Věda a TechnikaChtěli jste být jako malí astronautem? Nyní máte možnost! ESA po dlouhé...

Chtěli jste být jako malí astronautem? Nyní máte možnost! ESA po dlouhé době vypsala výběrové řízení

Snili jste jako malí o tom, že budete astronautem a vydáte se do vesmíru? Pokud vám to vydrželo až do dospělosti máte nyní možnost si svůj sen splnit. Po více jak deseti letech Evropská kosmická agentura (ESA) hledá nové astronauty. Ve středu začala přijímat přihlášky. Informuje o tom Deutsche Welle.

„Je čas hledat nové astronauty a jsem si jist, že najdeme ty nejlepší,“ řekl generální ředitel ESA Jan Wörner na tiskové konferenci oznamující nábor.

Na ty, kteří se přihlásí, čeká poté 18měsíční výběrové řízení, jež se skládá ze šesti kol. To by mělo být ukončeno v říjnu toku 2022. Celkem bude vybráno až 26 lidí. Čtyři až šest šťastlivců bude moci zaujmout post jako tzv. kariérní astronaut. 20 lidí bude moci získat pozici záložních astronautů.

Záložní astronauti budou fungovat na obdobném principu jako záložní složky armády. Budou tedy povoláni jen tehdy, když to konkrétní mise či projekt bude vyžadovat. Tito astronauti tak zůstanou u svého současného zaměstnavatele.

Kdo se může přihlásit?

Cílem agentury je dosáhnout větší rozmanitosti ve svém týmu. Wörner by proto rád povzbudil zejména ženy, aby se neváhaly přihlásit. Od svého založení v roce 1975 totiž ESA měla pouze dvě astronautky – Claudie Haignere a Samanthu Cristoforetti. Dle Associated Press z celkem 560 lidí, kteří se již vydali do vesmíru, bylo pouze 65 žen. 51 z nich bylo Američanek.

Uchazečem může být kdokoliv bez ohledu na sexuální orientaci, etnický původ i víru, musí se však jednat o kandidáta z členských států ESA, jimiž je i Česko. ESA se také chystá poprvé vybrat astronauta s tělesným postižením, který bude zařazen do nového programu pro parastronauty.

Nicméně uchazeči musí určité požadavky splňovat. Potřebují magisterský titul v oboru lékařství, přírodních věd, strojírenství, matematiky nebo počítačových věd či inženýrství. Uchazeči musí mít také alespoň tři roky postgraduální odborné praxe, plynně mluvit anglicky a mít dobrou znalost dalšího jazyka. K žádosti musí být přiložen také lékařský posudek.

Není to ovšem jen o dovednostech a znalostech. Důležitou částí je také vaše osobnost. Astronaut by měl být schopný zůstat v klidu pod tlakem a být vysoce motivovaný. I přestože budete všechny tyto požadavky splňovat, šance na úspěch nejsou úplně velké.  Nejen, že celý proces je stresující, ale očekává se, že se budou hlásit tisíce lidí.

Během posledního výběrového řízení se přihlásilo přes 8 tisíc lidí.

„Myslím si, že je to skvělá příležitost, bez ohledu na to, zda na konci budete vybráni, nebo ne. Je to úžasná cesta. Myslím, že to bude příležitost dozvědět se hodně o sobě, svých silných a slabých stránkách a jak si v takovém procesu povedete,“ říká italská astronautka Samantha Cristoforetti.

Naposledy takovéto výběrové řízení uskutečnila ESA v letech 2008-2009. Tehdy se přihlásilo více než 8 tisíc lidí.

Jak vypadá pracovní náplň astronauta?

Věcí, které čekají astronauty před samotným letem do vesmíru, je mnoho. Astronauti vybraní v tomto procesu se totiž pravděpodobně nedostanou na oběžnou dráhu do roku 2025. Jakmile však budou astronauti připraveni povede jejich první mise na Mezinárodní vesmírnou stanici. Mezi pracovní povinnosti tak patří například účast na simulacích mikrogravitace, intenzivní trénink, fyzická námaha a práce s mezikulturním a interdisciplinárním týmem. Musíte počítat také s tím, že nebudete pracovat od 9 do 5 a že často nebudete doma.

„Je to dlouhá cesta, ale neuvěřitelně vzrušující a život měnící,“ řekl jeden z astronautů Timothy Peake.

Přihlášky bude ESA přijímat do 28. května.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama