DomácíČeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci dnes některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce. „Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU,“ dodal s tím, že by nový Evropský parlament, který vznikne po červnových volbách, měl některé části balíčku znovu otevřít a přehodnotit. „Jinak se neposuneme,“ poznamenal Zdechovský.

„V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. „Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání,“ prohlásila. Jak dodala, odmítla ty návrhy, které tyto záruky neposkytují, a tu část balíčku, která se týká přerozdělování uprchlíků.

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.

Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.

Čeští pirátští europoslanci dnes nepodpořili většinu z deseti norem, o kterých se hlasovalo. Balíček podle nich jako celek nepřináší efektivní řešení problémů, které se týkají bezpečnosti občanů Evropské unie, a navíc hrozí, že se sníží lidskoprávní standardy vůči lidem, kteří utíkají před válkou, včetně dětí. „Migrační balíček jsme brali jako možnost konečně adresovat zásadní problémy, se kterými se Evropa ve snaze zvládat migraci potýká. Výsledný dokument nás však nepřesvědčil,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. „Nemůžeme balíček v aktuální podobě podpořit, protože nevěříme, že může přinést zásadnější změny pro viditelné problémy, zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,” dodala.

Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů. Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Doporučujeme

Britská exministryně Widdecombe byla zavražděna 21 údery kladivem, řekl u soudu prokurátor

Britská justice vyšetřuje vraždu bývalé političky Ann Widdecombe, která byla podle obžaloby ve svém domě v anglickém Devonu usmrcena opakovanými údery kladivem. Z útoku, jenž se odehrál 8. července, existuje záznam z bezpečnostních kamer. Policie prověřuje i možnost, že čin měl politický či teroristický motiv.

Zpomalení úbytku arktického ledu skončilo

Arktický mořský led po krátkém období relativního klidu znovu rychle ubývá. Nová studie ukazuje, že domnělé zpomalení tání bylo jen dočasné. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vědci zaznamenali největší meziroční zimní pokles rozsahu mořského ledu od začátku satelitních měření.

Podvodné gangy připravily oběti v Asii a Tichomoří o nejméně 88 miliard dolarů

Obyvatelé Asie a Tichomoří přišli během loňského roku kvůli podvodům o desítky miliard dolarů. Zločinecké skupiny rozšiřují své působení do dalších částí světa, využívají umělou inteligenci a jejich organizace stále více připomíná fungování velkých firem.

Kevin Hart omylem skončí na divoké rozlučce se svobodou. Nová komedie míří na Netflix

Kevin Hart se v nové komedii 72 Hours pokusí zachránit skomírající kariéru výletem s partou o generaci mladších mužů. Na jejich rozlučku se svobodou se přitom dostane úplnou náhodou. Film plný večírků, problémů s policií a generačních střetů dorazí na Netflix 24. července.

Libanonská armáda se po stažení Izraele rozmísťuje v „pilotní zóně“

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad částí jihu země, odkud se stáhly izraelské jednotky. Jde o první zkoušku dohody zprostředkované Spojenými státy, která počítá s postupným odchodem Izraele a odzbrojením Hizballáhu v několika vybraných oblastech.

V Bologni protestovaly stovky lidí po úmrtí muže při policejním zásahu

Italská policie se v pondělí večer v severoitalském městě Bologna střetla s demonstranty protestujícími po smrti muže, který zemřel, když se ho strážníci pokoušeli zadržet. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Záběry z nedělního incidentu, které natočil jeden z obyvatel a které se hojně šířily na internetu, vyvolaly protesty stovek lidí. Podle policie utrpělo při pondělních střetech zranění 64 strážníků.

Trump uvalil na Kanadu cla ve výši 50 procent. Obhajuje je diskriminací USA

Americký prezident Donald Trump oznámil uvalení cel ve výši 50 procent na některé zboží dovážené z Kanady.Bílý dům tento krok zdůvodňuje znevýhodňováním amerických aut, mléčných výrobků a alkoholu ze strany Ottawy. Premiér Mark Carney oznámil zintenzivnění obchodních rozhovorů. Zaznívají však hlasy vyzývající k odvetě. Kanada byla loni jednou z mála zemí, která na Trumpova cla reagovala.

Izrael staví v Gaze dlouhou bariéru. Palestinci mají strach z trvalé okupace

Izraelská armáda v Pásmu Gazy buduje dlouhou hliněnou bariéru, která odděluje více než 50 procent kontrolovaného území od zbytku enklávy. Židovský stát v oblasti stále provádí údery. Před několika dny zaútočil na policejní stanoviště Hamásu.

Jordánsko zneškodnilo íránské drony, které podle Íránu cílily na americké složky

Jordánská armáda dnes podle státní agentury Petra oznámila, že zneškodnila pět íránských dronů na svém území. Uvedla, že nedošlo k žádným obětem ani škodám. Íránské revoluční gardy na svém webu Sepah News potvrdily, že cílily na oblast Rukbán na severovýchodě Jordánska, kde se podle nich nacházejí americké jednotky. Spojené státy mezitím dokončily pět hodin trvající noční útok na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Sestra zesnulého senátora Grahama se bude ucházet o jeho křeslo v Kongresu USA

Darline Graham, mladší sestra vlivného zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama, se bude ve volbách do amerického Kongresu ucházet o jeho křeslo v Jižní Karolíně. Oznámila to v pondělním rozhovoru s moderátorem stanice Fox News Seanem Hannitym. Americký prezident Donald Trump předtím Graham ke kandidatuře vyzval a vyjádřil jí podporu. Graham dosud nepůsobila v žádné veřejné politické funkci.

Pentagon zamlčel desítky zraněných vojáků po íránských úderech. Údaje zveřejňuje pozdě

Americké ministerstvo obrany nezveřejňuje informace o desítkách zraněných vojáků po íránských úderech na cíle v Jordánsku. Údaje o obětech ministerstvo zveřejňuje na svých stránkách, ale se značným zpožděním, uvedla stanice CNN. Spojené státy zahájily nové kolo úderů na Írán. Teherán se nechal slyšet, že neprobíhají přímá jednání, obě strany si však vyměňují zprávy prostřednictvím zprostředkovatelů.

Ukrajina hlásí ruské útoky na plynárenská zařízení, v Rusku hoří elektrárna

Rusko třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters oznámila ukrajinská plynárenská firma Naftohaz. V Charkovské oblasti udeřily ruské síly kazetovou municí na obytné domy, jeden člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a osm dalších utrpělo zranění. Naopak telegramový portál Astra informoval, že v Lipecku jihovýchodně od Moskvy v noci na dnešek vypukl požár v elektrárně a že se tak stalo po vyhlášení poplachu před ukrajinskými vzdušnými údery.

Babiš chce nižší sazby, Pavel euro. Michl odmítl obě představy

Guvernér České národní banky Aleš Michl se vymezil proti ekonomickým představám premiéra Andreje Babiše i prezidenta Petra Pavla. Rychlé snížení úrokových sazeb by podle něj mohlo ohrozit cenovou stabilitu, česká ekonomika ale zatím není připravena ani na přijetí eura.

USA oznámily konec noční vlny úderů na Írán

Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Francie chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Francie je o krok blíž k zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Poslanci a senátoři se shodli na kompromisní podobě zákona, který by mohl začít platit už od začátku nového školního roku. Opatření podporuje prezident Emmanuel Macron a podobnou cestou se už vydala například Austrálie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama