Reklama
8.4 C
Czech
Úterý 10. března 2026
DomácíČeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci dnes některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce. „Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU,“ dodal s tím, že by nový Evropský parlament, který vznikne po červnových volbách, měl některé části balíčku znovu otevřít a přehodnotit. „Jinak se neposuneme,“ poznamenal Zdechovský.

„V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. „Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání,“ prohlásila. Jak dodala, odmítla ty návrhy, které tyto záruky neposkytují, a tu část balíčku, která se týká přerozdělování uprchlíků.

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.

Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.

Čeští pirátští europoslanci dnes nepodpořili většinu z deseti norem, o kterých se hlasovalo. Balíček podle nich jako celek nepřináší efektivní řešení problémů, které se týkají bezpečnosti občanů Evropské unie, a navíc hrozí, že se sníží lidskoprávní standardy vůči lidem, kteří utíkají před válkou, včetně dětí. „Migrační balíček jsme brali jako možnost konečně adresovat zásadní problémy, se kterými se Evropa ve snaze zvládat migraci potýká. Výsledný dokument nás však nepřesvědčil,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. „Nemůžeme balíček v aktuální podobě podpořit, protože nevěříme, že může přinést zásadnější změny pro viditelné problémy, zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,” dodala.

Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů. Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Reklama

Doporučujeme

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Ukrajina téměř zcela vytlačila Rusy z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí generál

Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Trump poslal ceny ropy dolů, trhy však reagují předčasně

Ceny ropy klesají po několika vyjádřeních amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válka s Íránem se chýlí ke konci. Trhy nicméně začaly pracovat s koncem konfliktu ještě dříve, než k němu došlo, varoval expert. Americký dolar po Trumpových komentářích oslabil a akcie posílily.

Izrael čeká dlouhou ofenzivu v Libanonu

Izrael počítá s tím, že boj proti Hizballáhu v Libanonu potrvá déle než současná válka s Íránem, napsaly Financial Times. Operace může pokračovat i po případném příměří s Teheránem a podle izraelských plánů má oslabit hnutí natolik, aby sever země přestal žít ve stínu další evakuace.

Válka s Íránem brzy skončí, ujistil Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí ujistil republikány, že válka s Íránem nepotrvá dlouho. Konflikt nicméně podle něj skončí až ve chvíli, kdy USA splní všechny své válečné cíle. Írán reagoval s tím, že válka skončí, až to dovolí.

Íránská televize označila nového vůdce Modžtabu Chameneího za zraněného ve válce

Moderátoři íránské státní televize při nedělním oznámení jména nového nejvyššího duchovního Modžtaby Chameneího uvedli, že byl zraněn v "ramadánové válce", což je označení, které íránská média používají pro současný konflikt s USA a Izraelem. Analytik ale později v živém vysílání naznačil, že nyní 56letý Chameneí mohl být zraněn v irácko-íránské válce v 80. letech. Jak byl nový vůdce zraněn, tak z vysílání íránské televize není jasné, napsala agentura AP.

KOMENTÁŘ: Trump zlehčuje ropný šok. Uklidní svět uvolnění komoditních rezerv?

Pokračující válka na Blízkém východě vyhnala ceny ropy v jednu chvíli až na cenu 116 dolarů za barel. Napětí na trhu má ulevit plán států skupiny G7 na uvolnění ropných rezerv. O jaké množství černého zlata jde? A jak situaci komentuje prezident Donald Trump?

Výbuch v Lutychu poškodil synagogu. Antisemitský útok, míní belgická vláda

Belgické úřady vyšetřují pondělní výbuch před synagogou v Lutychu na východě země. Exploze poškodila budovu i okolní objekty, incident se obešel bez zranění. Podle představitelů státu šlo o cílený antisemitský čin.

Šéf rakouské veřejnoprávní ORF odstoupil z funkce kvůli obvinění z obtěžování

Šéf veřejnoprávní rakouské rozhlasové a televizní stanice ORF Roland Weissmann dnes z funkce s okamžitou platností odstoupil. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na vedení rady této stanice. Weissmanna jedna ze zaměstnankyň obvinila ze sexuálního obtěžování, ten to ale popírá. Jeho právní zástupce oznámil právní kroky.

Trump naznačil, že o konci války s Íránem rozhodnou Spojené státy

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s izraelským serverem The Times of Israel (ToI) naznačil, že o konci bojů s Íránem rozhodnou Spojené státy. Zároveň si šéf Bílého domu nemyslí, že bude nutné, aby Izrael ve válce pokračoval bez účasti USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama