4.2 C
Czech
Sobota 15. listopadu 2025
DomácíČeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci dnes některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce. „Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU,“ dodal s tím, že by nový Evropský parlament, který vznikne po červnových volbách, měl některé části balíčku znovu otevřít a přehodnotit. „Jinak se neposuneme,“ poznamenal Zdechovský.

„V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. „Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání,“ prohlásila. Jak dodala, odmítla ty návrhy, které tyto záruky neposkytují, a tu část balíčku, která se týká přerozdělování uprchlíků.

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.

Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.

Čeští pirátští europoslanci dnes nepodpořili většinu z deseti norem, o kterých se hlasovalo. Balíček podle nich jako celek nepřináší efektivní řešení problémů, které se týkají bezpečnosti občanů Evropské unie, a navíc hrozí, že se sníží lidskoprávní standardy vůči lidem, kteří utíkají před válkou, včetně dětí. „Migrační balíček jsme brali jako možnost konečně adresovat zásadní problémy, se kterými se Evropa ve snaze zvládat migraci potýká. Výsledný dokument nás však nepřesvědčil,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. „Nemůžeme balíček v aktuální podobě podpořit, protože nevěříme, že může přinést zásadnější změny pro viditelné problémy, zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,” dodala.

Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů. Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Reklama

Doporučujeme

Putin si telefonoval s Netanjahuem o situaci na Blízkém východě

Ruský prezident Vladimir Putin si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o příměří v Pásmu Gazy, o íránském jaderném programu a o stabilizaci Sýrie. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla tisková služba Kremlu.

Zelenskyj po korupčním skandálu oznámil změny v energetickém sektoru Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.

Kolumbijské bombardování zabilo u hranic s Venezuelou devět ozbrojenců

Nejméně devět členů ozbrojené skupiny zemřelo po bombardování vládními vojsky na východě Kolumbie poblíž hranic s Venezuelou. Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž tento týden zahynulo v oblasti již nejméně 28 členů geril. Úřad ombudsmanky pak během dne podle AFP oznámil, že při vzdušných úderech proti gerilám v amazonské oblasti na jihu země zahynulo v uplynulém týdnu také šest horníků.

Írán potvrdil, že v pátek v Perském zálivu zadržel tanker mířící do Singapuru

Íránské revoluční gardy dnes potvrdily, že v Perském zálivu zadržely ropný tanker Talara, neboť podle nich přepravoval nelegální náklad. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení revolučních gard. Plavidlo v pátek v Hormuzském průlivu náhle změnilo kurz a zamířilo do íránských vod. O jeho obsazení ozbrojenými složkami islámské republiky už v pátek informovaly britské společnosti pro námořní bezpečnost.

Ruské útoky na Ukrajině mají dvě oběti, Kyjev drony útočil na ruskou rafinérii

Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřeli nejméně dva lidé a další utrpěli zranění, informují ukrajinské úřady. Také Ukrajina vyslala na ruské území několik desítek dronů, ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jich armáda sestřelila více než šest desítek. Podle nepotvrzených informací možná jeden z dronů zasáhl opět jednu z největších ruských rafinérií v Rjazani, napsal web ruskojazyčné verze BBC.

Kongresmanka Marjorie Taylor Greene přišla o Trumpovu podporu. Veřejně ji nazval šílencem

Prezident Donald Trump se velmi ostře vymezil proti jedné ze svých dřívějších největších zastánkyň, poslankyni Marjorie Taylor Greene. Oznámil, že se posunula k extrémní levici a stáhl její podporu ve volbách do Kongresu.

Bitcoin se propadl pod 95 000 dolarů, nejníže za posledních šest měsíců

Bitcoin se v pátek propadl pod hranici 95 000 dolarů, tedy na nejnižší úroveň od května. Největší kryptoměna tak směřovala k týdenní ztrátě kolem devíti procent, což představuje její nejhorší výkon za posledních osm měsíců. Digitální aktiva napříč trhem se dostala pod tlak s rostoucí averzí investorů k riziku při přetrvávající nejistotě ohledně chystaných kroků americké centrální banky.

Trump ruší cla na potraviny, Američané platí za nákupy víc než dřív

Americké domácnosti tíží rostoucí ceny jídla a Bílý dům přehazuje výhybku. Prezident Donald Trump náhle zrušil cla na desítky potravin, od hovězího přes rajčata až po kávu a banány. Opatření platí zpětně od čtvrteční půlnoci a přichází v momentě, kdy obchodní válka začíná tvrdě doléhat na peněženky voličů.

Jílek zahájil Světový pohár druhým místem

Metoděj Jílek vstoupil do nové sezony ve velkém stylu. Devatenáctiletý rychlobruslař si v Salt Lake City dojel pro druhé místo na trati 5000 metrů a přidal i český rekord. Světový pohár zahájil přesně tam, kde loni skončil: výrazně nad očekávání.

Autobus ve Stockholmu srazil cestující na zastávce. Tři mrtví a tři zranění

Při páteční nehodě dvoupatrového autobusu, který v centru Stockholmu najel do zastávky, zemřelo několik lidí a další byli zraněni. V okamžiku nárazu nebyli v autobuse žádní cestující. Řidič byl zadržen, podle švédské policie nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o úmyslný čin.

Čína varuje před cestami do Japonska kvůli sporu o Tchaj-wan

Peking vyostřil spor s Tokiem a začal odrazovat své občany od cest do Japonska. Reaguje tak na výroky premiérky Sanae Takaichi o možné japonské odpovědi v případě útoku na Tchaj-wan. Napětí mezi oběma zeměmi roste a přelévá se do diplomacie i veřejného prostoru.

ANALÝZA: Pokrovsk pár dní od padnutí? Utečte, dokud můžete, zní varování

Bitva o Pokrovsk na východě Ukrajiny trvá už od léta 2024. Ruská armáda na město tlačí nehledě na obrovské ztráty. Kromě čelního postupu se ho snaží obklíčit. O špatné situaci na místě se hovoří už dlouho, v posledních týdnech se ale situace zhoršila dramaticky. Zatímco se okupanti snaží město sevřít ze všech stran, vnikly do ulic nepřátelské jednotky. Nejprve se psalo o síle kolem dvou stovek vojáků, nyní už je zřejmé, že je průnik mnohem významnější a obránci už nedokážou ruskému náporu dlouho vzdorovat.

Maduro vyzval Bílý dům, aby neopakoval případy válek v Libyi a Afghánistánu

Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve čtvrtek vyzval Spojené státy, aby se vyhnuly vojenské konfrontaci a neopakovaly případy válek v Libyi či Afghánistánu. Maduro to podle deníku El Nacional řekl krátce předtím, než americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil další protidrogovou operaci v Karibiku, kde americká armáda operuje s výrazně velkým nasazením lodí i vojáků od konce srpna. Od té doby se spekuluje, že Washington by mohl zasáhnout proti Madurově autoritářskému režim.

Světové nadace věnují 300 milionů dolarů na ochranu zdraví před klimatickou krizí

Změna klimatu už dávno není jen otázkou teploty a emisí. Svět teď řeší i její dopad na lidské zdraví. Na summitu COP30 v brazilském Belému oznámily významné nadace společnou investici 300 milionů dolarů, která má pomoci lidem vyrovnat se s rostoucími dopady klimatické krize.

Pákistán zadržel čtyři lidi napojené na Afghánistán, které viní z úterní exploze

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu. Informovala o tom agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Tálibán odpálil bombu před budovou soudu a zabil 12 lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama