DomácíČeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci některé části migračního balíčku podpořili, jiné odmítli

Čeští europoslanci dnes některé části schváleného migračního balíčku podpořili, jiné ale odmítli. Návrhy podle nich neřeší problém migrace komplexně a nejsou dostatečně ambiciózní. Českým zástupcům v Evropském parlamentu rovněž vadí, že normy se nezabývají tím, jak migraci předcházet.

„Nepodpořil jsem dnes nejproblematičtější části migračního balíčku z mnoha důvodů (povinná solidarita, cena za nepřijatého migranta, chybějící řešení navracení migrantů),“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce. „Dohoda není dostatečně ambiciózní a efektivně neřeší problém nelegální migrace do EU,“ dodal s tím, že by nový Evropský parlament, který vznikne po červnových volbách, měl některé části balíčku znovu otevřít a přehodnotit. „Jinak se neposuneme,“ poznamenal Zdechovský.

„V dnešním hlasování jsem podpořila ty části, které dávají smysl,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Kladně podle svých slov hlasovala o těch, které považuje za důležité z hlediska bezpečnosti a ochrany vnějších hranic. „Zejména za důležité považuji rozšíření systému Eurodac pro otisky prstů. Zlepšila se ochrana dětských uprchlíků, u kterých se snižuje hranice pro snímání otisku prstů ze 14 let na šest. To by mělo pomoci v jejich ochraně proti obchodování a zneužívání,“ prohlásila. Jak dodala, odmítla ty návrhy, které tyto záruky neposkytují, a tu část balíčku, která se týká přerozdělování uprchlíků.

Podle dalšího českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) balíček neřeší migrační problémy komplexně a možná by bylo lepší, kdyby se hlasování o něm odložilo na později a nezařadilo na jednu z posledních plenárních schůzí před volbami. „Navíc tam chybí jedenáctý předpis, který by upravoval návratovou politiku, tedy něco, co Evropská unie chronicky nezvládá,“ dodal Vondra s tím, že „není ve schopnostech úřadů masivně vracet ty, u kterých se ukáže, že nemají právo na azyl“.

Migrační balíček kritizovali rovněž poslanci za stranu ANO, kteří jsou v liberální frakci Obnova Evropy (Renew). Podle jednoho z nich, Ondřeje Kovaříka, „se migrační pakt věnuje situaci, kdy už je daný nelegální migrant na území EU, neřeší se ale, jakým způsobem se dá migrace zastavit“.

Čeští pirátští europoslanci dnes nepodpořili většinu z deseti norem, o kterých se hlasovalo. Balíček podle nich jako celek nepřináší efektivní řešení problémů, které se týkají bezpečnosti občanů Evropské unie, a navíc hrozí, že se sníží lidskoprávní standardy vůči lidem, kteří utíkají před válkou, včetně dětí. „Migrační balíček jsme brali jako možnost konečně adresovat zásadní problémy, se kterými se Evropa ve snaze zvládat migraci potýká. Výsledný dokument nás však nepřesvědčil,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. „Nemůžeme balíček v aktuální podobě podpořit, protože nevěříme, že může přinést zásadnější změny pro viditelné problémy, zato si všímáme, že snižuje humanistické standardy. To první je pro nás samo o sobě důvodem k odmítnutí, to druhé je pro nás nepřijatelné,” dodala.

Z analýzy hlasování provedené ČTK vyplynulo, že z českých zástupců jen europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) jako jediná podpořila všech deset legislativních předpisů. Naopak všechny části migračního balíčku odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Většinu předpisů rovněž nepodpořili Hynek Blaško a Ivan David (oba zvolení za SPD).

Kateřina Konečná (KSČM) byla v osmi hlasováních proti, ve dvou legislativní návrhy podpořila. Většinu legislativních návrhů odmítli rovněž i pirátští europoslanci z frakce Zelených Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nezávislé za ANO) naopak podpořily návrhy v šesti případech, ve čtyřech se hlasování zdržely. Europoslanci za ODS z konzervativní frakce ECR podpořili necelou polovinu návrhů, jinak byli proti, nebo se zdrželi, stejně jako zástupci českých stran KDU-ČSL, STAN a TOP09 sdružení ve frakci Evropské lidové strany (EPP).

Doporučujeme

Střelba ve škole ve Virginii: Útočník postřelil zaměstnance a spáchal sebevraždu

Střelec ve Virginii vnikl do prostor základní školy, postřelil jednoho zaměstnance a následně spáchal sebevraždu. Kromě pachatele během útoku nikdo nezemřel. Motiv střelce není jasný. Případem se aktuálně zabývá policie.

Putin prohlásil, že vidí šanci na mír, a obvinil Kyjev z terorismu

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že existuje šance na mírovou dohodu, která by ukončila válku Ruska proti Ukrajině pokračující pátým rokem. Zároveň znovu obvinil Kyjev ze "státního terorismu" kvůli ukrajinskému varování před riziky, jaká hrozí civilním letadlům v ruském vzdušném prostoru. Putin podle tiskových agentur také uvedl, že mezi Ruskem a Ukrajinou pokračují kontakty, a to především prostřednictvím zvláštních služeb.

Norsko zadrželo ruskou loď kvůli vymáhání 4,22 mld. USD pro ukrajinský Naftohaz

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy Kč). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.

Maltský soud zprostil podnikatele obžaloby z vraždy novinářky Daphne Caruany Galizie

Maltský soud zprostil podnikatele Yorgena Feneche obžaloby v případu vraždy investigativní novinářky Daphne Caruany Galizie. Porota ho neshledala vinným ze spoluúčasti na vraždě ani ze zločinného spolčení. Novinářka zemřela při výbuchu bomby nastražené v autě v říjnu 2017.

Izrael je připraven odsunout Palestince z Gazy, ale čeká na USA, řekl Kac

Izrael má připraveny plány odsunu Palestinců z Pásma Gazy, ale čeká, až Spojené státy vymyslí, kam je odvézt. Dnes to podle agentury AFP řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac na konferenci pořádané izraelským serverem Ynet a deníkem Jediot Achronot. Velvyslanectví USA v Izraeli agenturu se žádostí o vyjádření odkázalo na americké ministerstvo zahraničí.

Rusko v Kyjevě během dne zasáhlo obytné domy, sklady a vysokou školu

Ruské útoky v Kyjevě během dneška poničily několikapatrový obytný dům nebo budovu vysoké školy. Informoval o tom starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko a další činitelé. V Kyjevské oblasti po ruském útoku hořel sportovní areál, jinde v regionu jsou poškozené sklady.

Zhoršení rusko-japonských vztahů je podle Putina vinou Tokia, Japonsko to odmítá

Za nynější zhoršení vztahů mezi Ruskem a Japonskem může podle ruského prezidenta Vladimira Putina zcela jednoznačně Tokio. Putin to podle agentury Kjódó prohlásil v kyrgyzském Biškeku, kde se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Japonsko následně Putinova slova označilo za nepřijatelná. Ostrou kritiku před třemi týdny v Japonsku vyvolala Putinova cesta na sporné Kurilské ostrovy. Země si totiž nárokuje jižní část souostroví, které je celé pod ruskou správou.

OSN: Překročení hranice 1,5 stupně je nevyhnutelné. Ani nejlepší scénář není dobrý

Globální oteplování i v tom nejoptimističtějším scénáři dosáhne nejméně 1,8 stupně Celsia, což je výrazně nad cílem Pařížské dohody. Podle zprávy má smysl proti oteplování bojovat, i když je překročení hranice 1,5 stupně Celsia nevyhnutelné. Opatření však musí být radikální.

Estonský parlament zvolil právničku Ulle Madise prezidentkou země

Estonský parlament dnes zvolil ústavní právničku a ombudsmanku Ülle Madise prezidentkou této pobaltské země. Stane se druhou ženou, která bude vykonávat tuto převážně ceremoniální funkci. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA.

Tyler Robinson podezřelý z vraždy Charlieho Kirka vinu před soudem nepřiznal. Hrozí mu trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson z Utahu se u soudu nepřiznal k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Soudce Tony Graf zároveň rozhodl, že státní zástupci mohou v případném hlavním líčení požadovat trest smrti.

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé z útoku na letišti u Lipska

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedly stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ale není pravděpodobné, že se podaří muže zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.

KOMENTÁŘ: Apple po 15 letech vyměnil šéfa. Jen pár dní před klíčovou událostí

Tim Cook po 15 letech skončil v čele společnosti Apple, od září se jeho role ujímá hardwarový inženýr John Ternus. K ostře sledované rošádě dochází jen pár dní před událostí, která je pro Apple kriticky důležitá. Společnost představí nové produkty v čele s nečekaným kouskem.

Zadrželi ho a druhý den zemřel. Další úmrtí ve vazbě ICE

Čínský ilegální migrant zemřel ve vazbě jen několik hodin po svém zadržení. S odkazem na americký Imigrační a celní úřad (ICE) o tom informovala stanice NPR. Jde o 57. úmrtí migranta zadrženého vládou od začátku druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Koncem července v detenčním centru zemřel jednačtyřicetiletý Guatemalec.

Při útoku na letiště v Lipsku byl použit materiál vojenské kvality, uvedla šéfka EK

Při útoku v Lipsku byl podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen použit materiál vojenské kvality. Pokud by byl útok úspěšný, mohlo dojít ke ztrátám na životech, dodala von der Leyen během společného tiskového prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Německo na úterní tiskové konferenci oficiálně přisoudilo odpovědnost za útok na letišti Lipsko/Halle Rusku. Podle šéfa NATO je Rusko stále bezohlednější a dochází k nárůstu nepřátelských aktivit. Aliance podle něj pracuje nepřetržitě na zajištění bezpečnosti občanů.

Dvacet jedna finančních institucí chystá společný dolarový stablecoin

Velké banky a investiční společnosti spojují síly při přípravě vlastního stablecoinu. Digitální měna navázaná na americký dolar má vstoupit na trh v první polovině roku 2027, následovat by mohly tokeny kryté eurem a dalšími měnami skupiny G7.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama