ZprávyČína chce zlepšit vztahy se západní Evropou a vystoupit z mezinárodní izolace

Čína chce zlepšit vztahy se západní Evropou a vystoupit z mezinárodní izolace

Čínští činitelé soudí, že ekonomický a diplomatický izolacionismus Číny dosáhl kritické úrovně, a vláda země se v současnosti usilovně zaměřuje na zlepšení vztahů nejen se západní Evropou, uvedl dnes list Financial Times. Nový směr zahraniční politiky se zrodil na 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který se uskutečnil v říjnu loňského roku. Čínský prezident Si Ťin-pching, označovaný za nejmocnějšího politika Číny od dob Mao Ce-tunga, na něm obhájil svou pozici v čele strany na dalších pět let a do politbyra vybral výlučně jemu loajální členy strany. Evropská unie ale členské země vyzvala ke zpřísnění postoje vůči Číně.

„Čína si uvědomila, že si znepřátelila příliš mnoho zemí najednou, zejména mezi vyspělými státy, které jsou jejími hlavními obchodními a ekonomickými partnery,“ uvedl Jean-Pierre Cabestan, odborník na Čínu na Hongkongské baptistické univerzitě. Asijská velmoc se podle Cabestana nyní usilovně snaží zlepšit vztahy s EU a s klíčovými evropskými zeměmi, Německem, Francií, Itálií a Španělskem. Čína se ale zaměřuje také na Japonsko, Jižní Koreu a partnerské země USA, jako například Vietnam.

Po náhlém uvolnění přísných opatření se Čína potýká s rostoucím počtem případů koronaviru. Navzdory oficiálním údajům to dokazují nejen přetížené nemocnice, ale i krematoria. Druhá nejsilnější ekonomika světa rovněž čelí výraznému zpomalení hospodářského růstu. V zemi klesla životní úroveň stovek milionů obyvatel čínského venkova a utrpěl také trh s nemovitostmi.

Růst čínské ekonomiky za poslední dekádu zpomaloval, což pandemie ještě umocnila. Na letošní rok si proto Čína stanovila za cíl šestiprocentní růst. Uvedl to Čchen Č‘-wu, jeden z hlavních ekonomů, kteří mají za úkol prosadit prorůstové politiky. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale odhadl růst čínského hospodářství na 4,4 procenta a další ekonomové jej předpověděli na pět procent.

Vedle zlepšení ekonomické situace se Čína zaměřuje také na upevnění diplomatických vztahů s některými západními zeměmi, které poškodila čínská podpora Moskvy po invazi Ruska na Ukrajinu. Přestože se Si a ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc shodli na prohloubení bilaterálních vztahů mezi Čínou a Ruskem, několik čínských představitelů se v soukromých rozhovorech s Financial Times snažilo v otázce Ukrajiny jasně vymezit prostor mezi Pekingem a Moskvou.

Čínští činitelé tento postoj zprostředkovali také evropským diplomatům. Jeden čínský představitel, který si nepřál být jmenován, dokonce označil Putina za blázna a uvedl, že rozhodnutí o invazi na Ukrajinu učinila malá skupina lidí. Jiní vysoce postavení činitelé Financial Times řekli, že Moskva Čínu o plánu zaútočit na Ukrajinu předem neinformovala. To ale odporuje prohlášení vydanému vůdci obou zemí po setkání, které se odehrálo jen 20 dní před válkou, podle nějž nemá čínsko-ruské spolupráce žádné limity.

Čína nyní blízké vztahy s Moskvou přehodnocuje a uvědomuje si, že vítězství Ruska nad Ukrajinou je nepravděpodobné a že Moskva z konfliktu vyjde značně oslabená. Nová zahraničněpolitická strategie Číny také plyne ze snahy země o omezení utužování vztahů mezi Evropou a USA.

Asijská velmoc se nyní snaží stavět nejen do role potenciálního mírotvůrce konfliktu na Ukrajině, ale vyjádřila také ochotu se zapojit do poválečné obnovy země. „Cesta k mírovým rozhovorům nebude jednoduchá, ale pokud se nevzdáme, vidina míru tu vždy bude existovat,“ uvedl čínský prezident Si Ťin-pching.

Činitelé členských států Evropské unie dlouhodobě odsuzují podporu Putina ze strany Číny a neschopnost Si Ťin-pchinga vyvinout tlak na Moskvu, aby válku na Ukrajině ukončila. Ruská invaze na Ukrajinu rovněž urychlila snahu o snížení závislosti na Číně v oblasti důležitých minerálů, dalších surovin a technologií.

Zahraniční služba Evropské unie v říjnu vyzvala členské státy prostřednictvím soukromého dokumentu, aby zpřísnily svůj postoj vůči Číně. Výzva nabádala k tomu, aby přešly k ekonomickému i politickému soupeření s Pekingem, uvedl jeden z vysokých činitelů Bruselu v rozhovoru s Financial Times.

Hlavním předpokladem pro růst je mimo zlepšení vztahů se zeměmi západní Evropy také nepodložený předpoklad, že se Čína dostane z ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 za několik následujících měsíců. Podle neoficiálních odhadů by si současná vlna koronaviru, která ještě není u konce, mohla v Číně vyžádat až jeden milion obětí, uvedl Financial Times.

Doporučujeme

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama