1.4 C
Czech
Pondělí 1. prosince 2025
DomácíČeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci dnes některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce. „Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU,“ dodal s tím, že by nový Evropský parlament, který vznikne po červnových volbách, měl některé části balíčku znovu otevřít a přehodnotit. „Jinak se neposuneme,“ poznamenal Zdechovský.

„V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. „Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání,“ prohlásila. Jak dodala, odmítla ty návrhy, které tyto záruky neposkytují, a tu část balíčku, která se týká přerozdělování uprchlíků.

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.

Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.

Čeští pirátští europoslanci dnes nepodpořili většinu z deseti norem, o kterých se hlasovalo. Balíček podle nich jako celek nepřináší efektivní řešení problémů, které se týkají bezpečnosti občanů Evropské unie, a navíc hrozí, že se sníží lidskoprávní standardy vůči lidem, kteří utíkají před válkou, včetně dětí. „Migrační balíček jsme brali jako možnost konečně adresovat zásadní problémy, se kterými se Evropa ve snaze zvládat migraci potýká. Výsledný dokument nás však nepřesvědčil,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. „Nemůžeme balíček v aktuální podobě podpořit, protože nevěříme, že může přinést zásadnější změny pro viditelné problémy, zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,” dodala.

Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů. Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Reklama

Doporučujeme

Indonésii zasáhly ničivé povodně, stovky lidí se pohřešují

Indonésie bojuje s následky extrémních lijáků a dvou tropických cyklonů, které zasáhly Sumatru a další regiony jihovýchodní Asie. Povodně a sesuvy půdy si vyžádaly stovky obětí a stovky lidí zůstávají nezvěstné. Miliony obyvatel přišly o domov.

Smíšená štafeta v Östersundu dojela pátá, Karlík s Charvátovou třináctí

Čeští biatlonisté vstoupili do Světového poháru v Östersundu solidním pátým místem ve smíšené štafetě a třináctou příčkou v závodě dvojic. Tým táhli zkušenější Michal Krčmář a Markéta Davidová, naopak mix Karlík s Charvátovou doplatil hlavně na střelbu.

Hondurasané volí prezidenta a Trump hrozí odvetou, pokud nezvolí jeho favorita

Hondurasané dnes volí svého prezidenta a americký prezident Donald Trump hrozí, že pokud nezvolí kandidáta, kterého upřednostňuje on, omezí zemi pomoc ze Spojených států. Informovala o tom agentura AFP. Honduras by tak po Argentině a Bolívii mohl být další latinskoamerickou zemí, kde by se po letech vrátila k moci pravice.

Benjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Isaaca Herzoga o udělení milosti v případu korupce, který se s premiérem táhne už několik let.

Nawrocki se v Maďarsku nesejde s Orbánem kvůli jeho cestě do Moskvy

Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to dnes napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie.

Papež Lev XIV. přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru

Papež Lev XIV. dnes odpoledne přiletěl do Libanonu, kde podle očekávání promluví o míru na Blízkém východě. Informovaly o tom světové agentury. Lev XIV. je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama