8.5 C
Czech
Úterý 11. listopadu 2025
DomácíČeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci dnes některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce. „Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU,“ dodal s tím, že by nový Evropský parlament, který vznikne po červnových volbách, měl některé části balíčku znovu otevřít a přehodnotit. „Jinak se neposuneme,“ poznamenal Zdechovský.

„V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. „Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání,“ prohlásila. Jak dodala, odmítla ty návrhy, které tyto záruky neposkytují, a tu část balíčku, která se týká přerozdělování uprchlíků.

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.

Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.

Čeští pirátští europoslanci dnes nepodpořili většinu z deseti norem, o kterých se hlasovalo. Balíček podle nich jako celek nepřináší efektivní řešení problémů, které se týkají bezpečnosti občanů Evropské unie, a navíc hrozí, že se sníží lidskoprávní standardy vůči lidem, kteří utíkají před válkou, včetně dětí. „Migrační balíček jsme brali jako možnost konečně adresovat zásadní problémy, se kterými se Evropa ve snaze zvládat migraci potýká. Výsledný dokument nás však nepřesvědčil,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. „Nemůžeme balíček v aktuální podobě podpořit, protože nevěříme, že může přinést zásadnější změny pro viditelné problémy, zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,” dodala.

Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů. Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Reklama

Doporučujeme

Letoun turecké armády havaroval v Gruzii, na palubě bylo 20 osob

Nákladní letoun turecké armády dnes havaroval na gruzínském území blízko hranice s Ázerbájdžánem, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Na palubě bylo podle ministerstva 20 tureckých vojáků včetně posádky. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Turecké ani gruzínské úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.

Írán má zájem o mírovou dohodu s USA o svém jaderném programu

Írán má zájem o mírovou dohodu se Spojenými státy ohledně svých jaderných zařízení. Cílem je ukončit desetiletí trvající napětí mezi oběma zeměmi. Teherán však zdůrazňuje, že takový krok nesmí ohrozit jeho národní bezpečnost, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na íránského náměstka ministra zahraničí Saída Chatíbzádeha.

Ariana Grande zazářila na premiéře Wicked v šatech z roku 1952

Ariana Grande okouzlila na londýnské premiéře muzikálu Wicked: For Good. Oblékla jedinečnou róbu z roku 1952 od návrháře, který stojí za kostýmy slavného Čaroděje ze země Oz. Její vintage look skvěle podtrhl pohádkovou atmosféru večera.

Rumunsko na svém území zaznamenalo úlomky ruského dronu po útoku na Ukrajinu

Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.

Ministři EU posoudí dva hlavní způsoby, jak finančně podpořit Ukrajinu

Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.

Izrael chce pro teroristy trest smrti a kontrolu nad zahraničními médii

Izrael je na cestě k zavedení trestu smrti pro odsouzené teroristy, kteří se dopustili vraždy. Návrh zákona prošel prvním čtením. Stejně tak prošel návrh legislativy, podle které by vláda mohla ukončit činnost zahraničních médií v zemi bez rozhodnutí soudů.

Jemenští povstalci vzhledem k příměří v Gaze oznámili konec útoků v Rudém moři

Jemenští povstalci oznámili, že vzhledem k příměří v Pásmu Gazy zastavují útoky na lodě v Rudém moři. V dopise palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které podporují, ale zároveň uvedli, že své útoky obnoví, pokud boje znovu začnou. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AP. Příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem platí od 10. října, od té doby ale bylo několikrát porušeno.

Sony zvýšila odhad zisku díky anime a slabším clům

Sony zvedla výhled provozního zisku pro finanční rok končící v březnu 2026 o osm procent na 1,43 bilionu jenů, tedy zhruba 9,5 miliardy dolarů. Důvodem je menší dopad amerických cel a silný výkon divizí zaměřených na zábavu a polovodiče.

Trump vyhrožuje BBC miliardovou žalobou kvůli sestříhanému projevu

Americký prezident Donald Trump obvinil BBC, že ho sestříhaným záznamem projevu z 6. ledna 2021 poškodila. Britské stanici tak hrozí žalobou v hodnotě nejméně jedné miliardy dolarů. Kauza vyústila v rezignaci generálního ředitele BBC Tima Davieho i šéfky zpravodajství Deborah Turness a znovu otevřela debatu o nestrannosti veřejnoprávního giganta.

Trump se v Bílém domě setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou

Bez účasti kamer a prohlášení dnes skončila v Bílém domě schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Podle agentury Reuters nicméně poté americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šara je podle agentury vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil. Prezidentská schůzka se podle agentury měla mimo jiné týkat i připojení Sýrie k vojenské koalici bojující proti takzvanému Islámskému státu (IS), kterou vedou Spojené státy.

Libanon propustil na svobodu po deseti letech syna Kaddáfího

Syn bývalého libyjského diktátora Hannibal Kaddáfí se po deseti letech strávených ve vězení v Libanonu dostal na svobodu. Stalo se tak dnes po uhrazení kauce ve výši zhruba 900.000 dolarů (19 milionů korun), řekl agentuře AP jeden z advokátů muže. Podle zdrojů Kaddáfí bude moci opustit Libanon, kde byl vězněn, aniž by s ním začal proces.

Výbuch u Rudé pevnosti v Dillí zabil nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a devatenáct dalších utrpělo zranění po explozi auta nedaleko historické Rudé pevnosti v Dillí. K výbuchu došlo v pondělí večer u jednoho z vchodů do stanice metra Lal Quila, nedaleko turisticky nejnavštěvovanější památky hlavního města.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama