ZprávyČína chce zlepšit vztahy se západní Evropou a vystoupit z mezinárodní izolace

Čína chce zlepšit vztahy se západní Evropou a vystoupit z mezinárodní izolace

Čínští činitelé soudí, že ekonomický a diplomatický izolacionismus Číny dosáhl kritické úrovně, a vláda země se v současnosti usilovně zaměřuje na zlepšení vztahů nejen se západní Evropou, uvedl dnes list Financial Times. Nový směr zahraniční politiky se zrodil na 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který se uskutečnil v říjnu loňského roku. Čínský prezident Si Ťin-pching, označovaný za nejmocnějšího politika Číny od dob Mao Ce-tunga, na něm obhájil svou pozici v čele strany na dalších pět let a do politbyra vybral výlučně jemu loajální členy strany. Evropská unie ale členské země vyzvala ke zpřísnění postoje vůči Číně.

„Čína si uvědomila, že si znepřátelila příliš mnoho zemí najednou, zejména mezi vyspělými státy, které jsou jejími hlavními obchodními a ekonomickými partnery,“ uvedl Jean-Pierre Cabestan, odborník na Čínu na Hongkongské baptistické univerzitě. Asijská velmoc se podle Cabestana nyní usilovně snaží zlepšit vztahy s EU a s klíčovými evropskými zeměmi, Německem, Francií, Itálií a Španělskem. Čína se ale zaměřuje také na Japonsko, Jižní Koreu a partnerské země USA, jako například Vietnam.

Po náhlém uvolnění přísných opatření se Čína potýká s rostoucím počtem případů koronaviru. Navzdory oficiálním údajům to dokazují nejen přetížené nemocnice, ale i krematoria. Druhá nejsilnější ekonomika světa rovněž čelí výraznému zpomalení hospodářského růstu. V zemi klesla životní úroveň stovek milionů obyvatel čínského venkova a utrpěl také trh s nemovitostmi.

Růst čínské ekonomiky za poslední dekádu zpomaloval, což pandemie ještě umocnila. Na letošní rok si proto Čína stanovila za cíl šestiprocentní růst. Uvedl to Čchen Č‘-wu, jeden z hlavních ekonomů, kteří mají za úkol prosadit prorůstové politiky. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale odhadl růst čínského hospodářství na 4,4 procenta a další ekonomové jej předpověděli na pět procent.

Vedle zlepšení ekonomické situace se Čína zaměřuje také na upevnění diplomatických vztahů s některými západními zeměmi, které poškodila čínská podpora Moskvy po invazi Ruska na Ukrajinu. Přestože se Si a ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc shodli na prohloubení bilaterálních vztahů mezi Čínou a Ruskem, několik čínských představitelů se v soukromých rozhovorech s Financial Times snažilo v otázce Ukrajiny jasně vymezit prostor mezi Pekingem a Moskvou.

Čínští činitelé tento postoj zprostředkovali také evropským diplomatům. Jeden čínský představitel, který si nepřál být jmenován, dokonce označil Putina za blázna a uvedl, že rozhodnutí o invazi na Ukrajinu učinila malá skupina lidí. Jiní vysoce postavení činitelé Financial Times řekli, že Moskva Čínu o plánu zaútočit na Ukrajinu předem neinformovala. To ale odporuje prohlášení vydanému vůdci obou zemí po setkání, které se odehrálo jen 20 dní před válkou, podle nějž nemá čínsko-ruské spolupráce žádné limity.

Čína nyní blízké vztahy s Moskvou přehodnocuje a uvědomuje si, že vítězství Ruska nad Ukrajinou je nepravděpodobné a že Moskva z konfliktu vyjde značně oslabená. Nová zahraničněpolitická strategie Číny také plyne ze snahy země o omezení utužování vztahů mezi Evropou a USA.

Asijská velmoc se nyní snaží stavět nejen do role potenciálního mírotvůrce konfliktu na Ukrajině, ale vyjádřila také ochotu se zapojit do poválečné obnovy země. „Cesta k mírovým rozhovorům nebude jednoduchá, ale pokud se nevzdáme, vidina míru tu vždy bude existovat,“ uvedl čínský prezident Si Ťin-pching.

Činitelé členských států Evropské unie dlouhodobě odsuzují podporu Putina ze strany Číny a neschopnost Si Ťin-pchinga vyvinout tlak na Moskvu, aby válku na Ukrajině ukončila. Ruská invaze na Ukrajinu rovněž urychlila snahu o snížení závislosti na Číně v oblasti důležitých minerálů, dalších surovin a technologií.

Zahraniční služba Evropské unie v říjnu vyzvala členské státy prostřednictvím soukromého dokumentu, aby zpřísnily svůj postoj vůči Číně. Výzva nabádala k tomu, aby přešly k ekonomickému i politickému soupeření s Pekingem, uvedl jeden z vysokých činitelů Bruselu v rozhovoru s Financial Times.

Hlavním předpokladem pro růst je mimo zlepšení vztahů se zeměmi západní Evropy také nepodložený předpoklad, že se Čína dostane z ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 za několik následujících měsíců. Podle neoficiálních odhadů by si současná vlna koronaviru, která ještě není u konce, mohla v Číně vyžádat až jeden milion obětí, uvedl Financial Times.

Doporučujeme

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama