postoji bloku k Číně a jeho budoucích vztazích s Pekingem na svém příštím červnovém summitu.
„Přehodnotíme a překalibrujeme naši strategii vůči Číně,“ řekl v pondělí nejvyšší diplomat EU Josep Borrell. Bude to však pravděpodobně dlouhá a tvrdá diskuse a teprve se uvidí, zda bude blok v této věci jednotný.
V roce 2022 byla Čína největším zdrojem dovozu do EU a třetím největším odběratelem zboží z EU, což zdůrazňuje hospodářský význam, který má Peking pro Evropu. To je zvláště důležité, když je hospodářský růst v EU ohrožen pokračující válkou na Ukrajině.
