DomácíČeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci dnes některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce. „Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU,“ dodal s tím, že by nový Evropský parlament, který vznikne po červnových volbách, měl některé části balíčku znovu otevřít a přehodnotit. „Jinak se neposuneme,“ poznamenal Zdechovský.

„V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. „Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání,“ prohlásila. Jak dodala, odmítla ty návrhy, které tyto záruky neposkytují, a tu část balíčku, která se týká přerozdělování uprchlíků.

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.

Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.

Čeští pirátští europoslanci dnes nepodpořili většinu z deseti norem, o kterých se hlasovalo. Balíček podle nich jako celek nepřináší efektivní řešení problémů, které se týkají bezpečnosti občanů Evropské unie, a navíc hrozí, že se sníží lidskoprávní standardy vůči lidem, kteří utíkají před válkou, včetně dětí. „Migrační balíček jsme brali jako možnost konečně adresovat zásadní problémy, se kterými se Evropa ve snaze zvládat migraci potýká. Výsledný dokument nás však nepřesvědčil,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. „Nemůžeme balíček v aktuální podobě podpořit, protože nevěříme, že může přinést zásadnější změny pro viditelné problémy, zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,” dodala.

Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů. Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Reklama

Doporučujeme

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.

Stín, nebo smrt. Vedra už překračují naše limity, šokovalo vědce

Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama